Tato příručka je pro MuseScore verze 2.0 a novější. Je udržována společenstvím MuseScore. Možnosti přispění.
Tato kapitola vám pomůže s instalací a spuštěním MuseScore. Kapitola vám také pomůže s vytvořením nového notového zápisu.
MuseScore pracuje na mnoha různých počítačových systémech včetně Windows, Mac OS a Linuxu.
Instalátor pro Windows získáte na stránce Nonexistant node nid: 27 stránek MuseScore. Klepněte na odkaz pro započetí stahování. Váš prohlížeč požádá o potvrzení, že chcete stahovat tento soubor. Klepněte na Uložit soubor.
Po skončení stahování na soubor dvakrát klepněte pro zahájení instalace. Ve Windows se může otevřít bezpečnostní okno žádající vás před spuštěním programu o potvrzení. Klepněte na Spustit, chcete-li pokračovat. Krátce nato uvidíte:
následováno
V případě, že neuvidíte okno instalátoru ale něco jiného, je možné, že přípona .msi není přiřazena k msiexec.exe. Buď můžete opravit přiřazení, nebo místo toho stáhnout a použít přenositelnou verzi MuseScore.
Pokračujte a uvidíte:
Pokud zde nebo později klepnete na Zrušit, uvidíte:
Pokud místo toho pro pokračování klepnete na Další, průvodce instalací zobrazí podmínky licence svobodného software.
Přečtěte si podmínky povolení. Ujistěte se, že je zaškrtnut souhlas s podmínkami licenčního ujednání, a pro pokračování klepněte na Další. V dalším kroku se instalátor zeptá na potvrzení umístění, do kterého se má MuseScore nainstalovat.
Pokud instalujete novější verzi MuseScore, ale stále chcete mít ve svém počítači i starší verzi, musíte změnit složku (všimněte si, že verze MuseScore 2 může být současně spolu s verzí MuseScore 1 a jedna druhou nepřepíše, takže není třeba žádných změn). Jinak pro pokračování klepněte na Další.
Klepněte na Instalovat pro pokračování..
Dejte průvodci instalací několik minut, aby nainstaloval nutné soubory a nastavení. Uvidíte:
a konečně
Když je to hotovo, klepněte na Dokončit pro opuštění instalátoru. Pokud chcete, můžete nyní smazat stažený instalační soubor.
Pro spuštění MuseScore vyberte v nabídce Start → Všechny programy → MuseScore 2 → MuseScore 2.
Na operačních systémech Windows XP a Vista může být instalátor obstaven systémem. Pokud se vám nepodaří (nedokážete) MuseScore nainstalovat, klepněte na stažený instalační soubor pravým tlačítkem myši a klepněte na Vlastnosti. Pokud je tam zpráva "Tento soubor přišel z jiného počítače a může být kvůli ochraně tohoto počítače blokován", klepněte na "zrušit blokování", "OK" a znovu dvakrát klepněte na stažený soubor.
Soubor DMG (obraz disku) najdete na internetových stránkách MuseScore na stránce pro Nonexistant node nid: 27. Klepněte na odkaz pro macOS pro zahájení stahování. Až bude stahování dokončeno, dvakrát klepněte na soubor DMG pro připojení obrazu disku.
Táhněte a upusťte ikonu MuseScore na ikonu složky s programy.
Pokud nejste přihlášen jako správce systému, macOS po vás bude požadovat heslo: Klepněte na Autentizovat a zadejte své heslo, aby se mohlo pokračovat.
Až program dokončí kopírování, vysuňte obraz disku. Nyní můžete MuseScore spustit přes nabídku s programy, Spotlight, nebo Launchpad.
Stačí, abyste MuseScore smazali ve složce s programy.
Soubor DMG můžete nakopírovat na všechny počítače pomocí funkce vzdálené plochy Apple "Kopírovat". Potom MuseScore nainstalujte několika unixovými příkazy poslanými z funkce vzdálené plochy Apple "Unix".
hdiutil mount <Path to where you copied .dmg>/MuseScore-2.0.3.dmg cp "/Volumes/MuseScore-2.0.3/MuseScore 2.app" /Applications hdiutil unmount /Volumes/MuseScore-2.0.3 rm -rf <Path to where you copied .dmg>/MuseScore-2.0.3.dmg
If you want to deploy a PKG, you can make one with pkgbuild or with https://github.com/scriptingosx/quickpkg.
Podívejte se na stránku Nonexistant node nid: 27 , kde se nacházejí pokyny pro instalaci MuseScore v Linuxu. Balíčky jsou poskytovány pro distribuce Debian, Ubuntu, Fedora a PCLinuxOS. Jiné distribuce, například Mageia nebo openSUSE nebo Kubuntu, mohou vyžadovat sestavení programu ze zdrojových souborů, mohou poskytovat balíčky vlastní, ať už v poslední verzi, nebo ve verzi starší, a podobně. Na pokyny pro instalaci v distribuci Fedora se podívejte níže.
Od MuseScore 2.0.3 poprvé můžete dostat kopii pro Linux přímo ze stránky pro stahování, tak jako uživatelé Windows a MacOS. To je možné díky formátu balíčků AppImage, který běží na dost velkém množství linuxových. Pokud tomu dáváte přednost, stále je tu možnost získat MseScore tradiční cestou přes správce balíčků vaší distribuce (ale možná budete muset počkat, až bude ubalen odpovědným správcem). Samozřejmě že vždy program můžete sestavit ze zdrojových souborů.
Formát AppImage je nový způsob balení linuxových programů. Obrazy programů (AppImage) jsou přenositelné - nemusí se instalovat - a běží na spoustě linuxových distribucí. Závislosti jsou obsaženy v souboru obrazu programu (AppImage).
Předtím než stáhnete nějaký obraz programu (AppImage), potřebujete vědět, jaká je architektura procesoru. Tyto terminálové příkazy vám to ukáží:
arch
or
uname -m
Výstup bude vypadat nějak takto "i686
", "x86_64
" nebo "armv7
":
i686
(nebo podobné) - 32 bitový procesor Intel/AMD. (Nalezeno na starších strojích.)x86_64
(nebo podobné) - 64 bitový procesor Intel/AMD. (modernní přenosný počítač a stolní počítače, většina zařízení Chromebook.)armv7
(nebo novější) - procesor ARM. (telefony a destičky (tablety), Raspberry Pi 2/3, na nichž je provozováno Ubuntu Mate, některá zařízení Chromebook. V současnosti obvykle 32 bitová.)Nyní si to můžete namířit na stahovací stránku a najít obraz programu (AppImage), jenž se k vaší architektuře hodí nejlépe. Jakmile bude stažen, soubor bude nazván "MuseScore-X.Y.Z-$(arch).AppImage
".
Předtím než budete moci obraz programu (AppImage) použít, musíte mu dát práva, aby mohl být spuštěn jako program.
Z terminálu:
Tento příkaz uživateli dává (u) oprávnění ke spuštění (x) obrazu programu (AppImage). Pracuje na všech linuxových systémech.
cd ~/Downloads
chmod u+x MuseScore*.AppImage
Poznámka: Použijte příkaz "cd
" ke změně adresáře na umístění, kam jste uložil obraz programu (AppImage).
Ze správce souborů:
Pokud se milerádi vyhnete příkazovému řádku, obvykle se dají oprávnění ke spuštění nastavit ze správce souborů.
Ve správci souborů GNOME (Nautilus) jednoduše:
Postup se v jiných souborových správcích může lehce lišit.
Nyní by měl jít program spustit jednoduše dvojitým klepnutím na něj.
Když jste obraz programu (AppImage) stáhnul, byl pravděpodobně uložen do složky se staženými soubory, můžete jej ale kdykoli přesunout kamkoli jinam (například jej můžete kvůli snadnějšímu přístupu dát na plochu). Pokud jej kdy budete chtít odstranit, prostě jej smažte.
Obraz programu (AppImage) můžete spustit, aniž byste jej nainstaloval. Musíte jej však nainstalovat, pokud chcete, aby byl zcela začleněn do pracovního prostředí počítače. To má následující výhody:
Pro jeho instalaci spusťte obraz programu (AppImage) z terminálu (konzole) volbou pro instalaci (viz hned dále). Toto soubor plochy a různé ikony zkopíruje do vašeho počítače. Pokud je budete chtít odstranit, budete muset, předtím než obraz programu (AppImage) smažete, spustit volbu pro odstranění. Toto neovlivní žádné notové zápisy vytvořené v jakékoli verzi MuseScore.
Spuštění obraz programu (AppImage) z terminálu (konzole) umožní použít různé volby příkazového řádku. Obraz programu (AppImage) má dodatečně k běžným volbám příkazového řádku MuseScore některé zvláštní volby.
Budete muset změnit adresář (cd) na umístění, kde je ve vašem systému obraz programu (AppImage) uložen, například:
cd ~/Desktop
./MuseScore*.AppImage *option*
Nebo zadejte cesku k AppImage:
~/desktop/MuseScore*.AppImage *option*
Použijte volby "--help" and "man" pro získání více informací o dostupných volbách příkazového řádku:
./MuseScore*.AppImage --help # zobrazí úplný seznam voleb příkazového řádku
./MuseScore*.AppImage man # zobrazí stránku v příručce (vysvětlí, co volba dělá)
Zaveďte klíč GPG:
su
rpm --import http://prereleases.musescore.org/linux/Fedora/RPM-GPG-KEY-Seve
Jděte na stránku Nonexistant node nid: 27 internetových stránek MuseScore. Klepněte na odkaz pro stažení do Fedory a vyberte správný balíček rpm pro vaši architekturu.
V závislosti na vaší architektuře použijte v režimu správce systému první nebo druhou sadu příkazů pro instalaci MuseScore
pro architekturu i386
su
yum localinstall musescore-X.Y-1.fc10.i386.rpm
pro architekturu x86_64
su
yum localinstall musescore-X.Y-1.fc10.x86_64.rpm
Pokud máte potíže se zvukem, podívejte se na Fedora 11 a zvuk
MuseScore will not work natively on Chrome OS but there are some workaround solutions.
MuseScore bude nainstalováno a bude pracovat s jazykem vašeho "systému" (používán pro většinu programů a obecně závisející na nastaveních počítače pro zemi a jazyk, nebo účet).
Na kartě Obecné je část Jazyk:
Jazyk můžete měnit a také aktualizovat pomocí tlačítka Aktualizovat překlady. Objeví se nové okno, kde se váš jazyk ukáže nahoře - viz níže.
Jak je ukázáno, budete muset MuseScore ukončit a otevřít znovu, aby se změny a aktualizace projevily.
Překlad lze, jak je vysvětleno výše, přes dialog Nastavení aktualizovat, ale je tu další způsob:
Klepněte na tlačítko Aktualizovat
I zde budete MuseScore muset ukončit a otevřít znovu, aby se aktualizace projevila.
Jsou dva způsoby, jak ověřit dostupnost aktualizací.
Získat aktualizaci
Nyní MuseScore provede kontrolu aktualizací při každém spuštění a v případě potřeby vás upozorní.
Vyberte Nápověda → Získat aktualizaci
Objeví se dialog se stavem aktualizace: buď "Není dostupná žádná nová verze" nebo "Je dostupná nová verze programu MuseScore:" Následuje odkaz k jejímu stažení.
Poznámka: Tato volba nabídky je dostupná pouze ve verzích MuseScore pro operační systémy Mac a Windows, jelikož tyto lze přímo aktualizovat z MuseScore.org. Linuxové distribuce mají dostupnost aktualizace zařízenu jinak.
Předchozí kapitola Úvod vás provází instalací a procesem vytvoření nového notového zápisu. Kapitola Základy dává přehled o MuseScore a popisuje obecné postupy práce s notovým zápisem.
Režim úprav se používá na upravování prvků přidaných do notového zápisu. Většinu druhů prvků lze tak nebo onak upravit v režimu úprav.
Pro vstoupení do režimu úprav použijte kterýkoli z těchto postupů:
Pro opuštění režimu úprav, stiskněte Esc, nebo klepněte na prázdné místo v okně s dokumentem.
Na režim úprav textu se podívejte v úpravách textu.
Linky — jako jsou legata, ligatury, svorky, volty atd. — zobrazují v režimu úprav čtverečkové úchopy (které, jsou-li vybrány, zmodrají). Například legato vypadá takto:
Legato v režimu úprav
Koncové úchopy se používají na přizpůsobení délky linky. Prostřední úchopy se používá na přizpůsobení její svislé polohy. Legata a ligatury mají dále ještě tři úchopy na přizpůsobení tvaru křivky (podívejte se na obrázek výše).
Pro přemístění úchopu na něj klepněte a použijte klávesovou zkratku (viz níže). Případně můžete úchop táhnout myší.
Každý koncový úchop je spojen tečkovanou čárou s kotvou na notové osnově. Začáteční a koncové kotvy vyznačují hranice oblasti notového zápisu ovládané čarou. Ve výchozím nastavení je úchop koncového bodu umístěn svisle nad svojí kotvou.
Následující příkazy využívající klávesové zkratky lze použít na upravení polohy nyní vybraného úchopu:
Pro posunutí jedné noty doprava nebo doleva (např. kvůli vyhnutí se střetu s dalším prvkem nebo kvůli přepsání sdílení notových hlaviček) vyberte notovou hlavičku a změňte vodorovný posun akordu ve správci. Popřípadě můžete totéž udělat v režimu úprav not, jak je to popsáno dále:
Poznámka: Režim úprav pro nožičku noty vám umožňuje měnit délku nožičky, ne její vodorovný posun. Pro přemístění nožičky noty na ni klepněte a ve správci upravte vodorovný posun.
Paleta je skladovací prostor obsahující skupinu souvisejících hudebních značek. Pracovní plocha je sbírka palet a ve výchozím nastavení je ukotvena na levé straně okna programu.
Zobrazení palet může být zapnuto nebo vypnuto volbou v nabídce Pohled → Palety (nebo pomocí klávesové zkratky F9 (Mac: fn+F9).
Pracovní plocha je sada palet. MuseScore poskytuje dvě přednastavené pracovní plochy: Základní (výchozí volba) a Rozšířená (verze s více paletami a značkami). Můžete mezi nimi přepínat pomocí vysouvací nabídky dole na panelu s pracovními plochami.
Názvy palet uvnitř pracovní plochy jsou zřetelně uvedeny pod slovem Palety. Pro otevření nebo zavření kterékoli palety jednoduše klepněte na její název nebo na ji doprovázející postranní šipku.
Do palet v přednastavených pracovních plochách nelze přidávat a nemohou být upravovány. Abyste to mohl dělat, nejprve musíte vytvořit vlastní pracovní plochu (podívejte se na níže).
Pokud chcete povolit současné otevření jen jedné palety, klepněte pravým tlačítkem myši nahoře pracovní plochy a zaškrtněte okénko Jedna paleta.
Pro odkotvení nebo znovuukotvení pracovní plochy se podívejte na postranní panely.
Vlastní pracovní plocha je vytvořena zdvojením stávající pracovní plochy a jejím přejmenováním. Palety se potom stanou dostupnými pro úpravy:
Popřípadě můžete použít volbu v nabídce:
Pro zobrazení obsahu palety klepněte na název palety. Značka v paletě může být použita v notovém zápisu pomocí jednoho z následujících postupů:
Například pro přidání značky pro tenuto (—) do výběru s notami:
Hned jak jsou přidány do notového zápisu, mohou být předměty kopírovány, vkládány a zdvojovány — podívejte se na kopírování a vkládání.
Palety v přednastavených pracovních plochách není možné upravovat. Abyste to mohl dělat, musíte nejprve vytvořit vlastní pracovní plochu.
Bohatší plně vybavená rozšířená pracovní plocha obsahuje následující palety:
Jakmile jste vytvořil vlastní pracovní plochu (viz výše), a za předpokladu, že jsou povoleny úpravy (viz nabídka k paletě níže), můžete palety přizpůsobovat dle svých vlastních požadavků. Palety je možné vytvářet, mazat, přejmenovávat a přeuspořádávat. Lze do nich přidávat nové značky a mazat stávající.
Pro přidání stávajícího prvku notového zápisu (jako je linka, text, dynamika, nákres hmatu atd.) do vlastní palety, stiskněte a držte Ctrl+Shift, potom značku přetáhněte na paletu. Do vlastní palety je také možné přidávat značky z hlavní palety.
Klepnutí pravým tlačítkem myši na název palety ve vlastní pracovní ploše vyvolá nabídku s řadou voleb:
Vlastnosti palety...: Toto umožňuje upravovat vzhled otevřené palety:
Klepnutí pravým tlačítkem myši na prvek v paletě (pokud jsou povoleny úpravy palety) vyvolá nabídku s následujícími volbami:
Poznámka: Změna hodnot v Vlastnosti buňky palety jen ovlivní vzhled prvků v paletě. Nezmění jejich velikost nebo posuny na stránce s notovým zápisem.
Notové značky, které nejsou částí palet pokročílé pracovní plochy lze po stisknutí Z nebo Shift+F9 najít v hlavní paletě (Mac: fn+Shift+F9).
Pokud značka, kterou do notového zápisu přidáváte z palety obsahuje textový prvek (např. text notové osnovy, dynamiku, prstoklad, voltu atd.), potom se vlastnosti jako druh písma, velikost písma, barva textu a zarovnání přizpůsobují podle následujících pravidel:
Vlastnosti textu, jež nebyly změněny uživatelem, převezmou náležité, převládající textové styly.
Vlastní vlastnosti textu — to jest ty, které byly uživatelem změněny před uložením značky do vlastní palety — zůstávají, jak byly uzpůsobeny.
Při přidání linky zůstanou vlastnosti linky vždy nezměněny (to znamená, jak byly nastaveny uživatelem před uložením do vlastní pracovní plochy, nebo jak byly přednastaveny v základní/rozšířené pracovní ploše).
Většina prvků notového zápisu má vlastnosti, jež lze upravovat jedním ze dvou způsobů:
Klepněte na jakýkoli prvek a mnohé z jeho vlastností lze vidět a měnit v panelu Správce na pravé straně obrazovky.
Klepněte pravým tlačítkem myši na jakýkoli prvek a v nabídce vyberte volbu Vlastnosti. Tato volba otevře dialog s pokročilými vlastnostmi, které jsou dostupné jen pro určité druhy prvků.
Správce je ve výchozím nastavení ukázán na pravé straně obrazovky. Pro jeho ukázání nebo skrytí otevřete nabídku Pohled a zaškrtněte/zrušte zaškrtnutí Správce, nebo použijte klávesovou zkratku F8 (Mac: fn+F8).
Ve správci jsou zobrazeny vlastnosti všech vybraných předmětů a lze je upravovat. Toto vskutku platí pro každý prvek v okně s notovým zápisem — noty, text, taktové čáry, artikulace atd. Je rovněž možné vybrat více než jeden prvek a upravovat je současně, za předpokladu že jsou téhož druhu. Pokud jsou ovšem vybrané předměty různých druhů, potom jste ve správci omezeni výhradně na upravení barvy a viditelnosti.
Panel správce je možné odkotvit a udělat z něj plovoucí panel klepnutím na znak ve tvaru dvou obrácených V nebo dvojitým poklepáním na horní pruh panelu.
Pro znovupřipojení panelu znovu dvakrát klepněte na horní pruh. Podívejte se také na: Postranní panely.
