Předchozí kapitola se zabývá texty, jež ovlivňují tempo přehrávání, ale v MuseScore je spousta dalších dostupných textů. Tyto všechny jsou přístupné z hlavní nabídky přes Přidání → Text.
Na krátký obecný text použijte text u notové osnovy nebo u notového systému. Rozdíl mezi těmito dvěma texty je v tom, zda chcete, aby se použil na jednu notovou osnovu, nebo na celý notový systém. Toto rozlišení bude jasné při vytahování partů (→Pokročilá témata).
Tato kapitola pokrývá některé z různých tříd textu dostupného v MuseScore a ukazuje vám, jak jej formátovat. Další zvláštní druhy textu jsou pokryty v jiných kapitolách:
Pro přidání textových prvků do notového zápisu použijte jeden z následujících obecných postupů:
V hlavní nabídce vyberte Přidání → Text (například pro vytvoření názvu).
Vyberte textový prvek v paletě (například pro vytvoření textu swing).
Stiskněte klácesovou zkratku (například pro vytvoření textu písně).
Poznámka: Přesný postup závisí na typu textu, jejž přidáváte — na podrobnosti se podívejte na příslušné stránky příručky (viz text). Na textová okénka s obecným účelem připojená k notovým osnovám se podívejte v kapitole text u notové osnovy a text u notového systému.
Každý textově založený prvek v notovém zápisu má tři úrovně formátování:
Toto je nejvyšší úroveň formátování a nastavuje styl pro určitou třídu textu v notovém zápisu. Veškerý text u notové osnovy má například jedinečný styl textu, jako jsou označení tempa, text písně, značky akordů a tak dále. MuseScore přichází s mnoha předem stanovenými textovými styly, které je možné přizpůsobit, ale máte rovněž volnost ve vytváření svých vlastních stylů.
Pro upravení stylu textu nějakého prvku jděte do Styl → Text…, nebo na nějaký text klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Styl textu….
Kterýkoli styl text lze použít na jakýkoli prvek textu. Změna stylu textu ovlivní všechny textové předměty v notovém zápisu, jež tento styl používají.
Na podrobnosti se podívejte ve stylech a vlastnostech textu.
Toto je další úroveň co se týče důležitosti při formátování a ovlivňuje styl textu u jednoho určitého textového předmětu. Pro upravení vlastností textu toho předmětu — a žádného jiného — na text klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti textu.... Na podrobnosti se podívejte ve vlastnostech textu.
Při upravování skutečného textu v textovém prvku můžete na jednotlivé znaky použít určité formátování, pomocí základních voleb formátování, jako jsou tučné, kurzíva, písmo, velikost písma, horní a dolní index. Pro upravení textu:
Na podrobnosti se podívejte v úpravách textu.
Pro upravení polohy vybraného textového předmětu buď:
Je několik způsobů, jak vstoupit do režimu úprav textu:
K formátování a volbám pro zadávání lze přistupovat z nástrojového panelu pro text v dolní části okna.
Pro opuštění režimu úprav textu:
V režimu úprav textu jsou dostupné následující příkazy:
V režimu úprav textu lze použít následující klávesové zkratky pro přistoupení k určitým zvláštním znakům:
Ctrl+Shift+B: bé
Ctrl+Shift+F: forte
Ctrl+Shift+H: odrážka
Ctrl+Shift+M: mezzo
Ctrl+Shift+N: niente
Ctrl+Shift+R: rinforzando
Ctrl+Shift+S: sforzando
Ctrl+Shift+Z: Z
K vložení čtvrťových not, zlomků a mnoha jiných druhů zvláštních značek nebo znaků do textu můžete použít okno se zvláštními znaky. V nástrojovém panelu pro text klepněte na symbol klávesnice.
Nebo pro její otevření stiskněte F2 (Mac: fn+F2):
Dialog je rozdělen do tří karet: Běžné symboly, hudební symboly a symboly unicode. Karta s hudebními symboly (značkami) a symboly unicode je dále rozdělena do abecedně řazených skupin.
Dvojité klepnutí na položku v dialogu se zvláštními znaky ji okamžitě přidá do textu v místě ukazatele. Více položek je možné použít bez zavření dialogového okna, a uživatel může, zatímco je má otevřeno, dokonce pokračovat v psaní, mazat znaky, zadávat číselné kódy znaků atd.