Když vyberete jeden nebo více prvků určitého typu, jsou upravovatelné vlastnosti ve správci příhodně rozděleny do skupin. Skupiny lze rozpoznat podle tučného na střed zarovnaného písma. Když například vyberete taktovou čáru, uvidíte nahoře ve správci zobrazeno následující:
Na podrobnosti k tomu, jak upravit vlastnosti různých prvků notového zápisu, se podívejte do příslušných oddílů v příručce. Několik obecných bodů bude ale probráno zde:
Všechny prvky v notovém zápisu, vyjma rámečků, ve správci, když jsou vybrány, zobrazí tuto skupinu. To vám umožňuje nastavit viditelnost, barvu, a upravit polohu pomocí hodnoty svislého posunu a vodorovného posunu. Tlačítka pro zapadnutí do mřížky jsou poskytována také. Různé volby jsou, jak následují:
Viditelný: Zrušení zaškrtnutí u tohoto okénka učiní vybrané prvky neviditelnými. Neviditelné prvky se neobjevují v notách, když jsou tištěny nebo vyvedeny jako PDF nebo obrázek. Zešednou v zobrazení, aby ukázaly, že jsou neviditelné (pokud byste chtěl, aby neviditelné prvky nebyly na obrazovce vidět vůbec, a stejně tak ve výstupu, odznačte v nabídce Pohled → Ukázat neviditelné). Taktéž můžete použít klávesovou zkratku V pro přepnutí viditelnosti vybraných prvků (to jest, přepnout mezi viditelný a neviditelný).
Barva: Klepnutí na obdélník otevře dialog pro "výběr barvy", který umožňuje upravení barvy a neprůhlednosti vybraných prvků.
Vodorovný posun a Svislý posun: Umožňují doladit umístění jednotlivého prvku zadáním přesných hodnot pro jeho posun z výchozí polohy.
Tato skupina je zobrazena, jen když máte vybránu směsici různých druhů prvků, a umožňuje upravovat pouze barvu a viditelnost.
Tato skupina se používá na zvětšení nebo zmenšení prostoru před/za prvkem v osnově s notami. Upravení prostoru na začátku/na konci zde ovlivní všechny propojené slabiky textu písně.
Tato skupina je zobrazena, jen když jsou vybrány noty. Jakákoli změna vlastnosti notové hlavičky ve skupině Akord ovlivní celý akord (to znamená všechny noty v jednom hlasu) v tom místě — a ne jenom vybranou notu. Pokud chcete dělat změny v poloze pouze jedné noty v akordu, potom použijte skupinu prvek (výše).
Tato skupina umožňuje provádět změny vybraných not (ale co se týče polohy noty — podívejte se na prvek). Obsahuje následující vlastnosti:
Tato skupina vypadá odlišně podle toho, jaký provedete výběr:
K vlastnostem některých předmětů se přistupuje klepnutím pravým tlačítkem myši na předmět a vybráním volby "Vlastnosti" v související nabídce: tyto jsou navíc k vlastnostem předmětu zobrazeny ve správci.
(Poznámka: Vlastnosti se nemají zaměňovat se Styly. Změny ve vlastnostech ovlivní pouze vybraný prvek; veškeré ovládání pomocí stylu se použije na celý notový zápis.)
Klepněte pravým tlačítkem myši na artikulaci a vyberte Vlastnosti artikulace... Podívejte se na artikulace a ozdoby.
Klepněte pravým tlačítkem myši na nákres hmatu a vyberte Vlastnosti nákresu hmatu... Umožní vám vytvořit vlastní nákresy hmatů. Podívejte se na upravení nákresu hmatu.
Klepněte pravým tlačítkem myši na linku a vyberte Vlastnosti linky... Jsou nastavení pro začátek, konec, nebo pokračování linky. Můžete přidat nebo odstranit text, upravit umístění textu a nastavit délku a úhel volitelných háčků. Klepněte na tlačítko ... pro přistoupení k vlastnostem textu pro text zahrnutý v lince. Podívejte se na vlastní linky a vlastnosti linek.
Klepněte pravým tlačítkem myši na prázdnou část taktu a vyberte Vlastnosti taktu... Upravte viditelnost, dobu trvání taktu, opakování, roztažení a číslování. Podívejte se na vlastnosti taktu.
Klepněte pravým tlačítkem myši buď na prázdnou část taktu nebo na název nástroje a vyberte Vlastnosti osnovy... Tento dialog umožňuje upravení vlastností jak notové osnovy tak nástroje, který je její částí. Podívejte se na vlastnosti notových osnov.
Klepněte pravým tlačítkem myši na textový prvek a vyberte Vlastnosti textu... Podívejte se na styly a vlastnosti textu. Pokud je prvek linkou s text na ní, viz → výše.
Klepněte pravým tlačítkem myši na taktové označení a vyberte Vlastnosti taktového označení... Používá se na upravení vzhledu taktového označení a vlastnosti trámců not. Podívejte se na taktová označení.
Příloha | Velikost |
---|---|
Note inspector.jpg | 67.14 KB |
Staffproperties.jpg | 91.41 KB |
Buttonstaffproperties.jpg | 1.03 KB |
Staffproperties2ndaccess.jpg | 22.51 KB |
View_en.png | 25.03 KB |
Note inspector.png | 133.85 KB |
Measure Properties 1.png | 53.21 KB |
notes.png | 2.65 KB |
inspector_select.png | 3.25 KB |
Barline inspector.png | 10.85 KB |
Measure Properties 2.png | 60.54 KB |
inspector-top-bar.jpg | 3.08 KB |
Previous_Next_Buttons.png | 7.36 KB |
Staff_Properties_en.png | 30.14 KB |
clef_inspector.png | 2.09 KB |
Použijte jednu z následujících voleb:
Použijte jednu z následujících voleb:
Použijte jednu z následujících voleb:
Použijte jednu z následujících voleb:
Nejprve vyberte takt, a potom stiskněte Ctrl+Del (Mac: ⌘+Fn+Del).
Poznámka: V notových zápisech s více notovými osnovami, smazání taktu odstraní i všechny odpovídající takty v jiných notových osnovách systému, přestože se nejeví jako vybrané.
Pokud chcete smazat jen prvky (noty, symboly, text) a ne samotný takt, potom vyberte takt nebo rozsah taktů a klepněte na Del. Smazané takty jsou vyplněny celotaktovými pomlkami.
Pro úpravu vlastností taktu klepněte pravým tlačítkem myši na prázdnou část taktu a vyberte Vlastnosti taktu...:
Můžete použít tlačítka (dole vlevo) pro pohyb na předchozí nebo další takt.
Tento oddíl umožňuje udělat skutečnou dobu trvání taktu kratší nebo delší, než jak je naznačeno viditelným (jmenovitým) taktovým označením. Použijte na vytvoření předtaktí (anacrusis) na začátku hudebního oddílu, neúplných taktů v notovém zápisu, kadencí, ad lib úryvků atd.
Například na obrázku níže má předtaktí se čtvrťovou notou jmenovitou dobu trvání taktu 4/4, ale skutečnou dobu trvání má 1/4. Oba dva následující takty uprostřed mají jak jmenovitou tak skutečnou dobu trvání 4/4. Poslední (doplňující) takt obsahuje jen jednu tečkovanou půlovou notu a má skutečnou dobu trvání 3/4:
Vyjmout z číslování taktů
Použijte Vyjmout z číslování taktů na nepravidelné takty, to jest na ty, které by se neměly počítat v počítání taktů celého notového zápisu. Obyčejně je označeno jako Vyjmout z číslování taktů předtaktí.
Přidat k číslu taktu
Také můžete použít volbu Přidat k číslu taktu pro ovlivnění číslování taktů. Zde můžete zadat kladná nebo záporná čísla. Všimněte si, prosím, že tato změna působí na číslování všech následujících taktů. Hodnota -1 má týž účinek, jako když je takt označen za vyjmutý z číslování taktů.
Roztažení taktu
Touto volbou můžete zvětšit nebo zmenšit velikost vodorovného odstupu mezi jednotlivými prvky notového zápisu (noty, pomlky atd.). Toto poskytuje přesnější ovládání přesně té samé vlastnosti odstupů mezi takty jako příkazy v hlavní nabídce nebo klávesové zkratky pro roztažení/stlačení taktů ({ a }), ke kterým se přistupuje mimo dialog pro vlastnosti taktu, když je takt vybrán.
Počet přehrání (od verze 2.1) / Počet opakování
Pokud je takt koncem opakování, můžete stanovit, kolikrát má být přehrán.
Zalomit vícetaktové pomlky
Tato vlastnost oddělí vícetaktovou pomlku na začátku vybraného taktu. Tato volba by se měla zaškrtnout předtím, než zapnete volbu Vytvořit vícetaktové pomlky v nabídce Styl → Obecné..., na kartě Noty.
Vícetaktové pomlky jsou rozděleny automaticky na důležitých místech, jako jsou orientační značky, změna taktového označení, dvojité taktové čáry, nepravidelné takty atd. Výchozí nastavení pro notové zápisy je vypnuto, pro party je zapnuto.
MuseScore automaticky čísluje první takt horního notového řádku každé osnovy (vyjma první osnovy, přesněji: kromě taktu s číslem 1), ale pro číslování jsou možné další volby. V hlavní nabídce zvolte Styl → Obecné..., v levém panelu vyberte kartu Záhlaví, zápatí a čísla. Ve spodní části nabídky pravého panelu je část Číslování taktů.
Zaškrtněte okénko vedle číslování taktů, abyste zapnuli automatické číslování taktů.
Zaškrtněte Ukázat první číslo, pokud chcete, aby byl první takt očíslován.
Zaškrtněte Ve všech notových osnovách, pokud chcete, aby byla čísla u všech osnov, jinak se čísla taktů ukáží jen u horní notové osnovy každé osnovy.
Zaškrtněte Ve všech systémech, aby se čísla taktů ukázala u každé notové osnovy. Potom dostane první takt každé notové osnovy číslo. Nebo zaškrtněte Interval a zadejte velikost intervalu, aby se čísla taktů ukazovala v určitém odstupu. Když například zadáte interval o hodnotě 1, je očíslován každý takt. Když jako interval zvolíte 5, je očíslován každý pátý takt.
Možná byste chtěli vytvořit delší nebo kratší takt beze změny taktového označení. Dobu trvání taktu můžete změnit ve vlastnostech taktu. Ale je tu nyní ještě další nová možnost, jak rozdělit nebo spojit takty. (Trámce se přitom přizpůsobí automaticky.)
Spojení
Poznámka: Pokud vyberete takty jen v jedné osnově notového zápisu, budou spojeny tytéž takty v každé notové osnově systému.
Rozdělení
Poznámka: Pokud vyberete jen jednu notu z jedné osnovy, bude na stejném místě rozdělena každá notová osnova systému.
V každé notové osnově lze mít až 4 hlasy. Hlas je notová linka nebo část, která může mít svůj vlastní rytmus nezávisle na jiných hlasech v téže notové osnově. V jiných notačních programech se hlasům někdy říká vrstvy.
Ve vícehlasém taktu má hlas 1 obvykle noty s nožičkami nahoru a hlas 2 má noty s nožičkami dolů.
Poznámka: Funkce nazývaná "Hlasy" nemá být zaměňována s "hlasovými osnovami," které lze přidat z dialogu pro nástroje (k němuž se přistupuje stisknutím I). Při vytváření uzavřeného notového zápisu SATB, použijte Hlas 1 a 2 pro sopránový a altový part nahoře notové osnovy, a Hlas 1 a 2 v notové osnově dole použijte pro tenorový a bassový part — pro tenor a bas nepoužívejte Hlas 3 a 4.
Následující pokyny ukazují, jak zapsat hudební pasáž do dvou různých hlasů:
Nejprve zadejte noty hlasu 1: Ujistěte se, že jste v režimu vkládání not: tlačítko pro hlas 1 v nástrojovém panelu se zvýrazní modře. Nejprve zadejte noty horního hlasu. Při zadávání mohou nožičky některých not směřovat dolů, ale jejich směr se po přidání druhého hlasu obrátí automaticky.
Následující výtah ukazuje sopránovou notovou osnovu, v níž jsou zadány pouze noty hlasu 1:
Příklad 1
Přesuňte ukazatel zpět na začátek úseku: Po dokončení vkládání not úseku hlasu 1 stiskněte opakovaně klávesu ← pro přesunutí ukazatele notu po notě zpět na první notu úseku; nebo případně použijte Ctrl+← (Mac:Cmd+←) pro přesunutí ukazatele zpět postupně vždy o jeden takt. Nebo ještě také můžete jednoduše ukončit režim vkládání not (stiskněte Esc) a klepněte přímo na první notu.
Zadejte noty hlasu 2: Ujistěte se, že jste v režimu vkládání not a že je vybrána nota hlasu 1 na začátku úseku. Klepněte na tlačítko pro hlas 2 (v nástrojovém panelu napravo), nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+Alt+2 (Mac: Cmd+Option+2). Zadejte všechny noty dolního hlasu (všechny noty, jejichž nožičky jdou dolů).
Obrázek níže ukazuje příklad 1 (výše) po přidání not hlasu 2:
Příklad 2
Zatímco pomlky hlasů 2, 3 a 4 je možné smazat, pomlky v hlase 1 jsou trvalé. Nicméně je lze, když je to žádáno, skrýt, tím že je učiníte neviditelnými. Pro skrytí pomlky ji vyberte (klepněte na pomlku pravým tlačítkem myši) a stiskněte V; nebo ve správci zrušte zaškrtnutí "Viditelná" (podívejte se také na volby pro viditelnost).
Pro zaměnění not mezi kterýmikoli dvěma hlasy:
Poznámka: Výběr může zahrnout obsah všech hlasů, ale najednou budou zpracovány pouze dva.
Také můžete noty přesunout z jednoho do jiného hlasu (without note-swapping):
Poznámka: Aby byl přesun úspěšný, je třeba splnit následující podmínky:
MuseScore podporuje obvyklé operace kopírování, vyjmutí, vložení a (od verze 2.1) vyměnění se schránkou. Tyto příkazy je možné použít na rozsah:
Poznámka: Linky nelze zkopírovat, ale lze je zdvojit (podívejte se →níže).
Před provedením postupu kopírování, vyjmutí, vložení nebo vyměnění se schránkou byste měl být v "normálním" režimu —to jest ne v režimech vkládání not nebo úprav. Stiskněte klávesu Esc pro ukončení do "normálního" režimu.
Můžete kopírovat, vyjmout, vložit nebo vyměnit se schránkou úryvek not nebo jednoho akordu, jak následuje:
Pro kopírování/vyjmutí jednoho akordu
Pro kopírování/vyjmutí rozsahu akordů
Počínaje verzí 2.1 je dostupný příkaz Vyměnit se schránkou. Vyměnění se schránkou je spojením příkazů vyjmout a vložit. Pokud vyberete cílovou oblast jinou, než jakou má velikost schránka, MuseScore oblast výběru automaticky přizpůsobí velikosti položek ve schránce počínaje položkou vlevo. Po vykonání tohoto příkazu je informace ve schránce vložena na začátek oblasti výběru a cíl je zkopírován do schránky.
Poznámka: Je možné kopírovat, vložit a vyměnit jen výšku tónu noty (a žádné jiné vlastnosti) klepnutím na notovou hlavičku a použitím obvyklého postupu pro kopírování a vložení nebo kopírování a vyměnění. Výška tónu cílové noty se změní, aby odpovídala výšce tónu zkopírované noty, ale doba trvání zůstává stejná.
Jiné prvky notového zápisu — jako jsou text osnovy, dynamika, prstoklad, schémata akordů atd. — mohou být vyjmuty, zkopírovány a vloženy jeden po druhém. Artikulace (sforzato, staccatto atd.), mimoto umožňují vícenásobný výběr.
* Kopírovat. Vyberte Úpravy → Kopírovat; nebo stiskněte Ctrl+C (Mac: ⌘+C).
* Vyjmout. Vyberte Úpravy → Vyjmout; nebo stiskněte Ctrl+X (Mac: ⌘+X).
V případě artikulací, tyto jsou vloženy do cílových not v přesně tomtéž pořadí (souvislém nebo nesouvislém), jak byly v začátečním výběru.
Vyměnění se schránkou je určeno spíše k použití na úryvky not než na jednotlivé prvky. použití tohoto příkazu na jednotlivé prvky se nedoporučuje, protože obyčejně výsledky nejsou takové, jaké očekáváte.
Pro rychlé zopakování a vložení noty, taktu nebo úryvku:
Musescore zkopíruje a vloží vybraný notový zápis do bodu okamžitě za poslední notou ve výběru. Všechny stávající noty v cílovém rozsahu jsou nahrazeny.
Pro okamžité zkopírování a vložení prvku textu, linky nebo jiného předmětu:
Filtr je možné použít před kopírováním výběru, k přesnému vybrání toho, co se bude kopírovat a následně vkládat.
Karta s výběrovým filtrem se ve výchozím nastavení objeví pod paletami. Je možné zrušit její ukotvení a udělat z ní plovoucí okno, a pokud je přímo přetažena na palety, nebo na správce, obojí je potom dostupné přes kartu dole.
Zrušte ve filtru výběru výběr věcí, jež nechcete, aby byly kopírovány
Příklad: Artikulace a legata nejsou vybrány.
Kopírujte a vložte jako předtím
(v příkladu, zkopírujete takty 4 a 5 a vložíte je do taktů 12 a 13)
Prohlédněte si výsledek — legata nebyla zkopírována:
Filtr výběru lze použít i na příkaz vyměnění se schránkou. Před příkázáním vyměnění se schránkou vyberte položky, jež byste chtěl zkopírovat z cíle do schránky. Budou zkopírovány stejně jako pomocí příkazu ke zkopírování. Filtr výběru, když se používá příkaz pro vyměnění se schránkou, neovlivní, co je vloženo. Celý cíl je vždy nahrazen obsahem schránky.
Pokud chcete noty změnit, aniž by se měnil rytmus, můžete spojit transpozici nebo režim změny výšky tónu s kopírováním a vkládáním.
Jsou různé druhy zobrazení not na obrazovce.
Tato kapitola popisuje volby dostupné v hlavní nabídce Pohled a v nabídkách Zvětšení a v nabídkách Stránkový pohled/Souvislý pohled (umístěných v nástrojovém panelu nad notovým zápisem). Také podrobně líčí různé příkazy a funkce pro pohyb v notách.
Je několik způsobů, jak notový zápis přiblížit nebo oddálit:
Klávesové zkratky:
Hlavní nabídka Pohled:
Myš
Vysouvací nabídka: Pro nastavení určitého zvětšení použijte vysouvací nabídku v obvyklém panelu pro nastavení zvětšení pohledu notového zápisu (25–1600 %) nebo je zobrazte pomocí voleb Šířka strany, Celá strana nebo Dvě strany.
Pro navrácení se ke 100 % zvětšení: Použijte klávesovou zkratku Ctrl+0 (Mac: Cmd+0).
Stavový řádek dole na obrazovce podává zprávu o vybraných prvcích notového zápisu. Zaškrtněte tuto volbu/zrušte její zaškrtnutí pro jeho zobrazení nebo skrytí.
Je možné rozdělit zobrazení dokumentu tak, abyste viděl dva dokumenty zároveň, nebo se díval na dva různé party téhož dokumentu. Karty vám dovolí zvolit, který dokument se má v tom kterém pohledu zobrazit. Překážkou oddělující dva notové zápisy můžete táhnout, a tím upravit množství místa v okně, které je každému věnováno:
Dokumenty vedle sebe: Rozdělí okno svisle do dvou pohledů s notovým zápisem.
Dokumenty na sobě: Rozdělí okno vodorovně do dvou pohledů s notovým zápisem, jeden nad druhým.
Tato část vám umožňuje zobrazit nebo skrýt různé netisknutelné prvky:
Režim na celou obrazovku zvětšuje MuseScore, aby vyplnilo celou oblast obrazovky, takže je vidět více notového obsahu.