Poznámka: Dialog se zvláštními znaky není možné zbrazit, když nejste v režimu úprav textu. Toto se však nemá zaměňovat s položkou v nabídce se stejným názvem ve verzi MuseScore pro macOS.
Každý typ textu má svůj základní styl. A tak je například text názvu zarovnán na střed a používá velkou velikost písma. Text skladatele je menší a je zarovnán vpravo uvnitř horního svislého rámečku. Pro změnu textových stylů jděte do nabídky Styl → Text..., nebo klepněte pravým tlačítkem myši na text a vyberte Styl textu...
Změny ve stylu textu ovlivní všechen text v notovém zápisu, který ten styl používá.
Také můžete upravit ty samé parametry, které jsou dostupné se stylem textu po klepnutí pravým tlačítkem myši na kousek textu a vybrání Vlastnosti textu...
Na rozdíl ode změn ve stylu textu, změny ve vlastnostech textu se použijí jen na jednotlivý určitý kousek textuna nějž jste klepli pravým tlačítkem myši. Styl textu ve zbytku notového zápisu zůstává nezměněn a další text používající stejný styl není ovlivněn.
Během upravování textu můžete dělat změny, které se odchylují od základního stylu a také se mohou lišit od zvláštních vlastností textu daného kousku textu. Změny provedené při upravování textu můžete vrátit (jako je velikost písma a kurzíva) pomocí volby naformátování textu podle stylu.
Dostupné volby jsou rozděleny do skupin:
Poznámka: Neprůhlednost je nastavena parametrem kanál alfa v dialogu pro barvy: hodnota mezi 0 (průhledná), a 255 (neprůhledná).
Na rozlišení mezi textem notového systému a notové osnovy záleží ve vytažení partů v notových zápisech s více party pro sbor. Text notového systému bude vytažen do všech jednotlivých partů. Text jedné notové osnovy bude vytažen jen do partu, ke kterému je ukotven. Na podrobnosti se podívejte v textu.
Tento styl textu bude uložen společně s notovým zápisem. Nebude dostupný v jiných notových zápisech, pokud přímo neuložíte stylový list a nenahrajete jej s jiným notovým zápisem.
Vlastnosti můžete použít buď na notový zápis nebo na part, který vidíte, když klepnete na Použít a potom na OK.
Když se nacházíte v jednom partu notového listu, máte možnost použít tlačítko Použít na všechny party, předtím než klepnete na OK, takže nemusíte zpracovávat jednotlivě všechny party.
Pokud jste již udělal změny v jednotlivém kousku textu a chcete jej vrátit na styl textu stanovený pro notový zápis, nebo pokud jste již změnil styl s jinou starší verzí Musescore a chcete, aby styl odpovídal výchozímu stylu textu ve verzi MuseScore 2, můžete použít volbu Naformátovat text podle stylu.
Vyberte text, jejž chcete naformátovat podle stylu a klepněte na Naformátovat text podle stylu ve správci. Pokud musíte podle stylu naformátovat všechny texty daného stylu, klepněte na jeden pravým tlačítkem myši, potom v související nabídce zvolte Vybrat → Všechny podobné prvky.
Styly textu (společně se všemi ostatními styly v dokumentu) lze uložit jako soubor se stylem a nahrát do jiných souborů MuseScore. Podívejte se na uložení a nahrání stylu.
Na všestranně použitelný text použijte text u notové osnovy nebo text u notového systému. Rozdíl mezi těmito dvěma druhy je v tom, zda chcete, aby se použil na jednu notovou osnovu nebo na celý notový systém. Záleží na tom, když vytahujete party: text u notové osnovy se objeví jen v partu, který obsahuje určitý nástroj, k němuž je text připojen, zatímco text u notového systému se objeví ve všech partech. Navíc, pokud zvolíte skrytí prázdných notových osnov, jakýkoli text u notové osnovy patřící k prázdné notové osnově bude rovněž skryt. Text u notového systému není při použití příkazu Skrýt prázdné notové osnovy skryt nikdy.
Text u notové osnovy je všestranně použitelný text spojený s určitou notovou osnovou v přesně daném místě v notovém zápisu. Pro vytvoření textu u notové osnovy vyberte polohu vybráním noty nebo pomlky, a potom použijte volbu v hlavní nabídce Přidání → Text → Text u notové osnovy, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+T (Mac: ⌘+T). Objeví se malé textové okénko a budete moci začít okamžitě psát. Textové okénko můžete opustit kdykoli (dokonce aniž byste cokoli napsal) stisknutím Esc.