Můžete přepínat mezi dvěma různými pohledy na notový zápis pomocí vysouvacího seznamu v oblasti s nástrojovými panely:
Ve stránkovém pohledu je notový zápis formátován tak, jak se bude jevit po vytištění nebo vyvedení do PDF nebo obrázkového souboru: to znamená stranu za stranou, s okraji. Zalomení řádků a strankový zlom jsou použita automaticky — kde je to možné — takže notový zápis sedí do dostupného místa. Máte volnost v přepsání automatického rozvržení přidáním svých vlastních zalomení řádků, stran nebo notových osnov.
V souvislém pohledu je notový zápis ukázán jako jedna probíhající nezalomená osnova. I když počáteční bod neleží v pohledu (ve viditelné oblasti okna), vždy budou po levé straně okna zobrazena čísla taktů, názvy nástrojů, klíče, taktová označení a předznamenání (tónina)
Poznámka: Protože rozvržení zde je jednodušší, MuseScore může noty předvést rychleji v souvislém pohledu než ve stránkovém pohledu.
Oblast s nástrojovými panely je umístěna mezi pruhem s hlavní nabídkou a oknem s dokumentem. Obsahuje symboly, které umožňují provést určité operace. Lze ji rozdělit do následujících nástrojových panelů:
Pro zvolení, který nástrojový panel se má zobrazit, klepněte pravým tlačítkem myši na prázdné místo v oblasti s nástrojovými panely (nebo na titulkový pruh správce) a v nabídce zaškrtněte nebo zrušte zaškrtnutí požadovaných voleb. Tato nabídka rovněž umožňuje zobrazení nebo skrytí klaviatury, postranního panelu pro výběr, nástrojů pro text, palet a správce. Od verze MuseScore 2.1 tyto nástrojové panely můžete zaškrtnout nebo zrušit jejich zaškrtnutí v nabídce Pohled → Nástrojové panely.
Pracovní plochy, správce a filtr výběru jsou vhodně zobrazeny jako postranní panely nalevo a napravo okna s notovým zápisem. Pro odkotvení postranního panelu použijte jeden z následujících postupů:
Pro znovuukotvení panelu použijte jeden z následujících postupů:
Popřípadě dvakrát klepněte na pruh s názvem panel, čímž jej obnovíte v jeho předchozím umístění, v němž byl ukotven.
Pro pomoc s pohybem v notovém zápisu jsou dostupné různé příkazy. Tyto jsou uvedeny v klávesové zkratky: pohyb v notách.
Miniatury je volitelný panel s náhledy stran (miniaturami), který vám umožňuje pohybovat se v dlouhém notovém zápisu snadněji, nebo přejít na určitou stránku. Pro jejich zobrazení/skrytí jděte do hlavní nabídky Pohled a vyberte Miniatury, nebo použijte klávesovou zkratku F12 (Mac: fn+F12). Objevuje se při spodním konci okna s notovým zápisem, pokud stranami projíždíte vodorovně, nebo na pravé straně okna s dokumentem, pokud stranami projíždíte svisle (podívejte se na nastavení: plátno).
Modrý rámeček představuje oblast v notovém zápisu, která je nyní viditelná v hlavním okně. Můžete táhnout buď modrým rámečkem nebo posuvníkem, nebo na nějakou oblast klepnout, abyste na ni přešel okamžitě.
Funkce najít umožňuje rychlý pohyb na určitý takt, orientační značku nebo číslo strany v notovém zápisu:
Je více různých výběrových režimů (způsobů výběru předmětů).
Předměty v notovém zápisu — jako jsou noty, takty, artikulace atd. — je možné vybrat několika způsoby: (1) jednotlivě, (2) jako souvislý (nepřerušovaný) rozsah, nebo (3) jako nesouvislý (přerušovaný) seznam.
Většinu předmětů v notovém zápisu je možné vybrat jedním klepnutím na ně v "normálním" režimu (to znamená, když nejste v režimu vkládání not).
Poznámka: Když vyberete jednu notu, a potom ji zkopírujete a vložíte, zkopírujete a vložíte výšku tónu — nikoli dobu trvání nebo jiné vlastnosti (např. bez nožiček). Ke zkopírování celé noty, včetně všech vlastností, musíte podržet klávesu Shift — jak se to dělá při výběru akordu (níže).
Poznámka: Na to, jak vybrat řadu po sobě jdoucích taktů se podívejte ve vybrání pomocí shift + klepnutí (níže).
Je několik způsobů, jak vybrat nepřerušovaný rozsah not, akordů nebo taktů:
Pro výběr rozsahu not nebo pomlk:
Poznámka: Konečný vybraný prvek může být ve stejné notové osnově nebo v notových osnovách nad nebo pod začáteční noty/pomlky. Všechny vybrané předměty budou uzavřeny uvnitř modrého obdélníku, včetně souvisejících linek a artikulací (ale ne volt). Operaci můžete zopakovat, abyste rozšířil vybraný rozsah, jak potřebujete.
Pro výběr rozsahu taktů:
Poznámka: Stejně jako u výběru not může být rozsah rozšířen svisle i vodorovně.
Tento způsob lze použít k výběru not nebo pomlk, nebo, nezávisle, k vybrání značek, které nejsou notami, jako jsou tečky staccata, text písně atd.:
Tento způsob vybere celý notový zápis včetně not, pomlk a souvisejících prvků. Použijte jednu z následujících voleb:
Tento způsob se používá při výběru hudebního oddílu — oblasti notového zápisu začínající a/nebo končící zalomením hudebního oddílu:
Poznámka: Podívejte se na kopírování a vkládání: filtr výběru, jak zakázat určitým druhům prvků, aby byly ve výběru rozsahu vybrány.
Pro vybrání seznamu (nebo nesouvislého (přerušovaného) rozsahu) prvků notového zápisu:
Poznámka: Tento způsob nelze použít při výběru taktů. Použijte místo toho výběr jednoho taktu nebo výběr rozsahu taktů.
Pro vybrání všech prvků určitého druhu (např. všech taktových čar, všech textových prvků, všech značek pro staccato):
Je dostupných několik voleb:
Vybrat
Činnost
Ukládání a vyvádění bylo rozděleno do dvou nabídek: Uložit
a Uložit jako
(stejně tak Uložit kopii
a Uložit výběr
). Týká se to jak vlastního formátu MuseScore (.mscz a .mscx) tak i cizích formátů MusicXML, MIDI, různých obrázkových a zvukových formátů (Vyvést
a Vyvést party
). Příkaz Tisk
notový zápis pošle přímo připojené tiskárně.
V hlavní nabídce Soubor se nacházejí příkazy jako Uložit...
, Uložit jako...
, Uložit kopii...
, Uložit výběr...
, Uložit na internet...
, Vyvést...
, Vyvést party...
a Tisk...
.
Uložit...
, Uložit jako...
, Uložit kopii...
a Uložit výběr...
umožňují ukládání původních souborů MuseScore (.mscz a .mscx).
Vyvést...
a Vyvést party...
umožňuje vytvoření souborů, jež nejsou v původním formátu MuseScore, např. PDF, MusicXML, MIDI, a různé obrázkové a zvukové formáty.
V dialogu Vyvést
můžete zvolit, do jakého formátu bude vyvedení provedeno:
MuseScore si pamatuje, který formát jste naposledy zvolili a pro příště z něj dělá výchozí.
Jsou známy potíže u operačních systémů Windows XP a Vista, kde, když volíte jiný formát než posledně, musíte příponu souborového názvu nastavit (zrušit nastavení) ručně.
Poznámka: Nekomprimovaný formát MuseScore (MSCX) je dostupný jak v Uložit
tak ve Vyvést
.
Tisk...
umožňuje přímé vytištění souboru MuseScore z programu MuseScore na tiskárně. V závislosti na tiskárně máte různé volby, obecně však můžete stanovit rozsah stran (tisk všech stran nebo výběru, nynější strany nebo více stran), počet kopií a sestavení v řádném číselném a logickém sledu (kolaci).
Pokud máte nainstalovánu tiskárnu PDF, můžete s její pomocí rovněž provést přímé vyvedení do PDF, i když zrovna toto se nedoporučuje.
Aby to s pomocí Adobe PDF proběhlo dobře, ujistěte se, že jste ve vlastnostech tiskárny zrušil zaškrtnutí u volby spolehnout se jen na systémová písma, nepoužívat písma obsažená v dokumentu
.
MuseScore může vrátit zpět libovolný počet kroků a zase je provést znovu.
Standardními klávesovými zkratkami jsou tyto:
Nebo použijte tlačítka v nástrojovém panelu:
Jděte na musescore.com/sheetmusic, kde si prohlédněte další notové zápisy z MuseScore.
Můžete své notové zápisy uložit a sdílet je po internetu na MuseScore.com. Můžete si vybrat uložení svého notového zápisu pro soukromý přístup z jakéhokoli počítače, nebo notový zápis sdílet veřejně s přáteli nebo členy skupiny, aby si jej mohli prohlížet nebo stáhnout.. MuseScore.com vám dovolí notové zápisy prohlížet a přehrávat ve vašem prohlížeči internetových stránek, a dokonce vám umožní notový zápis seřídit s videem na YouTube. Pro použití mimo prostředí prohlížeče internetových stránek můžete notový zápis stáhnout v mnoha formátech (včetně PDF, MIDI, MP3, MusicXML, a původním souboru MuseScore).
Notový zápis můžete do úložiště na internetu uložit přímo přes nabídku Soubor → Uložit na internet....
Pokud ještě nemáte účet u MuseScore, nejprve jeden vytvořte klepnutím na odkaz Vytvořit účet. To otevře program prohlížeče a přivede vás na https://musescore.com/user/register
Poté zadejte vaši adresu elektronické pošty nebo uživatelské jméno účtu u MuseScore a heslo. Když jste se úspěšně přihlásil, budete moci zadat informace o vašem notovém zápisu.
Také můžete notový zápis nahrát přímo na MuseScore.com.
Poznámka: V případě že dosáhnete omezení nahrání 5 notových zápisů, stále ještě můžete notový zápis nahrát přímo z MuseScore, ale jen posledních pět je vidět. Pokud chcete nahrávat neomezeně mnoho viditelných notových zápisů, než je tento počet, povyšte nejprve na Pro Account first.
Pokud chcete na MuseScore.com provádět ve vašem notovém zápisu změny, upravte soubor MuseScore ve svém vlastním počítači a následujte kroky níže.
Noty můžete zobrazit buď tak, jak byly napsány (pro transponující nástroje), nebo tak, jak znějí v koncertní (znějící) výšce. Toto ovlivňuje transponující nástroje, pro které je hudba napsána v odlišné tónině (předznamenání) a výšce tónu, než jak zní.
Pro zobrazení všech nástrojů ve znějící výšce:
Před tiskem notového zápisu nebo jeho vyvedením do PDF byste se měli ujistit, že tlačítko Ve znějící výšce je vypnuto a že jsou jednotlivé party správně transponovány.
V předchozí kapitole Základy jste se naučili, jak vkládat noty a pracovat s paletou. Kapitola Notový zápis popisuje podrobně různé druhy notového zápisu včetně pokročilejšího notového zápisu.
Podívejte se také na Pokročilá témata
Běžně používané klíče (houslový, basový, altový, tenorový) lze najít v paletě s klíči v základní pracovní ploše. Na jejich úplnější řadu se podívejte v paletě Klíče v rozšířené pracovní ploše (viz obrázek níže).
Poznámka: Zobrazení klíčů můžete přizpůsobit svým zvláštním požadavkům pomocí vlastní palety.
Postup 1 — přidání klíče na začátek taktu, ať už to je nebo není první takt v systému
Postup 2 — jen pro změnu klíče na začátku systému
Pro vytvoření klíče uvnitř taktu:
Poznámka: Pokud klíč nestojí v prvním taktu na začátku osnovy, kreslí se menší.
Příkladem je tento obrázek s notovým zápisem klavíru, v němž horní osnova začíná houslovým klíčem, ale tento se pak hned mění na basový klíč, a pak se po jedné notě a jedné pomlce vrací opět zpět na houslový klíč.
Poznámka: Změna klíče nevede ke změně výšky tónu not. Namísto toho se noty posunou tak, aby zachovaly výšku tónu. Chcete-li, můžete použít transpozici ve spojení se změnou klíče.
Když ke změně klíče dojde na začátku systému, bude na konci předchozího systému vytvořeno upozornění na změnu klíče. Pro ukázání nebo skrytí upozornění na změny klíče jděte do nabídky Styl → Obecné... → Strana a zaškrtněte/zrušte zaškrtnutí u volby Ukazovat upozornění na změnu klíče.
Vyberte klíč a stiskněte Del.
Zobrazit klíč pouze v prvním taktu (pro všechny notové osnovy)
Zobrazit klíč pouze v prvním taktu (pro určitou notovou osnovu)
Poznámka: Tato volba může být užitečná pro uživatele tabulatur (TAB), kteří nechtějí, aby se klíč opakoval na každém následujícím řádku.
Skrytí všech klíčů v určité notové osnově
Běžná předznamenání jsou dostupná v paletě s předznamenáními v základní nebo rozšířené pracovní ploše. Vlastní předznamenání můžete vytvořit i pomocí části pro předznamenání v hlavní palětě (pro její zobrazení stiskněte Shift+K, která vám umožní i užití široké řady nestandardních symbolů.
Pokud chcete předznamenání změnit jen v jedné notové osnově, ponechaje ostatní nezměněny:
Pokud chcete předznamenání nahradit jen v jedné notové osnově, ponechaje ostatní nezměněny:
Ve správci je pro vybrané předznamenání volba Ukázat upozornění na změnu. Dotatečně se v nabídce Styl → Obecné... → Strana nachází volba Vytvořit upozornění na změnu předznamenání. Správce ovlivní jen vybraný prvek; nastavení stylu účinkuje na celý notový zápis.
Ve výchozím nastavení MuseScore ukazuje odrážky, jen když provede změnu na žádné předznamenání (C dur/a moll). Ve všech ostatních případech jednoduše ukazuje nové předznamenání:
Můžete vybrat, zda se mají odrážky ukazovat za určitých okolností, když se mění předznamenání. Pod Styl → Obecné... → Posuvky uvidíte volby:
Můžete Použít změny, nebo klepnout na OK. Pokud jste v zrcadleném partu, a ne v hlavním notovém zápisu, můžete použít tlačítko Použít na všechny party.
Volba Před předznamenáním při změně na méně křížků nebo bé vede k těmto výsledkům:
Třetí volba Po předznamenání při změně na méně křížků nebo bé, před předznamenáním při změně z křížků na bé nebo naopak dělá následující výstup:
Vícetaktové pomlky jsou přerušeny, pokud dojde ke změně předznamenání.
Podívejte se na vícetaktovou pomlku
Upozornění na změnu předznamenání se nebude ukazovat před zalomením hudebního oddílu.
Podívejte se na zalomení nebo vymezovač: zalomení hudebního oddílu
Stiskněte Shift+K pro vyvolání části Předznamenání v hlavní paletě.
Levý panel obsahuje knihovnu předznamenání. Napravo je panel Vytvořit předznamenání, kde můžete předznamenání přizpůsobit tažením posuvek z palety na vhodné místo v notové osnově výše. Když je hotovo, stiskněte Přidat pro přesunutí nového předznamenání do knihovny. Vymazat zruší vlastní předznamenání a umožní začít stavět znovu od začátku.
Je dostupná úplná řada značek posuvek — obecně užívaných i neobvyklých (jako jsou polo-bé, polo-křížky atd.).
Poznámka: Přehrávání vlastních předznamenání není v současnosti podporováno.
Předznamenání v hlavní paletě lze přesunout do vlastní palety v uživatelské pracovní ploše tažením a upuštěním. Také je možné předznamenání použít na notový zápis přímo z hlavní palety buď vybráním taktu a dvojitým klepnutím na předznamenání nebo tažením předznamenání na takt.
Taktová označení jsou dostupná v postranním panelu s paletami. Taktová označení můžete přetáhnout na notový zápis (viz palety pro obecné informace o práci s paletami v MuseScore).
Pro přidání taktového označení použijte kterýkoli z následujících postupů:
Taktové označení se objeví na začátku uvažovaného taktu.
Pro nahrazení taktového označení použijte kterýkoli z následujících postupů:
Pro smazání taktového označení v notovém zápisu je vyberte a stiskněte Del.
Pokud taktové označení, jež požadujete, není dostupné v paletě s taktovými označeními pracovní plochy, můžete je vytvořit v části Taktová označení hlavní palety: Pro její otevření stiskněte Shift+T.
Pro vytvoření nového taktového označení vyberte stávající v hlavní paletě, potom v panelu Vytvořit taktové označení upravte různé parametry (čitatele, jmenovatele, text, trámce). Pro přidání nově vytvořeného taktového označení do seznamu stiskněte tlačítko Přidat. Jakmile je přidáno, můžete je táhnout a upustit na požadované místo v notovém zápisu. Pro smazání taktového označení v hlavní paletě na ně klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Vymazat.
Taktové označení můžete z hlavní palety přesunout do vlastní pracovní plochy jeho tažením a upuštěním na paletu v pracovní ploše.
Ve většině případů potřebujete upravit jen první z horních čísel. Sčítaná horní čísla jsou pro součtová metra, která obsahují více horních čísel oddělených znaménkem plus.
Přidaná (nebo složená) taktová označení se někdy používají k objasnění rozdělení dob v taktu. Viditelné taktové označení (čísla oddělená znaménkem plus) je zadáno v poli Text v panelu Vytvořit taktové označení, například:
Pro udělání celkových úprav způsobu, jakým jsou u not dělány trámce, v části nebo v celém notovém zápisu, klepněte na příslušné taktové označení pravým tlačítkem myši (v notovém zápisu) a vyberte Vlastnosti taktového označení:
To umožní upravení vzorů trámců pro noty 1/8, 1/16 a 1/32 v panelu Skupiny not. Od verze 2.1 zaškrtnutí okénka Změnit i kratší noty umožní změnu seskupování trámců pro všechny kratší doby trvání v tom samém okamžiku. Ve verzích před 2.1 musíte každou skupinu trámců upravit samostatně.
Pro zalomení trámce klepněte na noty jej následující. Pro obnovení trámce klepněte na to samé místo. Poznámka: Tento způsob pracuje, jen když jsou v zamýšleném místě přítomny všechny vedlejší (nebo pod-) trámce – pokud to tak není, potom namísto toho použijte ikony (viz níže). Tlačítko pro obnovení výchozího nastavení zruší všechny změny provedené v tom sezení.
Také můžete udělat dodatečné změny ve vzorcích trámců tažením jedné z ikon (v okně vlevo dole) na notu v panelu Skupiny not:
Jsou případy, kdy je skutečná doba trvání taktu odlišná od doby trvání určené taktovým označením. Častým příkladem takové situace jsou předtaktí a kadence. na změnu skutečné doby trvání taktu, aniž by se zobrazilo jiné taktové označení, se podívejte v operacích s takty: vlastnosti, doba trvání taktu.
Taktová označení mohou být různá pro různé notové osnovy. Příkladem zde jsou 26. Goldbergovy variace od Johanna Sebastiana Bacha:
MuseScore má pojetí celkového taktového označení a skutečného (místního) taktového označení. Pro změnu celkového taktového označení táhněte a upusťte předmět z palety na notovou osnovu. Celkové taktové označení se používá na počítání dob (jak je to ukázáno ve stavovém řádku) a je odkazem na označení tempa. Celkové taktové označení je stejné pro všechny osnovy a obyčejně se shoduje se skutečným taktovým označením.
Skutečné taktové označení je nastaveno v dialogu vlastností taktového označení a může se pro každou osnovu odchýlit od skutečného taktového označení (v příkladu je to vidět u levé ruky, horní notová osnova 18/16).
Text taktového označení lze nastavit nezávisle na skutečných hodnotách.
Místní taktové označení se nastaví upuštěním značky pro taktové označení při současném držení klávesy Ctrl key (Mac: Cmd). Místní taktové označení je nastaveno pouze pro jednu osnovu. Celkové taktové označení je zopakováno pro všechny osnovy.
Vícetaktové pomlky jsou přerušeny, když se vyskytne změna taktového označení. Takže zalomení hudebního oddílu zabrání ukázání upozornění na změnu taktového označení na konci předchozího taktu.
Značky pro taktové čáry jsou dostupné v paletě Taktové čáry:
Pro změnu stávající taktové čáry použijte jeden z následujících postupů:
Pro vložení nové taktové čáry mezi stávající buď:
Taktové čáry můžete změnit i ve správci. Jiné zde dostupné volby zahrnují:
Pro úplné skrytí taktové čáry vyberte čáru a stiskněte V, nebo ve správci zrušte zaškrtnutí Viditelná.
Taktové čáry se mohou táhnout přes více notových osnov, jak je tomu ve spojené osnově klavíru, nebo v orchestrálním notovém zápisu pro spojení nástrojů ve stejném hudebním oddílu. Pro spojení taktových čar:
Dvakrát klepněte na taktovou čáru pro vstoupení do režimu úprav.
Klepněte na spodní modrý úchop a táhněte jej dolů k osnově, se kterou jej chcete spojit. Úchop zapadne do své polohy, takže není potřeba jej umístit přesně.
Stiskněte Esc pro opuštění režimu úprav. Tímto budou zaktualizovány i všechny související taktové čáry.
Značky pro arpeggio (akord hraný rozloženě) a glissando (tóny zahrané vázaně) lze najít v paletě Arpeggia a glissanda v rozšířené pracovní ploše. Výchozí značky zahrnují i šipky ukazující směr vybrnkávání akordu a sklouznutí (smyk) pro smyčcové nástroje a žesťové nástroje atd.
Potřebujete-li, můžete upravit stávající značky na straně s notovým zápisem a uložit je do palety ve vlastní pracovní ploše.
Pro přidání značky do notového zápisu použijte jeden z následujících postupů:
Správce umožňuje udělání různých úprav vzhledu a vlastností při přehrávání značky.
Když je do notového zápisu přidáno arpeggio nebo šipka ukazující směr vybrnkávání akordu, zpočátku překlene pouze jeden hlas. Jeho výšku ale můžete lehce upravit tím, že na značku dvakrát klepnete a úchopy táhněte nahoru nebo dolů (pro jemnější upravení použijte šipky na klávesnici). Přehrávání je možné zapnout nebo vypnout ve správci.
Glissando nebo nenuceněji řečeno sklouznutí zahrnuje dvě po sobě jdoucí noty, obyčejně jsoucí v tom samém hlase.
Úprava nebo smazání textu glissanda se dělá klepnutím na ně a provedením změn ve správci. Pokud není mezi dvěma notami dostatek místa, text se nebude zobrazovat. Správce také umožňuje zvolit rovnou a zvlněnou linkou a upravit vlastnost přehrávání značky nebo její úplné vypnutí.
Pro upravení začátečního a koncového bodu glissanda:
Tento způsob také umožňuje posunování koncových úchopů mezi notami v různých hlasech nebo dokonce z jedné notové osnovy do druhé — například pro glissanda jdoucí přes osnovy. Také můžete použít tlačítek pro klávesové šipky nebo Ctrl + šipka pro provedení konečných úprav v polohách úchopů.
Sklouznutí pro strunné nástroje, jako je kytara, lze vytvořit upravením výchozí linky glissanda. Sklouznutí můžete vytvořit mezi jednotlivými notami nebo mezi akordy: umístění konce sklouznutí je možné snadno opravit pomocí postupu popsaného výše.
Krátká sklouznutí nahoru/dolů lze vytvořit upravením stávajících linek pro sklouznutí dovnitř/sklouznutí ven. Tyto mají úchopy umožňující nastavení délky a úhlu sklouznutí.
Úplnou řadu značek lze nalézt v paletě Artikulace a ozdoby v rozšířené pracovní ploše:
Zkrácená verze je v základní pracovní ploše.
Artikulace jsou značky přidané do notového zápisu, aby ukázaly, jak se má nota nebo akord hrát. Hlavními značkami v této skupině jsou:
Jsou zahrnuty i zvláštní artikulace pro smyčcové a drnkací strunné nástroje, dechové nástroje a tak podobně.
Ozdoby zahrnují:
Poznámka: opory (appoggiatura, dlouhý příraz) a přírazy (acciaccatura, krátká appoggiatura, krátká opora) lze najít v paletě ozdobné noty.
Případně značku můžete přidat jejím přetažením z palety přímo na notovou hlavičku.
Pro použití posuvky na stávající artikulaci, jako je trylek, ji přidejte z okna se zvláštními znaky na textový předmět. Nebo, případně, použijte posuvku na notu z Hlavní paleta.
Korunu lze použít přímo na taktovou čáru vybráním taktové čáry a dvojitým klepnutím na korunu v paletě.
Klávesové zkratky lze upravit v nastavení MuseScore.
Okamžitě po přidání artikulace nebo ozdoby z palety je značka automaticky vybrána: Může být potom posunuta nahoru nebo dolů z klávesnice, jak následuje:
Pro povolení úprav ve všech směrech z klávesnice:
Hodnoty vodorovného a svislého posunu můžete změnit i ve správci. Pro umístění více než jedné značky současně vyberte požadované značky a ve správci upravte hodnoty posunu.
Poznámka: Značku je také možné přemístit klepnutím a tažením, ale na přesnější ovládání použijte postupy popsané výše.
Pro přistoupení k vlastnostem artikulací klepněte na značku a udělejte požadované úpravy hodnot ve správci. To, jaké přesně jsou zobrazeny vlastnosti, závisí na druhu artikulace. K jiným vlastnostem (to jest ke směru a poloze kotvy) lze přistupovat klepnutím pravým tlačítkem myši na značku a vybráním Vlastnosti artikulací….
Můžete udělat i celkové úpravy všech stávajících a později použitých artikulací vybráním Styl… → Obecné… → Artikulace a ozdoby.
Pomocí nástroje pro vytáhnutí, umístěného v paletě Artikulace a ozdoby v rozšířené pracovní ploše je možné vytvořit různé druhy jednoduchých a složitých (vícestupňových) vytáhnutí .
Pro použití značky pro vytáhnutí použijte jednu z následujících voleb:
Ve výchozím nastavení nástroj použije vytáhnutí celé noty nahoru. Pro započetí úprav upravení vytáhnutí, použijte jeden z následujících způsobů:
Ujistěte se, že je vytáhnutí vybráno a stiskněte Vlastnosti v části Vytáhnutí správce.
V případě potřeby jsou volby s přednastaveními dostupné na levé straně okna Vlastnosti vytáhnutí . Vytáhnutí představuje graf (podívejte se na obrázek výše). Tmavé modré čtverečky jsou ovládací body spojené šedými čárami. Sklon grafu naznačuje druh vytáhnutí:
Svislá osa grafu představuje stupeň, ke kterému je výška tónu vytahována nahoru nebo dolů: jedna jednotka se rovná čtvrťové notě: dvě jednotky půltónu, čtyři jednotky celému tónu a tak dále.
Vodorovná osa naznačuje viditelný dosah vytáhnutí: každý dílek šedé čáry v grafu se rovná šířce 1 jednotky mezery (sp) v notovém zápisu (sp = mezera notové osnovy, vzdálenost mezi dvěma linkami notové osnovy). Tudíž každý přidaný modrý čtvereček vytáhnutí prodlouží o 1 sp (mezeru); smazání modrého čtverečku vytáhnutí zkrátí o 1 sp (mezeru).
Vytáhnutí se mění přidáním nebo smazáním modrých čtverečků v grafu. Pro přidání čtverečku do grafu klepněte na prázdný průsečík. Pro smazání čtverečku na něj klepněte. Body začátku a konce vytáhnutí lze posunout jen nahoru a dolů.
Výška značky pro vytáhnutí je upravena automaticky, takže se objevuje pouze nahoře notové osnovy. Tuto výšku lze, pokud je třeba, snížit, takto:
Pro upravení polohy použijte jeden z následujících postupů:
Poté co bylo vytáhnutí v notovém zápisu vytvořeno, může být uloženo pro budoucí použití tažením a upuštěním jeho značky na paletu, zatímco podržíte klávesy Ctrl+Shift (Mac: Cmd+Shift). Podívejte se na vlastní pracovní plocha
Dynamické šipky jsou jako předměty linky. Pro vytvoření dynamické šipky vyberte rozsah not, jež má dynamická šipka pokrývat.
>: Vytvoří dynamickou šipku diminuenda (decrescendo)
Dynamické šipky můžete vytvářet i dvojitým klepnutím na dynamickou šipku v paletě Linky, zatímco jsou vybrány noty.
Jakmile máte dynamickou šipku ve svém notovém zápisu, můžete ji upravovat, prodlužovat nebo přesunovat. Pro upravení délky:
Dvakrát klepněte na dynamickou šipku pro vstoupení do režimu úprav. Potom vyberte (klepněte na) koncový bod k posunutí:
Shift+→ nebo Shift+← posune kotvu vybraného koncového bodu, což určuje, které noty ovlivní přehrávání a povolí roztažení dynamické šipky přes zalomení řádků:
→ nebo ←, Ctrl+→ nebo Ctrl+← (Mac: Cmd+→ nebo Cmd+←), a tažení myší posune vybraný koncový bod bez změny místa, kde je ukotven. Tento způsob je vhodný jen pro malé úpravy viditelného vzhledu dynamické šipky. Na prodloužení dynamické šipky pod více nebo méně notami použijte Shift+→ nebo Shift+← pro změnu kotvy (viz výše). Obnovovací příkaz Ctrl+R (Mac: Cmd+R) vrátí tyto malé úpravy zpět, nevrátí však změny provedené u kotev.
Dodatečně k dynamickým šipkám tu jsou linky cresc. _ _ _ a dim. _ _ _ s tím samým účelem v paletě Linky. Pro změnu textu (např. na cresc. poco a poco, nebo decresc. místo dim) na linku klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti linky....
Pro proměnění dynamické šipky do jí odpovídající textové linky:
Přehrávání crescend a diminuend je účinné jen od jedné noty po další; v současnosti není možné měnit sílu tónu (dynamiku) v průběhu jednotlivé noty. Ve výchozím nastavení ovlivní dynamické šipky přehrávání, jen když je dynamika použita před a po dynamické šipce.
Například crescendo zahrnující noty mezi sílou tónu p a f při přehrávání povede ke změně dynamiky. Nicméně mezi jakýmikoli dvěma po sobě jdoucími dynamikami bude mít účinek pouze první přiměřená dynamická šipka: diminuendo mezi p a f se bude přehlížet; ze dvou nebo více crescend mezi p a f se budou přehlížet všechna kromě prvního.
Dynamická šipka může být použita bez značek pro dynamiku, upravením hodnoty pro změnu síly tónu ve správci (hodnoty v rozsahu 0 až 127).
Legato je zahnutá čára mezi dvěma nebo více notami, která naznačuje, že se tyto noty mají přehrát spojitě. Když byste chtěli spojit dvě noty s toutéž výškou tónu, podívejte se na ligaturu.
Legato lze vytvořit z palety s linkami, doporučují se však postupy popsané níže.
Poznámka: Pokud stisknete Shift-vybrání poslední noty, legata budou po kroku 4 přidána do všech hlasů v rozsahu.
Pro upravení tvaru a velikosti legatového obloučku na něj dvakrát klepněte pro vstoupení do režimu úprav (nebo použijte Ctrl+E, nebo klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Upravit prvek). Dva vnější úchopy upravují začátek a konec obloučku legata, zatímco tři úchopy na křivce upravují jeho tvar. Prostřední úchop na rovné čáře se používá na posunutí celého legatového obloučku nahoru/dolů/doleva/doprava. Klávesu Tab lze použít k pohybu z úchopu na úchop.
Pro jemnější úpravy klepněte na kterýkoli úchop (zobrazeno na obrázcích pro kroky 2-4 výše) a posunujte jimi pomocí směrových šipek na klávesnici. Větší úpravy je možno provést tažením úchopů myší nebo jiným vstupním zařízením (nebo použijte Ctrl+šipka).
Následující klávesové zkratky lze použít na přesunutí levého a pravého úchopu od noty k notě:
Oblouček může překlenout více osnov nebo stran. Začátek a konec legatového obloučku je ukotven k notě/akordu nebo pomlce. Pokud noty změní polohu kvůli změnám v rozvržení, protažení nebo stylu, oblouček legata se také posune a jeho velikost se přizpůsobí.
Tento příklad ukazuje oblouček legata, který sahá od basového k houslovému klíči. Pomocí myši vyberte první notu legatového obloučku, podržte klávesu Ctrl (Mac: ⌘) a vyberte poslední notu pro legatový oblouček, a stiskněte S pro přidání obloučku legata.
X obrátí směr vybraného legatového obloučku.
Tečkované nebo čárkované legatové obloučky se často používají v písních s více slokami, kvůli zobrazení rozdílů v rozdělení slabik jednotlivých slok. Tečkované nebo čárkované legatové obloučky se také používají, aby vyjádřily vydavatelův návrh (aby umožnily rozdílné zobrazení oproti skladatelově původnímu značení obloučků legat). Pro změnu stávajícího legatového obloučku na tečkovaný nebo čárkovaný oblouček jej vyberte - klepněte na něj pravým tlačítkem myši, a potom ve správci, kterého spustíte stisknutím klávesy (F8), změňte Typ linky
ze Spojitá
na Tečkovaná
nebo Čárkovaná
.
Ligatura je zahnutá čára mezi dvěma o stejné výšce tónu, která naznačuje, že se mají hrát jako jedna nota se spojenou dobou trvání (viz vnější odkazy níže). Ligatury jsou obyčejně vytvářeny mezi sousedními notami stejného hlasu, ale MuseScore podporuje i ligatury mezi notami, které spolu nesousedí, a mezi notami v různých hlasech.
V režimu vkládání not, pokud stanovíte ligaturu okamžitě po zadání noty nebo akordu, program automaticky vytvoří správné cílové noty, aby šly s ligaturami. Nebo můžete ligatury vytvořit jednoduše "po zápisu," mezi stávajícími notami.
Poznámka: Ligatury, které spojují noty stejné výšky tónu, se nemají zaměňovat s legaty, které spojují noty různých výšek tónů a ukazují členění za sebou jdoucích tónů legata.
Ligatury budou vytvořeny mezi vybranou notou(ami) a následující notou(ami) o stejné výšce tónu.
Pro svázání všech not v akordu najednou buď:
Potom stiskněte + nebo tlačítko pro svázání (ligaturu) . Ligatury budou vytvořeny mezi všemi notami ve vybraném akordu a následujícími notami o stejné výšce tónu.
Pro vytvoření ligatury o jedné notě během vkládání noty:
Poznámka: Tato klávesová zkratka pracuje, jak je to popsáno výše, jen tehdy, když vybranou notu nenásleduje žádný akord. Pokud tam je, pokud akord následuje, pak se doba trvání přehlíží a místo následujícího akordu je přidána svázaná nota (nota ligatury).
Poznámka: Tato klávesová zkratka pracuje, jak je to popsáno výše, jen tehdy, když vybranou notu nenásleduje žádný akord. Pokud tam je, pokud akord následuje, pak se doba trvání přehlíží a místo následujícího akordu jsou přidány svázané noty (noty ligatury).
Pokud akordy, jež mají být svázány, obsahují noty primy, nejlepším způsobem, jak zajistit správný zápis not, je:
X obrátí (svislý) směr vybrané ligatury, shora dolů a obráceně.
Od verze 2.1 je přítomna nabídka Rozvržení→ Obnovit výchozí rytmické členění, která seskupí rytmické členění podle stanovení trámců v místním taktovém označení. Podívejte se na změnu výchozích trámců. Všechny noty, jež jsou svázány a mají stejnou délku jako nota s tečkou, budou změněny na notu s tečkou se dvěma omezeními. i) Jen poslední nota ve skupině svázaných not bude mít jednu tečku. Noty s více než jednou tečkou nejsou pomocí této volby tvořeny. ii) Noty s tečkami se nebudou roztahovat od jedné skupiny not s trámci k jiné, pokud je jejich doba trvání stejná jako u všech z trámcových skupin, jež zahrnuje. U všech not s více než jednou tečkou bude obnoveno výchozí rytmické členění podle pravidel popsaných výše.
Použití této volby provází známá omezení. Ve vybrané oblasti je odstraněna většina artikulací a ozdob (nebo celý notový zápis, pokud není nic vybráno). Také je provedena kontrola některých posuvek. Vrácením této volby zpět nejsou obnoveny žádné z artikulací a ozdob, jež byly pomocí této volby smazány.
Paleta Linky pokročilé pracovní plochy zahrnuje následující druhy linek:
Linky lze použít následujícími způsoby:
Vyberte notu, a potom dvakrát klepněte na jednu z linek.
Vyberte rozsah not klepnutím na první notu a pomocí Shift+klepnutí pro výběr poslední noty. Potom dvakrát klepněte na linku v paletě.
Táhněte a upusťte linku z palety na notový zápis.
Vyberte rozsah taktů a dvakrát klepněte na linku.
Pro přidání linky k jedné notě nebo akordu: Vyberte notu a Ctrl+klepněte na další notu. Potom dvakrát klepněte na požadovanou linku v paletě.
Legata lze vytvořit i pomocí klávesové zkratky S.
Pro upravení svislé polohy jedné nebo více linek:
Poznámka: Svislý posun můžete upravit také v režimu úprav.
Ujistěte se, že nejste v režimu vkládání not (stiskněte Esc pro opuštění)
Dvakrát klepněte na linku, kterou chcete změnit pro vstoupení do režimu úprav
Klepněte na koncový úchop a použijte jednu z následujících zkratek:
Pro změnu polohy koncového úchopu bez změny polohy jeho kotvy použijte následující:
Poznámka: Úchopy koncových bodů můžete táhnout i myší.
Linky mohou obsahovat věci, jako je přidaný text nebo háčky na koncích (např. oktávy a volty). Jakmile byly přidány do notového zápisu, mohou být upraveny a výsledky uloženy do pracovní plochy pro budoucí užití:
Klepněte na linku pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti linky…
Přidejte jakýkoli text, který chcete, aby se objevil v lince.
Klepněte na tlačítka ... pro upravení vlastností textu v každé poloze, jak je potřeba.
Pokud je požadován háček, zaškrtněte okénko s náležitým háčkem a upravte délku a úhel háčku.
Vyberte volbu v Poloha: Nad nebo Pod umístí text, takže překryje linku; Vlevo text umístí nalevo od linky.
Poznámka: Další volby umístění jsou dostupné v dialogu Vlastnosti textu (viz krok 2 výše).
Klepněte na OK pro opuštění Vlastnosti linky.
Udělejte úpravy barvy, tloušťky a typu linky (plná, čárkovaná atd.) v části "Linka" ve správci. Zaškrtnutí šikmá zde umožní vytvoření šikmé linky tažením koncových úchopů.