Text u notové osnovy lze například použít k použití označení, jako jsou Sólo nebo Pizzicato, na jednu notovou osnovu v notovém zápisu. V závislosti na tom, jaké jsou pokyny pro text u notové osnovy, lze přehrávání MIDI té notové osnovy v poloze textu změnit, aby odpovídalo pokynům, klepnutím pravým tlačítkem myši na text u notové osnovy a vybráním Vlastnosti textu u notové osnovy...
. Podívejte se na jak změnit zvuk nástroje (např. pizz., con sordino) uprostřed napříč notovým zápisem.
Text u notového systému se používá, když chcete označení textu použít na celý notový systém, spíše než jen na jeden řádek notové osnovy. Dělá to rozdíl, když vytahujete party, nebo když zvolíte skrytí prázdných notových osnov. Pro vytvoření textu u notového systému vyberte polohu vybráním noty nebo pomlky, a potom použijte volbu v hlavní nabídce Přidání → Text → Text u notového systému, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+Shift+T (Mac: ⌘+Shift+T). Objeví se malé textové okénko a budete moci začít okamžitě psát. Textové okénko můžete opustit kdykoli (dokonce aniž byste cokoli napsal) stisknutím Esc.
Pro započetí přidání značek akordů do notového zápisu nejprve vyberte notu nebo pomlku, a pak stiskněte Ctrl+K (Mac: ⌘+K). Tímto je ukazatel umístěn nad notovou osnovu, připraven na vkládání.
Značky akordů je možné zadávat a upravovat tak jako běžný text. Křížky a bé se zadávají, jak je to popsáno dále:
Poznámka: Tyto znaky budou, jakmile dokončíte zadávání akordu, automaticky proměněny do správné podoby: "#" nebo "b" budou změněny na správné značky křížku nebo bé a tak dále. Nepokoušejte se zadat skutečné znaky pro křížek a bé, protože MuseScore je nebude vykládat správně.
Poté co jste dokončil zadávání značky akordu můžete buď:
Pro zadávání značek akordů jsou dostupné následující příkazy:
Stávající značku akordu lze upravit tak jako obyčejný text. Podívejte se na úpravy textu.
MuseScore rozumí většině zkratek (zkrácení) používaných ve značkách akordů:
Všimněte si, že pro napůl zmenšené akordy samozřejmě můžete zadat i zkratky, jako mi7b5 a ty takto budou zpracovány také, takže nemusíte používat ø.
Můžete používat i rozšíření a změny jako b9 nebo #5, sus, alt a no3. Můžete naznačit obrácení a lomítkové akordy pomocí zápisu, jako je C7/E. Ve značkách akordů můžete používat kulaté závorky a čárky , a také můžete celou značku akordu uzavřít do závorek.
Vzhled textu značky akordu lze upravit v okně se styly textu (klepněte pravým tlačítkem myši na kteroukoli značku akordu a vyberte Styl textu…).
Nastavení stylu, volby formátování pro značky akordů jsou dostupné v Styl → Obecné... → Značky akordů, nákresy hmatů. Upravitelné vlastnosti jsou popsány dále.
MuseScore podporuje dva základní styly značek akordů: standardní a džezový. Můžete mezi nimi vybírat pomocí kulatých přepínačů.
Ve standardním stylu jsou akordy kresleny jednoduše, písmo je určeno stylem textu značky akordu.
V džezovém stylu se používá písmo MuseJazz se vzhledem, který vypadá jako psaný rukou, a používá se i horní index a jiné formátovací techniky.
Džezový styl je vybrán jako výchozí, pokud použijete kteroukoli z džezových předloh.
Třetí kulaté tlačítko je tu hlavně kvůli slučitelnosti se staršími notovými zápisy. Můžete je také použít na vytvoření vlastních souborů s popisy akordů. Tyto lze vytvořit tak, že zkopírujete jeden ze standardních souborů a přečtete si dokumentaci v nich o jejich stavbě. Toto je ovšem zamýšleno jen pro pokročilé uživatele, a není žádná záruka, že tyto soubory budou podporovány v budoucnosti.
Ve výchozím nastavení MuseScore používá pro značky akordů názvy písmen. Uživatelům v zemích, kde se používají jiná schémata pro pojmenovávání not, MuseScore poskytuje následující ovládání:
Dodatečně tu jsou volby k řízení psaní velkých písmen. Ve výchozím nastavení MuseScore píše automaticky všechny názvy not velkými písmeny, jak je to ukázáno výše. Všechny názvy not jsou velkými písmeny, a je jedno, jestli písmena zadáváte velká nebo malá. Nicméně můžete zvolit jiné možnosti automatického psaní písmen:
Také můžete úplně vypnout psaní velkými písmeny, takže jsou názvy not vytvářeny tak, jak je píšete.
S informací o umístění ve stylu textu se zachází normálně, takže můžete používat zarovnání textu a vodorovný/svislý posun, když si to přejete. V tomto dialogu je však i ovládání umístění:
Poznámka: Dodatečně k nastavením popsaným zde je výchozí poloha použitých značek akordů určena i nastavením v dialogu se styly textu. Účinek je sčítající se.
Zadejte číslo polohy pražce kapodastru, na které chcete, aby se zobrazovaly náhradní akordy, v kulatých závorkách, po všech značkách akordů v notovém zápisu.
Značky prstokladu pro různé nástroje se nachází v paletě pro prstoklad v pokročilé pracovní ploše.
Noty pro klávesy uplatňují čísla 1–5, aby představovala prsty levé a pravé ruky. Je tu i přídavný modul umísťovače značky pro prstoklad, který má pomoci s vyladěním rozvržení prstokladů pro klavír nebo klávesy.
Noty pro kytaru používají čísla 0–4 , aby představovala prsty levé ruky (pro palec se příležitostně používá písmeno T - thumb). Prstoklad pravé ruky je vyjádřen malými písmeny p, i, m, a, c. Čísla v kroužku představují struny nástroje.
Posledních pět symbolů v paletě se v historickém hudebním zápisu používá na prstoklad loutny.
Použijte kterýkoli z následujících postupů:
Když je prstoklad přidán k notě, zaměření se okamžitě přesune na značku, takže ji rovnou můžete upravit.
Pro změnu polohy jedné značky použijte kterýkoli z následujících postupů:
Pro změnu polohy více značek:
Poznámka: Také můžete použít přídavný modul umísťovače značky pro prstoklad, již zmíněný výše, pro vyladění prstokladů pro klavír.
Pro obnovení značky v její výchozí poloze tuto vyberte a stiskněte Ctrl+R.
Prstoklad je druh textové značky a lze jej upravovat a provádět jako jakýkoli jiný text. Klepnutí pravým tlačítkem myši na značku dá řadu voleb.
Pro připojení textu písně k notám v notovém zápisu:
Melisma je slabika nebo slovo, které se táhne přes dvě nebo více not (řada tónů zpívaných na jednu slabiku textu). Je naznačena podtržítkem sahajícím od výchozího bodu slabiky po poslední notu melismy. Podtržítko je vytvořeno umístěním ukazatele na konec slabiky a stisknutím Shift+_: jednou pro každou notu v melismě. Podívejte se na obrázek níže:
Text písně výše byl vytvořen následujícím způsobem:
Pro rozšíření slabik, jež nejsou poslední, jednoduše použijte další spojovníky -, ukáže se jen jeden z nich, a slabika bude zarovnána doprava k první notě. Podobá se to posledním slabikám, které se zapisují melismou. Podívejte se výše.
Elize je vypouštění samohlásky na konci slova, pokud další slovo začíná též samohláskou. Dvě slabiky pod notou lze spojit znakem elize, také známé jako lyrický legatový oblouček.
V nástrojovém panelu pro text klepněte na ikonu klávesnice.
Nebo stiskněte F2 pro otevření palety s textovými značkami. Elize je čtvrtá od konce (U+203F ‿ "spodní oblouček", ligatura). Elize bude rovnoměrně vystředěna. Slabiky budou rozděleny dvěma mezerami. Vložena bude po první. Pro příklad e͜ A ukázaný výše:
Ne všechna písma obsahují znak elize. Pro zjištění, která písma ve vašem počítači podporují elizi, se podívejte na seznam písem (hledejte všechna písma, která namísto prázdného obdélníku ukazují mezi písmenem e a písmenem A ligaturu). Zarovnání znaku se různí i mezi jednotlivými písmeny.