Pokud si přejete uložení výsledné linky pro budoucí užití, podívejte se na vlastní palety.
Jakmile byly použity v notovém zápisu, linky nelze kopírovat pomocí obvyklých postupů pro kopírování a vložení. Linky ale můžete zdvojit v notovém zápisu: stiskněte a držte klávesy Ctrl+Shift (Mac: Cmd+Shift), klepněte na linku a táhněte ji do požadovaného umístění.
Pro přidání posuvky k rozšířené ozdobné lince, jako je linka trylku, linku vyberte a dvakrát klepněte na značku v paletě Posuvky.
Nepravidelné rytmické skupiny se používají pro psaní rytmů jdoucích mimo rozdělení dob, jak je běžně dovoluje taktové označení. Například nepravidelná rytmická skupina tří osminových not v 4/4 taktu rozděluje osminovou dobu čtvrťové noty na tři šestnáctiny místo na dvě.
Nepravidelné rytmické skupiny se zapisují jako malá čísla pod nebo nad skupinou not, podle volby se označují hranatými závorkami. Příklady nepravidelných rytmických skupin jsou duola, triola a kvintola.
V 6/8 taktu rozdělí osminová nota duola tečkovanou čtvrťovou notu na dvě osminové noty místo na tři:
Přesný postup zadání nepravidelné rytmické skupiny závisí na tom, zda začínáte v režimu vkládání not nebo v normálním režimu (to jest ne v režimu vkládání not). Začneme jednoduchým příkladem: vytvořením triolové skupiny osminových not.
Zadávání nepravidelných rytmických skupin pracuje lehce odlišně v režimu vkládání not než postup popsaný výše. Musíte nejprve vybrat dobu trvání, a potom zadat výšky tónů. Níže je krok za krokem popsán postup, jakým uděláte triolové osminové noty.
Většinu jiných nepravidelných rytmických skupin lze zadat podobně, nahrazením příkazu pro vytvoření nepravidelné rytmické skupiny – Ctrl+2–9 (uživatelé operačního systému Mac Cmd+2–9) – v hořejší řadě kroků: toto vytvoří nepravidelné rytmické skupiny v rozsahu od duoly (2) po nonolu (9). Na daleko složitější příklady se podívejte ve vlastních nepravidelných rytmických skupinách (níže).
Kvůli vytvoření jiných nepravidelných rytmických skupin, než nabízí výchozí volby (např. 13 šestnáctinových not na místě čtvrťové noty), nejprve zadejte a vyberte notu nebo pomlku rovnající se celkové době trvání nepravidelné rytmické skupiny, jděte do Noty → Nepravidelné rytmické skupiny → Jiné..., a zadejte počet not, jež chcete, aby se objevily poměrně k počtu not, u nichž byste obyčejně očekával, že se objeví (např. 13/4 pro třináct šestnáctinových not na místě vybrané čtvrťové noty).
Pro smazání jakékoli nepravidelné rytmické skupiny vyberte číslo/závorku a stiskněte Del.
Pro přizpůsobení vzhledu jedné nepravidelné rytmické skupiny můžete ve správci změnit její vlastnosti. Také můžete změnit obecný styl všech nepravidelných rytmických skupin v notovém zápisu.
Pro změnu vlastností zobrazení nepravidelné rytmické skupiny vyberte číslo nepravidelné rytmické skupiny, nebo závorku, a použijte správce.
Pokud není ukázáno ani číslo ani závorka, vyberte notu v nepravidelné rytmické skupině, a potom použijte tlačítko Nepravidelná rytmická skupina ve správci, abyste viděli dialog výše.
Pro Směr
zvolte Automaticky
pro umístění závorky na stejnou stranu notové hlavičky, jako je nožička nebo trámec. Vyberte Nahoru
nebo Dolů
pro jasné umístění závorky nad nebo pod notovou hlavičku, v tomto pořadí, bez ohledu na polohu nožičky nebo trámce.
Pro Typ čísla
zvolte Číslo
pro ukázání celého čísla, Poměr
pro ukázání poměru dvou celých čísel, nebo Nic
, aby se neukazovalo vůbec žádné číslo.
Pro Typ závorky
zvolte Automaticky
pro skrytí závorky pro noty opatřené trámcem a pro ukázání závorky, pokud nepravidelná rytmická skupina zahrnuje noty nebo pomlky bez trámců. Zvolte Závorka
nebo Nic
pro výslovné ukázání nebo skrytí závorky, v uvedeném pořadí.
Jděte do Styl → Obecné... a vyberte Nepravidelné rytmické skupiny. To vám umožní měnit veškeré vlastnosti nepravidelných rytmických skupin.
Jsou možné dvě úpravy: svislá a vodorovná
Značky pro nádech a přestávku jsou dostupné v paletě Nádechy a přestávky v rozšířené pracovní ploše.
Pro přidání značky pro nádech nebo přestávku (tomu druhému se říká cézura, někdo tomu prý říká "tramvajové koleje či dokonce železniční koleje") do notového zápisu použijte jednu z následujících voleb.
Značka pro nádech v notovém zápisu (písmo Emmentaler)
Značka je umístěna za notou. Následně můžete chtít upravit její polohu vstoupením do režimu úprav a použitím kláves směrových šipek, tažením nebo změněním odstupů (posunů) ve správci.
Od verze 2.1 dále můžete délku přestávky přidané značky upravit (v sekundách) pomocí skupiny Nádech ve správci.
Oktávové linky se používají k ukázání, že se má hudební oddíl hrát jednu nebo více oktáv nad nebo pod zapsanou výškou tónu: Linka může být tečkovaná nebo plná. Oktávy jsou dostupné v paletě Linky základní a rozšířené pracovní plochy.
8─────┐nebo 8va─────┐: Hrát jednu oktávu nad zapsanou výškou tónu (jen houslový klíč)
8─────┘nebo 8vb─────┘: Hrát jednu oktávu pod zapsanou výškou tónu (jen basový klíč)
Linky 8va/8vb jsou běžné zejména v notových zápisech klavíru, třebaže se někdy používají v jiných nástrojových notách.1 15ma (2 oktávy nad) a 15mb (2 oktávy pod) se příležitostně používají také.
(Claude Debussy. Études, sešit II, X)
Použijte jeden z následujících postupů:
Pro zvětšení nebo změnšení oktávové linky (při zachování správného přehrávání):
Pokud jste v režimu vkládání not, potom stiskněte Esc
Dvakrát klepněte na linku, již chcete změnit, pro vstoupení do režimu úprav
Pohybujte úchopy pomocí následujících klávesových zkratek:
Pro udělání změn v délce bez měnění vlastností přehrávání táhněte úchopy myší nebo použijte následující klávesové zkratky:
Oktávovou linku můžete v případě potřeby přizpůsobit, včetně textu, jejím upravením na stránce pro noty: Klepněte na linku pravým tlačítkem myši, potom vyberte Vlastnosti linky.... Výsledek uložte tažením a upuštěním do palety ve vaší vlastní pracovní ploše, zatímco podržíte Ctrl+Shift (Mac: Cmd+Shift).
Gerou/Lusk. Essential Dictionary of Music Notation (Internetový archiv). ↩︎
Ozdobná nota je druh hudební ozdoby obvykle zobrazované (tištěné) menší, než jsou běžné noty. Umístěna je před hlavní notou, která má obvyklou velikost. Krátká ozdobná nota (acciaccatura) se zapisuje jako malá nota s přeškrtnutou nožičkou (tah přes nožičku). Dlouhá ozdobná nota (appoggiatura) není přeškrtnuta.
Ozdobné noty lze najít v paletě Ozdobné noty v základní nebo rozšířené pracovní ploše.
Přidání ozdobné noty
Tímto se přidá ozdobná nota téže výšky tónu, jakou má běžná nota. Pro přidání sledu ozdobných not k běžné notě jednoduše opakujte kroky popsané výše tolikrát, kolikrát je to potřeba. Také se podívejte na změnu výšky tónu (níže).
Přidání akordu z ozdobných not
Akordy z ozdobných jsou vystavěny právě tak jako z běžných not:
Akord z ozdobných not můžete vytvořit i pomocí klávesové zkratky pro přidání intervalu v kroku 2: Alt+1-9 pro intervaly od primy po nonu výše.
Výšku tónu ozdobné noty lze upravit stejně, jako se to dělá u běžné noty:
Pokud chcete změnit dobu trvání předtím vytvořené ozdobné noty, označte ji klepnutím na ni, a vyberte dobu trvání v nástrojovém panelu nebo zadejte jednu z kláves 1 ... 9 (viz vkládání not).
Poloha ozdobné noty po notě (např. ukončení trylku) může být upravena vybráním noty, přechodem do režimu úprav a pomocí směrových kláves na klávesnici vlevo/vpravo; nebo změnou hodnot pro posun akordu ve správci.
Nejběžnější druhy posuvek jsou poskytovány nástrojovým panelem Posuvky nad notovým zápisem a paletou Posuvky v základní pracovní ploše. Jejich úplnější řadu lze nalézt v paletě Posuvky v rozšířené pracovní ploše.
Paleta s posuvkami (základní pracovní plocha)
Posuvky jsou automaticky přidány k notě, jak náleží, když zvýšíte nebo snížíte její výšku tónu:
Pro přidání buď (i) dvojitého bé nebo dvojitého křížku, (ii) posuvky znamenající upozornění na změnu (také známo jako upozorňující nebo připomínající posuvka) nebo (iii) neobvyklé posuvky, použijte jednu z následujících voleb:
Pokud k upozorňující posuvce chcete přidat kulaté závorky, použijte jedno z následujícího:
Pokud později změníte směrovými šipkami na klávesnici výšku tónu, budou ruční nastavení posuvky odstraněna.
V případě potřeby je možno posuvky smazat klepnutím na ně a stisknutím Del.
Pro změnu enharmonického způsobu psaní noty nebo not v obou zobrazeních not, jak v napsané tak ve znějící výšce tónu (koncertní):
Pro změnu enharmonického způsobu psaní v zobrazení notového zápisu - napsané výšce tónu, bez ovlivnění zobrazení notového zápisu ve znějící výšce nebo obráceně:
Poznámka: Pokud výšky tónů vybraných not nejsou všechny stejné, účinek může být nepředvídatelný.
Funkce nabídky Noty → Zkontrolovat posuvky se pokusí odhadnout správné posuvky pro celý notový zápis.
MuseScore poskytuje běžné svorky a složené závorky v paletě Svorky v rozšířené pracovní ploše.
Pro přidání svorky do notové osnovy použijte jeden ze dvou způsobů:
Přetáhněte značku pro svorku z palety se svorkami na stávající svorku v notovém zápisu.
Když svorku použijete poprvé, roztáhne se jen přes jednu notovou osnovu. Pro prodloužení svorky do dalších osnov, na ni dvakrát klepněte (nebo na ni klepněte a stiskněte Ctrl + E) pro vstoupení do režimu úprav, potom úchop táhněte dolů pro zahrnutí požadovaných notových osnov. Úchop zapadne ve své poloze, takže přesné umístění není požadováno.
Výchozí tloušťku a vzdálenost svorky a klavírní svorky od notového systému lze upravit v Styl → Obecné... → Notový systém.
Celotaktová pomlka vystředěná uvnitř taktu (ukázáno níže) se používá k naznačení, že celý takt (nebo hlas v taktu) je tichý, bez ohledu na taktové označení.
Použijte následující postup, pokud jsou všechny vybrané takty obvyklé — to znamená bez vlastních dob trvání:
1 Vyberte takt nebo rozsah taktů.
2. Stiskněte Del.
Pokud jeden nebo více taktů obsahuje vlastní dobu trvání, použijte místo toho následující postup:
Vícetaktové pomlky naznačují dlouhou dobu trvání ticha (odmlky) nástroje a často se používají v orchestrální hudbě. Jsou automaticky přerušeny na důležitých místech, jako jsou dvojité taktové čáry, orientační značky, předznamenání nebo taktová označení atd.
Číslo nad vícetaktovou pomlkou ukazuje počet taktů, po něž pomlka trvá.
Stiskněte M na klávesnici pro zapnutí nebo vypnutí vícetaktových pomlk.
Případně:
Poznámka: Volba stylu automaticky spojuje po sobě následující prázdné takty do vícetaktových pomlk v celém notovém zápisu. Proto se doporučuje nejprve zadat všechny noty, a teprve potom zapnout tento přepínač k vytvoření vícetaktových pomlk.
Podívejte se také na: operace s takty: zalomení vícetaktové pomlky
Můžete chtít mít jednu dlouhou vícetaktovou pomlku rozdělenu do dvou kratších vícetaktových pomlk.
Tato volba by se měla zaškrtnout před zapnutím volby Vytvořit vícetaktové pomlky přes Styl → Obecné..., na kartě Notový zápis.
Vyberte první takt, jímž má začínat druhá vícetaktová pomlka, a pak klepněte pravým tlačítkem myši na Vlastnosti taktu → Zalomit vícetaktovou pomlku.
Všimněte si, že vícetaktové pomlky jsou automaticky přerušeny, když se uvnitř nachází orientační značka (ne jednoduchý text), zalomení hudebního oddílu, změna předznamenání nebo taktového označení, nebo dvojitá taktová čára.
Tremolo je rychlé opakování jedné noty nebo rychlé střídání mezi dvěma notami nebo akordy. Znázorňuje se tahy jdoucími přes nožičky not nebo akordů. Pokud je tremolo mezi dvěma notami, jsou proužky kresleny mezi nimi. Značky pro tremolo se také používají při zápisu víření bubnů.
Paleta Tremolo v rozšířené pracovní ploše obsahuje samostatné značky pro jednonotová tremola (jejich značky jsou znázorňovány s nožičkami) a pro dvounotová tremola (značky tremol jsou bez notových nožiček).
Pro přidání tremola nožičce jedné noty vyberte její notovou hlavičku a dvakrát klepněte na požadovanou značku tremola v paletě s tremoly.
Ve dvounotovém tremolu má každá nota hodnotu celé doby trvání tremola. Pro zadání tremola s dobou trvání půlové noty nejprve zadejte dvě čtvrťové noty, a po přetažení značky pro tremolo na první notu se hodnoty not automaticky zdvojí na půlové noty.
Trámce not jsou nastaveny automaticky podle taktového označení. Pro upravení výchozích trámců klepněte na taktové označení a vyberte Vlastnosti taktového označení. Podívejte se na změnu výchozích trámců.
Pokud ale chcete trámce not upravit ručně, případ od případu, použijte značky pro trámce nacházející se v paletách Trámce.
Ruční upravení trámců not je možné udělat jedním z následujících způsobů:
Značky pro trámce lze najít v paletách Trámce v základní a rozšířené pracovní ploše (viz obrázek níže).
Následuje seznam značek pro trámce a jejich účinek:
Začít trámec na této notě.
Nekončit trámec na této notě (nebo pomlce).
Neopatřovat tuto notu trámcem.
Začít trámec druhé úrovně na této notě. Na této notě začíná šestnáctinový trámec.
Začít trámec třetí úrovně na této notě. Na této notě začíná dvaatřicetinový trámec.
Zpět do automatického režimu: Režim vybraný MuseScore při vkládání noty, v závislosti na současném taktovém označení.
Začít vidlicovitý trámec (zpomalování) na této notě.
Začít vidlicovitý trámec (zrychlování) na této notě.
Popřípadě můžete ke všem těmto činnostem použít správce:
Pokud chcete, aby byly všechny trámce not v notovém zápisu vodorovně, je na to v nabídce Styl → Obecné → Trámce volba Vodorovné trámce.
Pro upravení vidlicovitých trámců:
Pro obrácení trámce noty shora pod noty nebo obráceně:
Pro obnovení trámců do způsobu stanoveného v nynějším taktovém označení vyberte Rozvržení → Obnovit výchozí vlastnosti trámců. Pokud máte výběr, když jste vybral tuto položku nabídky, bude ovlivněn pouze tento výběr. Pokud není vybráno nic, budou výchozí vlastnosti trámců obnoveny v celém notovém zápisu podle místních taktových označení.
Začátek a konec jednoduchých opakování lze určit nastavením příslušných taktových čar. Když má být opakování napodruhé zahráno o něco jinak, je možné varianty označit voltou.
Abyste během přehrávání opakování uslyšeli, ujistěte se, že je v nástrojovém panelu vybráno tlačítko pro přehrávání opakování.
Zrušením jeho výběru se při přehrávání opakování vypne.
V posledním taktu opakování můžete ve vlastnostech taktu nastavit počet opakování, který určí počet přehraných opakování. Označte taktovou čáru opakování, klepněte na prázdné místo v taktu a po klepnutí pravým tlačítkem myši otevřete nabídku Vlastnosti taktu. Vpravo dole se nachází Počet opakování.
Texty a symboly vztahující se k opakování se nacházejí v paletě s opakováními.
Tato paleta obsahuje značky pro opakování taktu, Segno a Coda. Také obsahuje texty pro D.S., D.C., a Fine:
Předmět se v notovém zápisu objeví nad tím taktem.
Skoky obecně sestávají ze tří kroků:
Značky jsou názvy, které dáváte určitým polohám v taktu. Dvě značky (pro začátek a pro konec) označují začátek a konec notového zápisu a není je třeba přidávat zvlášť. Značky, jež přidáte přímo, se říká stejně - značky. Skoky přehrávání přenesou na značky.
Značky jsou místa odkazovaná pomocí skoků, kromě vlastních, již obsažených značek pro začátek a pro konec, jsou tu:
Při příkazu pro skok Da Capo přehrávání skočí na začátek (na vnitřně obsaženou značku pro začátek), a přehrává celý notový zápis znovu (až po vnitřně obsaženou značku pro konec).
Při příkazu pro skok Da Capo al Fine přehrávání skočí na začátek (na vnitřně obsaženou značku pro začátek), a přehrává notový zápis až po značku Fine (po značku fine).
Dal Segno al Fine (nebo D.S. al Fine) skočí na značku Segno (na značku segno), a pak přehrává až po značku Fine (po značku fine).
Dal Segno al Coda skočí na značku Segno (na značku segno), a přehrává pak notový zápis po (první) značku To Coda (po značku coda). Přehrávání potom pokračuje na (druhé) značce Coda (the codab).
Vlastnosti skoků (to znamená názvy značek) se nastavují klepnutím pravým tlačítkem myši na prvek nebo přes správce. Značky značek lze změnit jen pomocí správce. Musíte je upravit, pokud použijete více skoků a značek.
Závorky Volta nebo závorky pro první a druhé zakončení se používají pro označení různých zakončení opakování.
Použijte jeden z následujících postupů:
Poznámka: Jen příkazy Shift změní začáteční a koncový bod přehrávání volty. Na udělání jemných úprav viditelného začátečního a koncového bodu můžete použít jiné příkazy klávesových šipek, nebo úchopy táhněte myší. tyto však nezmění vlastnosti přehrávání.
Když vyberete začáteční nebo koncový úchop, objeví se čárkovaná čára, která jej spojuje s kotvicím bodem na notové osnově. Tato kotva ukazuje polohu začátečního nebo koncového bodu přehrávání volty.
Můžete změnit text a mnohé další vlastnosti závorky volty pomocí dialogu Vlastnosti linky. Klepněte na závorku volty pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti linky.... Obrázek níže ukazuje text volty jako 1.-5.
Také na voltu můžete klepnout pravým tlačítkem myši a vyvolat dialog Vlastnosti volty. Zde můžete změnit jak zobrazený text volty (tentýž jako v dialogu Vlastnosti linky, který byl popsán výše) tak seznam opakování. Pokud chcete, aby byla jedna volta přehrávána pouze při určitých opakováních a jiná volta zase při jiných opakováních, zadejte požadovaná opakování do seznamu odděleného čárkou. V příkladu níže bude tato volta přehrávána během opakování 1, 2, 4, 5 a 7. Další volta pak bude mít jiná zakončení jako 3, 6, a možná jiná vyšší čísla jako 8, 9 atd.
Někdy se opakování přehrává více než dvakrát. V obrázku výše ukazuje text volty, že se má přehrát pětkrát, než se bude pokračovat. Pokud chcete změnit počet opakování, která MuseScore přehraje, jděte na takt, který obsahuje konec opakování a změňte jeho počet přehrání
(počet opakování
ve verzích předcházejících verzi 2.1). Na podrobnosti se podívejte v kapitole popisující operace s takty: jiné vlastnosti).
Transpozice posune vybrané tóny v notové osnově výše nebo níže. MuseScore podporuje několik druhů transpozice, včetně transponujících nástrojů.
(Na podrobnosti se podívejte níže)
Chromatická transpozice posune vybrané noty po půltónech nahoru nebo dolů. V hlavní nabídce vyberte Noty → Transponovat..., a vyberte, do které nejbližší vyšší nebo nižší tóniny provést transpozici. Pokud není nic vybráno, transpozice se použije na celý notový zápis.
Chromatická transpozice posune vybrané noty po půltónech nahoru nebo dolů. V hlavní nabídce vyberte Noty → Transponovat.... Tam zaškrtněte na Podle intervalu, z vyskakovací nabídky vyberte interval a zda se má transponovat nahoru nebo dolů. Pokud není nic vybráno, transpozice se použije na celý notový zápis.
Výběr not také můžete transponovat pomocí kláves směrových šipek (↑ nebo ↓).
Diatonická transpozice (také známá jako stupnicová transpozice) noty v nynější stupnici posunuje nahoru nebo dolů podle předznamenání. Jednu notu můžete posunout jejím táhnutím myší nahoru nebo dolů. Můžete posunout výběr více not pomocí Ctrl + klepnutí a tažení.
Ctrl+↑ (Mac: Cmd+↑): Transponovat výběr NAHORU o jednu oktávu.
Ctrl+↓ (Mac: Cmd+↓): Transponovat výběr DOLŮ o jednu oktávu.
F2 (Mac: fn+F2): Transponovat notový zápis a předznamenání NAHORU o jeden půltón.
Shift+F2 (Mac: Shift+fn+F2): Transponovat notový zápis a předznamenání DOLŮ o jeden půltón.
Poznámka: Tyto zkratky byly zakázány kvůli střetům s klávesovými zkratkami, jak se to dělo v jiných souvislostech.
Také můžete použít Úpravy → Nastavení → Klávesové zkratky pro nastavení vhodné klávesové zkratky k otevření dialogového okna pro transponování nebo znovupovolit klávesové zkratky F2 (Mac: fn+F2) a Shift+F2 (Mac: Shift+fn+F2.
Některé nástroje, jako je například B trubka nebo Es altový saxofon, jsou známy jako transponující nástroje. Tyto nástroje zní níže nebo výše, než jak jsou zapsány (než je zapisována jejich výška tónu). MuseScore má vestavěnou podporu pro transponující nástroje.
Tlačítko pro koncertní ladění Ve znějící výšce a v hlavní nabídce Noty → Ve znějící výšce umožňují přepínání mezi znějící výškou vyjádřenou v notovém zápisu (koncertním laděním) a transponujícím notovým zápisem (transponováním výšek tónů). Zápis not ve znějící výšce pomáhá skladatelům a aranžérům, protože všechny nástroje zobrazuje ve stejném klíči, takže v notové osnově zobrazené noty odpovídají svému skutečnému zvuku. Když je zápis not ve znějící výšce vypnut, může se stát, že noty nástrojů některých notových osnov neukazují skutečný zvuk nástrojů, výšky tónů, v níž znějí. Hráč nástroje ovšem z takového zápisu nástroje může ihned hrát. Pokud máte během vkládání not zapnuto Ve znějící výšce, nezapomeňte to před tiskem jednotlivých hlasů opět vypnout.
Transpozice pro transponující nástroje jsou v MuseScore již přednastaveny. Pokud je však potřeba ojedinělý nástroj nebo transpozice, která v MuseScore není dostupná, můžete se pustit i do ruční úpravy tohoto nastavení. Klepněte pravým tlačítkem myši na prázdné místo v notové osnově nástroje a vyberte Vlastnosti notové osnovy.... Při dolním konci okna s vlastnostmi notové osnovy můžete vybrat interval, o který se provede posun, všechny posuny oktáv a směr. Zda je interval nahoru (zvuk zní výše, než jak je zapsán) nebo dolů (zvuk zní níže, než jak je zapsán):
Také můžete použít tlačítko Změnit nástroj… v okně s vlastnostmi osnovy pro automatické změnění transpozice na tu, kterou má jiný běžný nástroj.
Zadávání notového zápisu bicích nástrojů je poněkud odlišné od zadávání notového zápisu nástrojů schopných zahrát různé výšky tónů (jako jsou klavír nebo housle). Pořád však, předtím než budete pokračovat, budete muset rozumět základům vkládání not.
Na pětilinkové notové osnově bicích nástrojů je každému nástroji přiřazena určitá poloha v notové osnově (linka nebo mezera) a tvar notové hlavičky. Při psaní pro bicí soupravu je běžné používat dva hlasy: hlas 1 (horní hlas) obvykle obsahuje (nožička nahoru) noty hrané rukama, zatímco hlas 2 (dolní hlas) obvykle obsahuje (nožička dolů) noty hrané nohou (podívejte se na obrázek níže).
Noty můžete do notové osnovy bicích nástrojů přidat kterýmkoli z následujících způsobů:
Tyto způsoby je možné použít libovolně společně:
Nejjednodušším způsobem, jak do vašeho notového zápisu přidat notový zápis bubnů, vede přes klávesnici zařízení MIDI (keyboard). Většina těchto zařízení MIDI má značky pro bicí nad odpovídajícími klávesami. Pokud stisknete klávesu pro hajtku, je MuseScore vložena do notového zápisu správná nota. Přitom se MuseScore automaticky stará o hodící se směr notové nožičky a odpovídající typ notové hlavičky.
Pro přidání not do notové osnovy bicích nástrojů z klávesnice MIDI:
Ujistěte se, že je klávesnice MIDI připojena a pracuje správně.
Poznámka: Pokud klepnete na notovou osnovu bicích nástrojů, aniž byste vstoupil do režimu vkládání not, můžete ukázkově přehrávat bicí nástroje z klávesnice MIDI.
Klepněte na notu nebo pomlku tam, kde chcete začít.
Poznámka: Na podrobnosti k tomu, která klávesnice MIDI odpovídá tomu kterému nástroji bicích se podívejte do mapy bicích GM2. Některá klávesová zařízení (keyboardy, např. Casio) zobrazují symboly pro bicí jako pomoc uživateli vedle kláves.
Pro přidání not do notové osnovy bicích nástrojů z na obrazovce nakreslené klaviatury:
Ujistěte se, že je zobrazena klaviatura. Stiskněte P (nebo ji vyberte v nabídce Pohled → Klaviatura).
Poznámka: Pokud klepnete na notovou osnovu bicích nástrojů, aniž byste vstoupil do režimu vkládání not, můžete ukázkově přehrávat bicí nástroje z klávesnice klavíru.
Klepněte na notu nebo pomlku tam, kde chcete začít.
Poznámka: Na podrobnosti k tomu, která klávesa klavíru odpovídá tomu kterému nástroji bicích se podívejte do mapy bicích GM2.
Ve výchozím nastavení je klaviatura ukotvena na obrazovce dole — nalevo od palety pro vkládání bicích. Můžete ji ale odkotvit tažením, a potom panel znovu ukotvit několika způsoby:
Pro dávání not v notové osnově bicích nástrojů pomocí klávesnice počítače:
Poznámka: Přidělení hlasu je určeno barvou noty v paletě pro vkládání bicích: modrá pro hlas 1, zelená pro hlas 2.
Pro přidání noty do notové osnovy bicích nástrojů
Pro přidání noty do stávajícího akordu v notové osnově bicích nástrojů
Poznámka: Přidělení hlasu je určeno barvou noty v paletě pro vkládání bicích: modrá pro hlas 1, zelená pro hlas 2.
Když je vybrána notová osnova bicích nástrojů a je ZAPNUT režim vkládání not, dole na obrazovce se otevře okno zvané paleta pro vkládání bicích. každá nota v paletě představuje a nástroj bicích: přejetí ukazovátka myši nad notou zobrazí název nástroje.
Písmena A–G (ukázaná nad určitými notami v paletě) jsou určena jako klávesové zkratky pro zadávání zvláštních nástrojů (velký buben, malý buben, zavřená hajtka atd.), než že by se vztahovala k výškám tónů not. Lze je podle požadavku změnit nebo přerozděli (přemapovat) v okně pro upravení bicí soupravy.
Když je otevřena paleta pro vkládání bicích, dvojité klepnutí na notu v paletě nebo zadání písmene klávesové zkratky přidá notu toho nástroje do notové osnovy bicích nástrojů. Barva noty v paletě ukazuje hlas přidělený té notě — modrá pro hlas 1, zelená pro hlas 2. To lze v případě potřeby změnit v dialogu pro upravení bicí soupravy.
Toto přidělení hlasu se použije jen při zadávání not pomocí klávesnice a myši: zadávání pomocí klávesnice MIDI nebo kláves klavíru zobrazených na obrazovce dovoluje užití jakéhokoli hlasu.
Klepnutí na Úprava bicí soupravy nalevo od palety pro vkládání bicích otevře dialog Úprava bicí soupravy. Popřípadě na notovou osnovu bicích nástrojů klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Upravit bicí soupravu. Levá strana okna se skládá ze seznamu čísel MIDI/názvů not, s nimi spojených nástrojů bicích a všech klávesových zkratek.
Klepnutí na řádek ve sloupci po levé straně umožňuje upravení vlastností zobrazení té noty, jak je to následujícím popisu:
Název: Název, který chcete mít zobrazen v paletě pro vkládání bicích, když nad notou přejedete myší.
Notová hlavička: Vyberte notovou hlavičku pro onen nástroj z vysouvacího seznamu voleb.
Umístění v notové osnově: Toto číslo ukazuje linku/mezeru notové osnovy, na níž je nota zobrazena. 0 (nula) znamená, že nota se zobrazuje na horní lince pětilinkové notové osnovy. Záporná čísla notu posunují krok za krokem nahoru, kladná čísla ji stejným způsobem posunují dolů.
Směr nožičky: Automaticky, nahoru nebo dolů.
Výchozí hlas: Přiřaďte jednomu ze čtyř hlasů. Toto neovlivňuje zadávání z klávesnice MIDI nebo z klávesnice klavíru zobrazené na obrazovce.
Klávesová zkratka: Přiřaďte klávesovou zkratku pro zadání té noty.
Vlastní bicí soupravu lze uložit jako soubor .drm stisknutím Uložit. Vlastní bicí soupravu také můžete závést pomocí tlačítka Nahrát.
Poznámka: V MuseScore 2.1 se nepřehrávají některé z výšek tónů v nástroji tenorových bicích; je tu soubor DRM navržený, aby to opravil, který můžete stáhnout zde.
K vytvoření víření bubnů použijte tremolo.
Hudba pro pražcové, strunné nástroje se obyčejně zapisuje pomocí tabulatury, která poskytuje viditelné znázornění čísel strun a pražců:
Tabulaturu lze propojit i s tradičním způsobem zápisu notové osnovy:
Pokud si přejete vytvořit tabulaturu jako part nového notového zápisu, použijte průvodce novým notovým zápisem. Pokud tabulaturu chcete přidat do stávajícího notového zápisu, použijte dialog nástroje. Nebo případně můžete převést stávající běžnou notovou osnovu. na podrobnosti se podívejte níže.
Pro vytvoření tabulatury v novém notovém zápisu (na zrcadlené systémy notová osnova/tabulatura se podívejte → níže):
Na stránce s nástroji vyberte ve sloupci na levé straně jednu (nebo více) voleb tabulatur pod drnkacími strunnými nástroji (viz obrázek níže). Potom klepněte na Přidat.
Poznámka: Můžete použít vysouvací seznam nad seznamem nástrojů ke změně zobrazené skupiny. Nástroj můžete jinak také hledat pomocí vyhledávacího pole pod seznamem nástrojů.
Dokončete zbytek průvodce novým notovým zápisem.
Pokud není požadovaná tabulatura dostupná v seznamu Vybrat nástroje:
Toto vám umožní vytvořit tabulaturu pro všechny chromatické-pražcové nástroje.
Pro přidání jedné notové osnovy tabulatury do stávajícího notového zápisu (na spojené systémy notová osnova/tabulatura se podívejte → níže):
Pro převedení stávající běžné notové osnovy na tabulaturu nebo tabulatury na běžnou notovou osnovu:
Poznámka: Pokud později v notové osnově potřebujete udělat další úpravy (např. ladění, počet linek/strun atd.), klepněte na notovou osnovu pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti notové osnovy….
Jiný způsob (používající pouze dialog Vlastnosti osnovy):
Poznámka: Další úpravy notové osnovy (např. ladění, počet linek/strun atd.) lze také udělat v dialogu Vlastnosti osnovy.
Můžete přizpůsobit jak vzhled notové osnovy tabulatury tak způsob, jakým zobrazuje noty (nebo značky pro pražce). Pro přistoupení k těmto volbám:
Když je v průvodci novým notovým zápisem vytvořena notová osnova tabulatury, ve výchozím nastavení je přednastavena v nejběžnějším ladění nástroje připadajícího do úvahy — například v případě kytary nabývá obvyklé ladění E2, A2, D3, G3, B3, E4.
Pro zobrazení ladění notové osnovy kteréhokoli drnkacího strunného nástroje:
To zobrazí výšku tónu každé struny (podívejte se na obrázek v kroku 2 níže).
Pro změnění ladění notové osnovy drnkacího strunného nástroje:
Klepněte na notovou osnovu pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti notové osnovy....
Stiskněte tlačítko Upravit údaje o strunách... v dialogovém okně dole. Otevře se dialog Údaje o strunách:
Klepněte na výšku tónu struny a vyberte Upravit strunu.... Nebo případně jednoduše na výšku tónu struny dvakrát klepněte.
Klepněte na OK pro zavření dialogového okna Údaje o strunách. Potom klepněte na OK tpro zavření dialogového okna Upravit vlastnosti osnovy/partu.
Poznámky: Pokud je ladění změněno, když tabulatura pro ten nástroj již obsahuje nějaké noty, značky pražců budou upraveny, aby udělaly ty samé noty s novým laděním (pokud je to možné).
Jakákoli změna, již uděláte v ladění struny, ovlivní pouze ten určitý nástroj v tom určitém notovém zápisu, a nezmění žádné výchozí nastavení programu nebo vestavěnou definici.
Poznámka: Po přidání struny tabulatury musíte upravit počet linek v dialogu Vlastnosti osnovy.
Poznámka: Po smazání struny tabulatury musíte upravit počet linek v dialogu Vlastnosti osnovy.
Tato funkce se používá k označení bezpražcových strunných nástrojů — jako je tomu u louten:
Tato vlastnost stanovuje nejvyšší počet pražců, jež lze zadat do osnovy tabulatury.
Drnkací strunné nástroje — jako je kytara — se běžně zapisují pomocí dvojice notové osnovy a tabulatury (TAB) spojených dohromady. MuseScore dává volbu, kdy tyto dvě notové osnovy můžete mít nezrcadlené nebo zrcadlené:
Nezrcadlené notové osnovy: Můžete zadat, smazat nebo upravit notový zápis v jedné notové osnově bez ovlivnění té druhé. Pro přesun zápisu not z jedné notové osnovy do druhé vyberte požadovaný rozsah a zkopírujte jej a vložte do druhé notové osnovy.
Zrcadlené notové osnovy: Všechny změny provedené v jedné notové osnově jsou automaticky použity na druhou notovou osnovu ("vzájemný překlad").
Poznámka: Občas můžete v tabulatuře přijít na červená čísla. To znamená, že značku pro pražec nelze zobrazit, protože se překrývá se stávající. Vyřešíte to tak, že posunete a upravíte stávající existing čísla pražců (podívejte se na upravení stávajících not). Na nejnižší lince ale překrývání značek pro pražce evyžaduje žádnou úpravu — tam je to "tak zamýšleno" a červená značka se neobjeví na žádné tištěné kopii.
Pokud chcete vytvořit systém notová osnova/tabulatura (zrcadlená nbo nezrcadlená) znova:
Poznámka: Pro vytvoření nezrcadlených notových osnov se samostatnými kanály směšovačů místo kroku 5 (výše) ve sloupci nalevo vyberte notovou osnovu tabulatury a klepněte na Přidat. Potom pokračujte kroky 6 a 7.
Pro přidání tabulatury drnkacích strunných nástrojů plucked-string staff do notové osnovy v notovém zápisu (nebo obráceně):
Poznámky: Pro vytvoření nezrcadlených notových osnov se samostatnými kanály směšovačů místo kroku 3 (výše) ve sloupci nalevo vyberte náležitou notovou osnovu a klepněte na Přidat. Potom pokračujte kroky 4 až 6.
(a) Pokud chcete v notovém zápisu změnit systém zrcadlená notová osnova/tabulatura na nezrcadlenou:
(b) Pokud chcete v notovém zápisu změnit systém nezrcadlená notová osnova/tabulatura na zrcadlenou:
Pro zadávání not do tabulatury z klávesnice:
Stiskněte 0 až 9 pro zadání značky pro pražec od 0 po 9 na nynější struně; pro zadávání čísel s několika číslicemi (o několika místech) stiskněte popořadě každé číslo. Klávesy A až L (přeskakuje se I) lze použít také: pohodlné při práci na francouzské tabulatuře.
Poznámka: Nemůžete zadat číslo vyšší, než je hodnota pro počet pražců nastavená v dialogu pro upravení údaje o strunách.
V případě potřeby můžete spravit číslo pražce znovunapsáním správné číslice. Nebo je zvýšit/snížit pomocí Alt+Shift+↑ nebo Alt+Shift+↓.
Poznámka: Na to, jak značku pro pražec upravit mimo režim vkládání not se podívejte v úpravách stávajících not" (níže).
Stiskněte ; (středník) pro zadání pomlky o vybrané době trvání.
Pro zadávání not do tabulatury pomocí myši:
Značku můžete zvýšit/snížit pomocí Alt+Shift+↑ nebo Alt+Shift+↓.
Poznámka: Pro upravení značky pro pražce mimo režim vkládání not se podívejte v úpravách stávajících not" (níže).
V případě potřeby můžete noty zadávat v různých hlasech — stejně jako byste to dělal v běžné notové osnově.
V režimu vkládání not můžete použít všechny následující postupy pro nastavení doby trvání noty v tabulatuře:
Poznámka: Značka pro pražec nemůže být vyšší, než je hodnota pro počet pražců nastavená v dialogu pro upravení údaje o strunách.