Text písně lze s výjimkou několika znaků upravovat jako běžný text. Pokud chcete přidat mezeru, spojovník (spojovací čárku) nebo podtržení k jednotlivé slabice, použijte následující zkratky:
Orientační značky se často používají v notových zápisech, zvláště v těch nových. Starají se o to, aby všichni hudebníci začínali na stejném místě, aniž by kvůli tomu museli počítat takty. Mohou však odkazovat na čísla taktů. Jsou zřetelnější, obecně viditelnější. Obvykle sestávají z po sobě jdoucích písmen nebo čísel.
Orientační značky lze použít jedním nebo více způsoby:
Obyčejně se orientační značka skládá z jednoho nebo více písmen nebo čísel, nebo ze spojení obou. Značky se v notovém zápisu objevují v řadě — např. A, B, C…, nebo 1, 2, 3… atd.; nebo mohou obsahovat číslo taktu, k němuž jsou připojeny (obvykle větší než běžná čísla taktů, často provedená tučným řezem písma a/nebo uzavřená v okéncích).
Orientační značky lze do notového zápisu přidávat (i) automaticky — což zajišťuje, že jsou pojmenovávány popořadě — nebo (ii) ručně, což umožňuje, abyste je nazvali, jak chcete.
Nejjednodušším způsobem, jak přidat orientační značku, je klepnout na notu (nebo pomlku) na začátku hudebního oddílu, který byste chtěli např. nacvičit, a použít klávesovou zkratku Ctrl+M (Mac: Cmd+M), nebo použít příkaz v hlavní nabídce Přidání → Text → Orientační značka: potom zadejte požadovaný text.
Případně vyberte notu, otevřete paletu pro text, a dvakrát klepněte na symbol orientační značky [B1]: správné písmeno nebo číslo je zadáno automaticky, podle následujících pravidel:
První automaticky vytvořená orientační značka je popsána jako A, druhá jako B, třetí jako C a tak dále. Pokud chcete stanovit jiný formát (malé písmeno, číslo nebo takt-číslo), změňte v souladu s tím první orientační značku, předtím než přidáte druhou. Později přidané orientační značky následují formát předtím přidané značky.
Pokud přidáte (paleta) orientační značku mezi dvě stávající abecední značky, je k názvu nové značky přidáno číslo 1: takže ze značky přidané mezi písmena C a D se stane C1 atd. Podobně, pokud mezi dvě stávající číselné orientační značky přidáte novou orientační značku, je přidáno písmeno A: takže ze značky přidané mezi čísla 3 a 4 se stane 3A atd. Později můžete v případě potřeby orientační značky automaticky seřadit znovu (podívejte se →níže).
Pro vytvoření posloupnosti založené na čísle taktu by měla být, před vytvořením druhé orientační značky, změněna první orientační značka, takže se přečte stejně jako číslo taktu, k němuž je připojena. (Pokud je číslo orientační značky jiné, než je skutečné číslo taktu, následující značky převezmou číselné pořadí.)
MuseScore uživateli umožňuje automatické seřazení řady orientačních značek, pokud se z nějakého důvodu dostaly mimo pořadí. Použijte následující postup:
MuseScore automaticky podle orientační značky ve výběru rozpozná řadu — orientační značky ve výběru jsou potom změněny podle toho. Jsou možné následující posloupnosti:
Abyste se dostal na určitou orientační značku, stiskněte Ctrl+F (Mac: Cmd+F) pro otevření vyhledávacího pruhu, potom zadejte název orientační značky. První znak orientační značky musí být, aby ji šlo najít, písmeno pro ni: následné znaky mohou být písmena nebo čísla. Od verze MuseScore 2.1 je možné všechny orientační značky hledat napsáním písmene "r" následovaného orientační značkou.
Poznámka: Pokud se text zadaný v poli Najít skládá jen z čísel, program předpokládá, že hledáte číslo taktu. Podívejte se na pohled a pohyb: najít.
Orientační značky jsou druhem textu u notového systému. Objeví se v každém partu a v notovém zápisu. Vícetaktové pomlky jsou automaticky zalomeny před a po orientačních značkách.
Ve výchozím nastavení jsou orientační značky tučně, ve velké velikosti písma a uzavřené v rámečcích se zakulacenými okraji. Všechny stránky jejich vzhledu lze měnit celkově přes styl textu orientační značky.