Pište: | a získáte: |
---|---|
↑ | Vybrat strunu nad jako nynější. |
↓ | Vybrat strunu pod jako nynější. |
Shift+1 to Shift+9 | Vybrat dobu trvání (128nová nota až longa) |
NumPad 1 až NumPad 9 | Vybrat dobu trvání (128nová nota až longa) |
Q | Zmenšit dobu trvání nynějšího vstupu. |
W | Zvětšit dobu trvání nynějšího vstupu. |
0 až 9 | Zadat číslo/písmeno pražce. |
A až K | Zadat číslo/písmeno pražce (I vyloučeno). |
Alt+Shift+↑ | Zvětšit značku nynějšího pražce. |
Alt+Shift+↓ | Zmenšit značku nynějšího pražce. |
; (středník) | Zadat pomlku |
Pište: | a získáte: |
---|---|
0 až 9 | Změnit dobu trvání vybrané noty nebo pomlky (128nová nota až longa) |
Shift+↑ | Zvětšit výšku tónu vybrané noty (MuseScore vybere strunu). |
↑ | Zvětšit výšku tónu bez změny struny. |
Shift+↓ | Zmenšit výšku tónu vybrané noty (MuseScore vybere strunu). |
↓ | Zmenšit výšku tónu bez změny struny. |
Ctrl+↑ | Posunout notu nad strunu, zachovat výšku tónu. |
Ctrl+↓ | Posunout notu pod strunu, zachovat výšku tónu. |
Shift+X | Zapnout/vypnout stínovou notovou hlavičku. |
MuseScore má vestavěnu schopnost přehrávat zvuk. Tato kapitola se zabývá ovládáním přehrávání a způsoby, jak rozšířit zvuky nástrojů za vestavěný zvuk klavíru.
MuseScore má v sobě sekvencer a syntetizátor pro přehrání vašeho notového zápisu.
Základní přehrávací funkce jsou přístupné v nástrojovém pruhu pro ovládání přehrávání (podívejte se na obrázek níže) umístěném nad oknem s dokumentem:
Stisknutím tlačítka Přehrát (nebo mezerník), vstoupíte do režimu přehrávání. V režimu přehrávání jsou dostupné následující příkazy:
Stiskněte tlačítko pro přehrávání znovu (nebo mezerník nebo Esc ) pro zastavení a ukončení režimu přehrávání.
MuseScore začne přehrávání od místa, kde naposledy skončilo. Pro započetí přehrávání od určité noty (nebo taktu), na tuto notu (nebo takt) před vstoupením do režimu prehrávání klepněte. Nebo pokud se již notový zápis přehrává, můžete na určitou notu skočit klepnutím na ni. Nástrojový panel má i tlačítko pro přetočení, které je určeno pro rychlý návrat na začátek notového zápisu, odkud se zase začne přehrávání.
Pro zahrnutí přehrávání repetic zapněte tlačítko
pro povolení/zakázání repetic.
Pro otevření přehrávacího panelu z hlavní nabídky vyberte Pohled → Přehrávací panel, nebo stiskněte F11 (Mac: Fn+F11).
Přehrávací panel nabízí dočasnou kontrolu nad přehráváním počítaje v to rychlost přehrávání (tempo), přehrávání ve smyčce (se stanovenou začáteční a koncovou polohou), a celkovou hlasitostí pro nynější sezení.
Všimněte si, prosím: Změny v parametrech v přehrávacím panelu nejsou uloženy do souboru s daným notovým zápisem, dokonce i když je klepnuto na Uložit. Ovlivní jen chování přehrávání v nynějším sezení. Pokud si přejete změnit skutečné tempo díla, musíte to udělat pomocí nastavení textu tempa ve správci (F8) nebo přes text tempa). Pokud chcete přenastavit výchozí hlasitost přehrávání, můžete tak udělat v dialogu pro syntetizátor. Syntetizátor — Pohled → Syntetizátor.
Můžete zapnout a vypnout počítání, aby se přehrávalo pokaždé, když přehrávání začne. Počítání přehrává doby pro celý takt (podle jmenovitého taktového označení v počátečním bodě přehrávání); pokud je počáteční bod uprostřed taktu nebo v předtaktí, přehrává se také dost dob pro vyplnění toho taktu. Ikona sbormistrovy ruky v přehrávacím panelu povolí nebo zakáže počítání.
Také můžete, když je notový zápis přehráván, zapnout a vypnout doprovázející metronom (podívejte se na ikonu metronomu v přehrávacím panelu).
Můžete opakovat přehrávání vybraného úryvku buď pomocí nástrojového pruhu pro ovládání přehrávání (podívejte se na obrázek výše) nebo přehrávacího panelu.
Pro smyčkování z nástrojového pruhu pro ovládání přehrávání:
Přehrávání nyní poběží v oblasti vyznačené modrými praporky.
Pro smyčkování z přehrávacího panelu:
Přehrávání nyní poběží v oblasti vyznačené modrými praporky.
Směšovač vám dovolí změnu zvuků nástrojů a úpravu hlasitosti, pravolevé vyvážení, ozvěnu a znásobení tónu (sbor) pro každou osnovu. V hlavní nabídce vyberte Pohled → Směšovač nebo stiskněte F10 (Mac: fn+F10) pro ukázání směšovače.
Název každého kanálu je stejný jako název partu v dialogu Vlastnosti notových osnov.
Použijte zaškrtávací okénko Ztlumit na rychlé ztišení určitých osnov. Obráceně slouží zaškrtávací okénko Sólo ke ztišení všech osnov, kromě osnovy, která byla označena jako sólo.
Pro otáčení kruhové stupnice po směru hodinových ručiček na ni klepněte a táhněte myší nahoru. Pro otáčení kruhové stupnice proti směru hodinových ručiček na ni klepněte a táhněte myší dolů.
Pro obnovení výchozího nastavení kterékoli kruhové stupnice na ni dvakrát klepněte.
Rozbalovací nabídka uvádí každý nástroj podporovaný vaší současnou zvukovou bankou. Pokud máte v syntetizátoru nahráno více zvukových bank, všechny kousky ze všech zvukových bank se objeví v jednom dlouhém seznamu — všechny zvuky dostupné z druhé zvukové banky se objevují po všech zvucích z první zvukové banky a tak dále.
Některé nástroje přichází do směšovače s více kanály, což se dá použít na změnění zvuků uprostřed notového zápisu. Například smyčce mohou užít pizzicata nebo tremola a trubku lze přepnout na ztlumenou trubku.
Následující pokyny používají jako příklad pizzicato, ale stejné zásady se vztahují na ztlumenou trubku nebo tremolo u smyčců.
Ve vysouvací nabídce vyberte pizzicato
Klepněte na OK pro návrat do notového zápisu
Každá nota, která je zadána po takto upravené notě, je v MuseScore přehrávána pizzicato. Pro pozdější návrat k běžnému zvuku smyčců v notovém zápisu, následujte tytéž pokyny, jak jsou uvedeny výše, ale napište Arco v kroku 3 a vyberte Normální v kroku 6.
MuseScore umí přehrávat notový zápis se zhoupnutím (swung) pomocí osminových nebo šestnáctinových not.
Doporučený způsob, jak zpravit MuseScore (a lidi, kteří budou číst vaše noty), že je zamýšlen swingový dojem, je vytvořit prvek textu u notového systému Swing.
Dvakrát klepněte na text Swing v paletě Text
Text Swing je možné upravit, tak jako kterýkoli jiný textový prvek, tím že na něj dvakrát klepnete (podívejte se na úpravy textu), a lze jej zneviditelnit pomocí správce.
Často se k naznačení swingu používá tento způsob notového zápisu:
NOT FOUND: swing.png
MuseScore nemá postup, jak do textu zahrnout triolu, jako je označení tempa, ale můžete použít obrázek, který stáhnete ze stránky MuseScore: https://musescore.org/sites/musescore.org/files/swing.svg. Přidejte jej do notového zápisu, jak je to popsáno v návodu k obrázkům, dodatečně k neviditelnému textu swing, jak je to popsáno výše, pro správný notový zápis a přehrávání.
Pokud máte notový zápis obsahující jak swing tak běžné hudební oddíly a chcete, aby se to odráželo v přehrávání:
Nastavení pro swing pro jednotlivé označení textem Swing jsou dostupná přes klepnutí pravým tlačítkem myši na Vlastnosti textu u notového systému… → Nastavení swingu. To umožňuje stanovit, jak silně swingovat (to znamená, jaký je poměr mezi první dobou taktu (těžkou/přízvučnou dobou) a lehkou/nepřízvučnou dobou), a jestli je to osminová nota nebo šestnáctinová nota, což je zhoupnutí (swung).
Ve výchozím nastavení je (za nepřítomnosti prvku textu Swing) přehrávání swingu vypnuto. Pro zapnutí přehrávání swingu bez přidání textového prvku použijte obecná nastavení swingu (platná v celém notovém zápisu) v Styl → Obecné... → Noty.
Syntetizátor řídí zvukový výstup MuseScore. Umožňuje:
Pro zobrazení syntetizátoru jděte do Pohled → Syntetizátor.
Okno syntetizátoru je rozděleno do čtyř oddělení/karet:
Nastavit jako výchozí: Když otevřete MuseScore, syntetizátor vždy nasadí nynější výchozí nastavení. Pokud chcete, aby se v příštím sezení použila nová výchozí nastavení, změňte nastavení podle potřeby, a potom stiskněte tlačítko Nastavit jako výchozí.
Uložit do notového zápisu/Nahrát z notového zápisu: Můžete uložit určité uspořádání nastavení do jednotlivého notového zápisu stisknutím tlačítka Uložit do notového zápisu. Při příštím nahrání notového zápisu použijte tlačítko Nahrát z notového zápisu pro přesunutí uložených nastavení do syntetizátoru.
Poznámka: Současně může účinkovat jen jedna sada nastavení syntetizátoru — to znamená, že pokud je najednou otevřeno víc notových zápisů, není možné dělat v syntetizátoru změny v jednom notovém zápisu a ponechat nastavení jiných notových zápisů nedotčena.
Poznámka: Změny udělané v syntetizátoru nebudou slyšet ve vyvedených zvukových souborech dokud nebudou nastavení syntetizátoru uložena do notového zápisu pomocí tlačítka Uložit do notového zápisu. Podívejte se také na ladění (níže).
Klepněte na kartu Fluid pro přistoupení k syntetizátoru, který přehrává knihovny zvukových vzorků zvukových bank SF2/SF3. Ve výchozím nastavení by již měla být nahrána zvuková banka FluidR3Mono_GM.sf3
.
Zvukové banky můžete podle potřeby nahrát, přeuspořádat a smazat. Přehrávání lze sdílet mezi jakýmkoli propojením zvukových bank (a/nebo souborů SFZ). Pořadí zvukových bank ve Fluidu zrcadleno ve výchozím pořadí nástrojů ve směšovači.
Aby bylo možno nahrát zvukovou banku, je potřeba ji nejprve nainstalovat do složky se zvukovými bankami. Toto zajistí, že se v kroku 2 objeví v seznamu (výše).
Pokud jste ve směšovači nezměnil žádné zvuky, potom je zvuková banka nahoře seznamu tou, jež bude použita při přehrávání. Pokud ale směšovač používáte na přehrávání různých nástrojů se zvuky z různých zvukových bank, přehrávání bude pracovat správně jen tehdy, když máte v sysntetizátoru ve stejném adresáři nahrány ty samé zvukové banky. Z tohoto důvodu se, pokud používáte více zvukových bank, radí v syntetizátoru klepnout na tlačítko Uložit do notového zápisu, takže až tento notový zápis otevřete příště, budete moci seznam nahraných zvukových bank (a další nastavení syntetizátoru) vyvolat znovu pomocí tlačítka Nahrát z notového zápisu button.
Toto zvukovou banku odstraní ze syntetizátoru, ale neodinstaluje ji ze složky se zvukovými bankami: stále bude dostupná, pokud ji budete později chtít nahrát znovu.
Na pravé straně syntetizátoru jsou dva posuvníky. Jedním se ovládá hlasitost přehrávání, druhým hlasitost volitelného vestavěného metronomu. Metronom zapnete a vypnete klepnutím na tlačítko hned pod jeho posuvníkem pro řízení hlasitosti. Tak jako všechny zbývající ovladače syntetizátoru jsou všechny zde provedené změny dočasné, dokud nejsou uloženy do notového zápisu nebo nastaveny jako nové výchozí hodnoty.
Na kartě syntetizátoru s hlavními efekty jsou umístěny moduly stereo dozvuku Zita 1 a SC4 stereo kompresoru. Jsou poskytována dvě místa: Efekt A a Efekt B, oba s vysouvacím seznamem dostupných efektů – včetně volby pro nastavení jednoho nebo obou kanálů na žádný efekt. Efekty se používají postupně: Efekt A → Efekt B.
Pro uložení nastavení efektů jako výchozí volby pro sysntetizátor klepněte na tlačítko Nastavit jako výchozí. Pokud následně změníte nastavení efektu, můžete jakékoli nastavení udělané ve výchozím nastavení obnovit klepnutím na tlačítko Nahrát výchozí.
Nastavení určitých efektů můžete uložit s notovým zápisem klepnutím na tlačítko Uložit do notového zápisu, a později tato nastavení notového zápisu nahrát klepnutím na Nahrát z notového zápisu.
Modul stereodozvuku Zita 1 umožňuje napodobit prostředí všeho od malé místnosti po velký sál. Předzpoždění, doba dozvuku a tón dozvuku lze konečně doladit pomocí poskytnutých ovladačů:
Poznámka: EQ1 a EQ2 ovlivní jen tón dozvuku, ne suchý (nezpracovaný) signál.
Pro rychlé nastavení efektové záplaty nastavte Výstup na Směs a upravte ovladač Středový RT60 (Mid RT60) na požadovaný čas dozvuku. Potom efekt vylaďte, jak je to vysvětleno výše.
Stereo kompresor SC4 nabízí následující ovladače:
Pro nástroje zapisované ve znějící výšce (koncertní ladění) MuseScore ve výchozím nastavení používá běžné nastavení výšky tónu, kdy A4 = 440 Hz. Abyste to změnil, jednoduše novou hodnotu zadejte na kartě syntetizátoru Ladění
.
Jako u všech dalších nastavení syntetizátoru ovlivní hlavní ladění přehrávání v MuseScore, neovlivní však vyvedené zvukové soubory (WAV, OGG, MP3), dokud není vybrána volba Uložit do notového zápisu.
Poznámky: Použije se na všechny notové zápisy. Pouze nynější sezení (ladění se nastaví znovu na výchozí nastavení při ukončení MuseScore). Ovlivní přehrávání, ale neovlivní vyvedené zvukové soubory (WAV, OGG, MP3 a MIDI).
Poznámka: Použije se na všechny notové zápisy. Nynější sezení a všechna následná sezení (dokud je znovu nezměníte). Ovlivní přehrávání, ale neovlivní vyvedené zvukové soubory (WAV, OGG, MP3 a MIDI).
Poznámka: Použije se na nynější notový zápis pro nynější sezení, použijte tlačítko Uložit do notového zápisu, a nastavení lze obnovit v následujících sezeních pomocí Nahrát z notového zápisu. Ovlivní přehrávání a vyvedené zvukové soubory (WAV, OGG, MP3).
Označení tempa lze do notového zápisu přidat v podobě textu tempa. Tempo přehrávání je také možné dočasně potlačit pomocí přehrávacího panelu.
Označení tempa jsou používána k vyjádření rychlosti notového zápisu a odráží se na přehrávání. Je možné mít více označení tempa na různých místech notového zápisu (výchozí hodnota, pokud není udáno, je 120 M.M.
Poznámka: M.M. je zkratka používaná v Evropě už skoro 200 let, dle Mälzelova metronomu (jinak anglické BPM znamená tolik co "úderů za minutu": ÚZM).
Přidání označení tempa:
Stávající označení tempa lze změnit dvojitým poklepáním na text pro vstoupení do režimu upravování textu.
Označení tempa, rychlost přehrávání v počtu úderů za minutu (počet čtvrťových not za minutu: BPM → M.M. → ÚZM) lze upravit přímo upravením textu, pokud je ve správci povoleno Sledovat text a text tempa je vyjádřen ve tvaru "doba trvání noty = číslo", jako je tomu v tomto příkladu, který obsahuje informace "čtvrťová nota = 75":
Pokud bylo označení tempa upraveno a už tyto údaje neobsahuje (například slovo Andante bez čísla, jež by s ním bylo spojeno), jednou klepněte na označení pro jeho výběr. Zrušte zaškrtnutí v okénku Sledovat text ve správci, a budete moci počet úderů za minutu o délce čtvrťové noty, které představuje označení tempa, nastavit ručně.
Poznámka: Přehrávání může být rychlejší nebo pomalejší než stanovený počet M.M., pokud je nastavení tempa v přehrávacím panelu nastaveno jinak než na 100 procent.
Pozvolné změny tempa jako ritardando (rit.) a accelerando (accel.) lze do notového zápisu přidat jako text osnovy, ale v současnosti to na přehrávání nemá žádný účinek. Tempo přehrávání lze změnit pomocí přehrávacího panelu nebo pomocí textu tempa v notovém zápisu. Účinku ritardanda lze nicméně dosáhnout postupným snížením rychlosti (tempa) pomocí skrytého označení tempa. Například v tomto kousku s obecným tempem čtvrťové noty = 110 M.M. lze poslední tři takty ritardanda zpomalit o 10 M.M. na první notě každého taktu stanovením efektu ritardanda. Text značky pro tempo se ve správci skryje zrušením zaškrtnutí v okénku viditelný, takže se ve vytištěném notovém zápisu objeví pouze ritardando.
Ke zautomatizování tohoto procesu byl vyvinut přídavný modul: TempoChanges (vnější odkaz)
Koruny dostupné v paletě artikulace a ozdoby mají vlastnost Protáhnutí času, kterou lze nastavit přes správce. Ve výchozím nastavení je tato vlastnost nastavena na 1,00. Aby MuseScore korunu přehrávalo dvakrát déle, než jaká je její obvyklá doba trvání, klepněte na korunu a Protáhnutí času nastavte na 2,00.
Zobrazit přehrávací panel: Pohled → Přehrávací panel nebo F11 (Mac: fn+F11)
Změnit počet úderů za minutu (BPM → M.M. → ÚZM) pomocí posuvníku tempa
Toto nastavení v notovém zápisu není uloženo a používá se na přepsání všech označení tempa nastavených v notovém zápisu. Pokud máte v notovém zápisu více označení tempa, počet M.M. → ÚZM (úderů za minutu) zobrazený nad posuvníkem bude odviset od toho, kde v notovém zápisu jste. Například, pokud máte tempo nastaveno na 80 M.M. a přehrávací panel je nastaven na 120 % tempa, skutečné tempo přehrávání bude 96 M.M., což můžete říct podle čísla zobrazeného nad procentem v přehrávacím panelu.
Když se po hudebníkovi požaduje hrát na dva různé nástroje v hudebním oddílu nebo v díle, pokyn k výměně nástrojů je obecně umístěn nad notovou osnovou na začátku daného hudebního oddílu. Návrat k hlavnímu nástroji je řešen stejným způsobem.
MuseScore uživatelům za tím účelem umožňuje vložení zvláštní třídy textu zvané Změna nástroje. Tato třída textu se liší od textu Text u notové osnovy nebo Text u notového systému, v němž text propojuje s přehráváním a mění zvuk na nový nástroj.
Klepněte na text pravým tlačítkem myši a vyberte Změnit nástroj…
Vyberte nástroj, a pak klepněte na OK
MuseScore přichází se zvláštním typem souboru nazývaného zvuková banka (SoundFont), která MuseScore říká, jak má zvuk toho kterého nástroje přehrávat. Některé zvukové banky jsou navrženy pro přehrávání klasické hudby, jiné pro jazz, lidovou neboli populární hudbu atd. Ve velikosti souborů zvukových bank jsou velké rozdíly. Některé mohou být dost velké a vyžádat si mnoho paměti počítače, jiné jsou velmi malé a zabírají v paměti počítače málo místa. MuseScore mělo od verze 0.9.6 do 1.3 v paměti poměrně málo místa zabírající, všeúčelovou celkem malou zvukovou banku pojmenovanou TimGM6mb.sf2
, zatímco verze 2.0 má mnohem lepší FluidR3Mono_GM.sf3
Soubor se zvukovou bankou může obsahovat jakýkoli počet zvuků nástrojů. Mnoho zvukových bank je dostupných na internetu. Pokud si některou z nich chcete vyzkoušet, doporučuje se použít takovou, která podle standardu General MIDI (GM) pokrývá 128 nástrojů. Pokud použijete zvukovou banku, která nevyhovuje standardu General MIDI, pak ostatní podle okolností na jiném počítači neuslyší správné nástroje, když budete notový zápis sdílet nebo jej uložíte jako MIDI.
Velikost a zvuková kvalita zvukových bank, které najdete na internetu, je velmi rozdílná. Vetší zvukové banky často zní lépe, ale mohou být příliš velké na to, abyste je mohli provozovat na svém počítači. Pokud vám po instalaci nové zvukové banky bude MuseScore připadat pomalé, nebo když váš počítač při přehrávání neběží bez zadrhávání, zkuste to s menší zvukovou bankou.
Níže jsou popsány některé oblíbené zvukové banky s různou velikostí.
FluidR3Mono_GM.sf3
(13.8 MB).Kromě souborů se zvukovými bankami SoundFont MuseScore podporuje díky novému syntetizátoru Zerberus i formát SFZ. Zde jsou některé zvukové banky SFZ:
Soubory se zvukovými bankami mohou být velmi velké, jsou proto běžně nabízeny ke stažení v komprimované podobě včetně formátů .zip, .sfArk, a .tar.gz. Předtím než tyto soubory budete moci použít, je třeba je rozbalit.
ZIP je standardní kompresní formát podporovaný většinou operačních systémů.
sfArk je kompresní formát navržení speciálně pro kompresi souborů se zvukovými bankami. Na rozbalení použijte zvláštní program sfArk software.
.tar.gz je oblíbený kompresní formát pro Linux. Uživatelé Windows mohou zdarma použít 7-Zip, který podporuje většinu běžných kompresních formátů; Uživatelé OS X (Mac) mohou použít The Unarchiver, nebo do Mac OS X vestavěný archivovací program. Povšimněte si, že používáte 7-Zip, je potřeba jej rozbalit dvakrát: jednou pro GZip a jednou pro TAR.
Po nalezení a rozbalení zvukové banky na ni dvakrát klepněte, čímž ji otevřete. Spustí se MuseScore a objeví se dialog, který se vás zeptá na to, zda ji chcete nainstalovat. Po klepnutí na Ano bude kopie souboru se zvukovou bankou umístěna do adresáře MuseScore se zvukovými bankami, na jehož obsah si můžete podívat nebo jej změnit v nastavení MuseScore.
Pro výběr zvukové banky používané pro přehrávání jděte do Pohled → Syntetizátor. Klepněte na tlačítko přidat pro přidání další zvukové banky z adresáře se zvukovými bankami do seznamu. Zvuková banka na čele seznamu je ta, která se bude používat při přehrávání.
Počáteční přednastavená zvuková banka MuseScore je umístěna v:
Windows (64-bit): C:\Program Files (x86)\MuseScore 2\sound\FluidR3Mono_GM.sf3
(actually %ProgramFiles(x86)%\MuseScore 2\sound\FluidR3Mono_GM.sf3)
Mac OS X: /Applications/MuseScore 2.app/Contents/Resources/sound/FluidR3Mono_GM.sf3
Linux (Ubuntu): /usr/share/sounds/sf2/FluidR3Mono_GM.sf3
Pokud je panel pro přehrávání v nástrojovém pruhu šedivý, nebo není vidět, následujte pokyny níže, abyste přehrávání zvuku opět zprovoznili:
Pokud měníte zvukovou banku poprvé, použijte, prosím, jednu ze zvukových bank uvedených výše.
Pokud se přehrávání zadrhává, váš počítač není sto používat vámi vybranou zvukovou banku. Má to dvě řešení:
Dynamika jsou značky naznačující hlasitost noty nebo hudební fráze. Značky je možné najít v paletě s dynamickými značkami, buď v základní nebo v pokročilé pracovní ploše:
Poznámka: Celkovou hlasitost přehrávání notového zápisu lze změnit pomocí posuvníku pro hlasitost v přehrávacím panelu nebo syntetizátoru.
Pro použití dynamiky v notovém zápisu použijte jeden z následujících postupů:
Pro dodatečné označení dynamiky použijte hlavní paletu (Shift+F9). Pro budoucí užití si také můžete vytvořit vlastní paletu.
Na to, jak vytvořit značku pro crescendo nebo decrescendo, se podívejte ve svorkách.
Klepněte na značku pro dynamiku pro její vybrání, a upravte její sílu tónu při přehrávání ve správci — vyšší pro hlasitější tón, nižší pro tišší tón.
Přes správce můžete nastavit rozsah dynamiky, aby zahrnovala jednu notovou osnovu, všechny notové osnovy nástroje (např. obě osnovy klavíru), nebo celý systém. Ve výchozím nastavení je pokryt nástroj.
V základní pracovní ploše je v paletě Dynamika 8 voleb: ppp, pp, p, mp, mf, f, ff, fff.
V pokročilé pracovní ploše jsou všechny zmíněné výše plus 15 dalších voleb options v paletě s dynamickými značkami: fp, sf, sfz, sff, sffz, sfp, sfpp, rfz, rf, fz, m, r, s, z, n.
V části hlavní palety Dynamika jsou všechny již zmíněné značky plus 6 doplňkových voleb: pppppp, ppppp, pppp, ffff, fffff, ffffff.
Jakoukoli značku pro dynamiku lze po přidání do notového zápisu upravit, tak jako obyčejný text. Podívejte se na úpravy textu.
Předchozí kapitola se zabývá texty, jež ovlivňují tempo přehrávání, ale v MuseScore je spousta dalších dostupných textů. Tyto všechny jsou přístupné z hlavní nabídky přes Přidání → Text.
Na krátký obecný text použijte text u notové osnovy nebo u notového systému. Rozdíl mezi těmito dvěma texty je v tom, zda chcete, aby se použil na jednu notovou osnovu, nebo na celý notový systém. Toto rozlišení bude jasné při vytahování partů (→Pokročilá témata).
Tato kapitola pokrývá některé z různých tříd textu dostupného v MuseScore a ukazuje vám, jak jej formátovat. Další zvláštní druhy textu jsou pokryty v jiných kapitolách:
Pro přidání textových prvků do notového zápisu použijte jeden z následujících obecných postupů:
V hlavní nabídce vyberte Přidání → Text (například pro vytvoření názvu).
Vyberte textový prvek v paletě (například pro vytvoření textu swing).
Stiskněte klácesovou zkratku (například pro vytvoření textu písně).
Poznámka: Přesný postup závisí na typu textu, jejž přidáváte — na podrobnosti se podívejte na příslušné stránky příručky (viz text). Na textová okénka s obecným účelem připojená k notovým osnovám se podívejte v kapitole text u notové osnovy a text u notového systému.
Každý textově založený prvek v notovém zápisu má tři úrovně formátování:
Toto je nejvyšší úroveň formátování a nastavuje styl pro určitou třídu textu v notovém zápisu. Veškerý text u notové osnovy má například jedinečný styl textu, jako jsou označení tempa, text písně, značky akordů a tak dále. MuseScore přichází s mnoha předem stanovenými textovými styly, které je možné přizpůsobit, ale máte rovněž volnost ve vytváření svých vlastních stylů.
Pro upravení stylu textu nějakého prvku jděte do Styl → Text…, nebo na nějaký text klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Styl textu….
Kterýkoli styl text lze použít na jakýkoli prvek textu. Změna stylu textu ovlivní všechny textové předměty v notovém zápisu, jež tento styl používají.
Na podrobnosti se podívejte ve stylech a vlastnostech textu.
Toto je další úroveň co se týče důležitosti při formátování a ovlivňuje styl textu u jednoho určitého textového předmětu. Pro upravení vlastností textu toho předmětu — a žádného jiného — na text klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti textu.... Na podrobnosti se podívejte ve vlastnostech textu.
Při upravování skutečného textu v textovém prvku můžete na jednotlivé znaky použít určité formátování, pomocí základních voleb formátování, jako jsou tučné, kurzíva, písmo, velikost písma, horní a dolní index. Pro upravení textu:
Na podrobnosti se podívejte v úpravách textu.
Pro upravení polohy vybraného textového předmětu buď:
Je několik způsobů, jak vstoupit do režimu úprav textu:
K formátování a volbám pro zadávání lze přistupovat z nástrojového panelu pro text v dolní části okna.
Pro opuštění režimu úprav textu:
V režimu úprav textu jsou dostupné následující příkazy:
V režimu úprav textu lze použít následující klávesové zkratky pro přistoupení k určitým zvláštním znakům:
Ctrl+Shift+B: bé
Ctrl+Shift+F: forte
Ctrl+Shift+H: odrážka
Ctrl+Shift+M: mezzo
Ctrl+Shift+N: niente
Ctrl+Shift+R: rinforzando
Ctrl+Shift+S: sforzando
Ctrl+Shift+Z: Z
K vložení čtvrťových not, zlomků a mnoha jiných druhů zvláštních značek nebo znaků do textu můžete použít okno se zvláštními znaky. V nástrojovém panelu pro text klepněte na symbol klávesnice.
Nebo pro její otevření stiskněte F2 (Mac: fn+F2):
Dialog je rozdělen do tří karet: Běžné symboly, hudební symboly a symboly unicode. Karta s hudebními symboly (značkami) a symboly unicode je dále rozdělena do abecedně řazených skupin.
Dvojité klepnutí na položku v dialogu se zvláštními znaky ji okamžitě přidá do textu v místě ukazatele. Více položek je možné použít bez zavření dialogového okna, a uživatel může, zatímco je má otevřeno, dokonce pokračovat v psaní, mazat znaky, zadávat číselné kódy znaků atd.
Poznámka: Dialog se zvláštními znaky není možné zbrazit, když nejste v režimu úprav textu. Toto se však nemá zaměňovat s položkou v nabídce se stejným názvem ve verzi MuseScore pro macOS.
Každý typ textu má svůj základní styl. A tak je například text názvu zarovnán na střed a používá velkou velikost písma. Text skladatele je menší a je zarovnán vpravo uvnitř horního svislého rámečku. Pro změnu textových stylů jděte do nabídky Styl → Text..., nebo klepněte pravým tlačítkem myši na text a vyberte Styl textu...
Změny ve stylu textu ovlivní všechen text v notovém zápisu, který ten styl používá.
Také můžete upravit ty samé parametry, které jsou dostupné se stylem textu po klepnutí pravým tlačítkem myši na kousek textu a vybrání Vlastnosti textu...
Na rozdíl ode změn ve stylu textu, změny ve vlastnostech textu se použijí jen na jednotlivý určitý kousek textuna nějž jste klepli pravým tlačítkem myši. Styl textu ve zbytku notového zápisu zůstává nezměněn a další text používající stejný styl není ovlivněn.
Během upravování textu můžete dělat změny, které se odchylují od základního stylu a také se mohou lišit od zvláštních vlastností textu daného kousku textu. Změny provedené při upravování textu můžete vrátit (jako je velikost písma a kurzíva) pomocí volby naformátování textu podle stylu.
Dostupné volby jsou rozděleny do skupin:
Poznámka: Neprůhlednost je nastavena parametrem kanál alfa v dialogu pro barvy: hodnota mezi 0 (průhledná), a 255 (neprůhledná).
Na rozlišení mezi textem notového systému a notové osnovy záleží ve vytažení partů v notových zápisech s více party pro sbor. Text notového systému bude vytažen do všech jednotlivých partů. Text jedné notové osnovy bude vytažen jen do partu, ke kterému je ukotven. Na podrobnosti se podívejte v textu.
Tento styl textu bude uložen společně s notovým zápisem. Nebude dostupný v jiných notových zápisech, pokud přímo neuložíte stylový list a nenahrajete jej s jiným notovým zápisem.
Vlastnosti můžete použít buď na notový zápis nebo na part, který vidíte, když klepnete na Použít a potom na OK.
Když se nacházíte v jednom partu notového listu, máte možnost použít tlačítko Použít na všechny party, předtím než klepnete na OK, takže nemusíte zpracovávat jednotlivě všechny party.
Pokud jste již udělal změny v jednotlivém kousku textu a chcete jej vrátit na styl textu stanovený pro notový zápis, nebo pokud jste již změnil styl s jinou starší verzí Musescore a chcete, aby styl odpovídal výchozímu stylu textu ve verzi MuseScore 2, můžete použít volbu Naformátovat text podle stylu.
Vyberte text, jejž chcete naformátovat podle stylu a klepněte na Naformátovat text podle stylu ve správci. Pokud musíte podle stylu naformátovat všechny texty daného stylu, klepněte na jeden pravým tlačítkem myši, potom v související nabídce zvolte Vybrat → Všechny podobné prvky.
Styly textu (společně se všemi ostatními styly v dokumentu) lze uložit jako soubor se stylem a nahrát do jiných souborů MuseScore. Podívejte se na uložení a nahrání stylu.
Na všestranně použitelný text použijte text u notové osnovy nebo text u notového systému. Rozdíl mezi těmito dvěma druhy je v tom, zda chcete, aby se použil na jednu notovou osnovu nebo na celý notový systém. Záleží na tom, když vytahujete party: text u notové osnovy se objeví jen v partu, který obsahuje určitý nástroj, k němuž je text připojen, zatímco text u notového systému se objeví ve všech partech. Navíc, pokud zvolíte skrytí prázdných notových osnov, jakýkoli text u notové osnovy patřící k prázdné notové osnově bude rovněž skryt. Text u notového systému není při použití příkazu Skrýt prázdné notové osnovy skryt nikdy.
Text u notové osnovy je všestranně použitelný text spojený s určitou notovou osnovou v přesně daném místě v notovém zápisu. Pro vytvoření textu u notové osnovy vyberte polohu vybráním noty nebo pomlky, a potom použijte volbu v hlavní nabídce Přidání → Text → Text u notové osnovy, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+T (Mac: ⌘+T). Objeví se malé textové okénko a budete moci začít okamžitě psát. Textové okénko můžete opustit kdykoli (dokonce aniž byste cokoli napsal) stisknutím Esc.
Text u notové osnovy lze například použít k použití označení, jako jsou Sólo nebo Pizzicato, na jednu notovou osnovu v notovém zápisu. V závislosti na tom, jaké jsou pokyny pro text u notové osnovy, lze přehrávání MIDI té notové osnovy v poloze textu změnit, aby odpovídalo pokynům, klepnutím pravým tlačítkem myši na text u notové osnovy a vybráním Vlastnosti textu u notové osnovy...
. Podívejte se na jak změnit zvuk nástroje (např. pizz., con sordino) uprostřed napříč notovým zápisem.
Text u notového systému se používá, když chcete označení textu použít na celý notový systém, spíše než jen na jeden řádek notové osnovy. Dělá to rozdíl, když vytahujete party, nebo když zvolíte skrytí prázdných notových osnov. Pro vytvoření textu u notového systému vyberte polohu vybráním noty nebo pomlky, a potom použijte volbu v hlavní nabídce Přidání → Text → Text u notového systému, nebo použijte klávesovou zkratku Ctrl+Shift+T (Mac: ⌘+Shift+T). Objeví se malé textové okénko a budete moci začít okamžitě psát. Textové okénko můžete opustit kdykoli (dokonce aniž byste cokoli napsal) stisknutím Esc.
Pro započetí přidání značek akordů do notového zápisu nejprve vyberte notu nebo pomlku, a pak stiskněte Ctrl+K (Mac: ⌘+K). Tímto je ukazatel umístěn nad notovou osnovu, připraven na vkládání.
Značky akordů je možné zadávat a upravovat tak jako běžný text. Křížky a bé se zadávají, jak je to popsáno dále:
Poznámka: Tyto znaky budou, jakmile dokončíte zadávání akordu, automaticky proměněny do správné podoby: "#" nebo "b" budou změněny na správné značky křížku nebo bé a tak dále. Nepokoušejte se zadat skutečné znaky pro křížek a bé, protože MuseScore je nebude vykládat správně.
Poté co jste dokončil zadávání značky akordu můžete buď:
Pro zadávání značek akordů jsou dostupné následující příkazy:
Stávající značku akordu lze upravit tak jako obyčejný text. Podívejte se na úpravy textu.
MuseScore rozumí většině zkratek (zkrácení) používaných ve značkách akordů:
Všimněte si, že pro napůl zmenšené akordy samozřejmě můžete zadat i zkratky, jako mi7b5 a ty takto budou zpracovány také, takže nemusíte používat ø.
Můžete používat i rozšíření a změny jako b9 nebo #5, sus, alt a no3. Můžete naznačit obrácení a lomítkové akordy pomocí zápisu, jako je C7/E. Ve značkách akordů můžete používat kulaté závorky a čárky , a také můžete celou značku akordu uzavřít do závorek.
Vzhled textu značky akordu lze upravit v okně se styly textu (klepněte pravým tlačítkem myši na kteroukoli značku akordu a vyberte Styl textu…).
Nastavení stylu, volby formátování pro značky akordů jsou dostupné v Styl → Obecné... → Značky akordů, nákresy hmatů. Upravitelné vlastnosti jsou popsány dále.
MuseScore podporuje dva základní styly značek akordů: standardní a džezový. Můžete mezi nimi vybírat pomocí kulatých přepínačů.
Ve standardním stylu jsou akordy kresleny jednoduše, písmo je určeno stylem textu značky akordu.
V džezovém stylu se používá písmo MuseJazz se vzhledem, který vypadá jako psaný rukou, a používá se i horní index a jiné formátovací techniky.
Džezový styl je vybrán jako výchozí, pokud použijete kteroukoli z džezových předloh.
Třetí kulaté tlačítko je tu hlavně kvůli slučitelnosti se staršími notovými zápisy. Můžete je také použít na vytvoření vlastních souborů s popisy akordů. Tyto lze vytvořit tak, že zkopírujete jeden ze standardních souborů a přečtete si dokumentaci v nich o jejich stavbě. Toto je ovšem zamýšleno jen pro pokročilé uživatele, a není žádná záruka, že tyto soubory budou podporovány v budoucnosti.
Ve výchozím nastavení MuseScore používá pro značky akordů názvy písmen. Uživatelům v zemích, kde se používají jiná schémata pro pojmenovávání not, MuseScore poskytuje následující ovládání:
Dodatečně tu jsou volby k řízení psaní velkých písmen. Ve výchozím nastavení MuseScore píše automaticky všechny názvy not velkými písmeny, jak je to ukázáno výše. Všechny názvy not jsou velkými písmeny, a je jedno, jestli písmena zadáváte velká nebo malá. Nicméně můžete zvolit jiné možnosti automatického psaní písmen:
Také můžete úplně vypnout psaní velkými písmeny, takže jsou názvy not vytvářeny tak, jak je píšete.
S informací o umístění ve stylu textu se zachází normálně, takže můžete používat zarovnání textu a vodorovný/svislý posun, když si to přejete. V tomto dialogu je však i ovládání umístění:
Poznámka: Dodatečně k nastavením popsaným zde je výchozí poloha použitých značek akordů určena i nastavením v dialogu se styly textu. Účinek je sčítající se.
Zadejte číslo polohy pražce kapodastru, na které chcete, aby se zobrazovaly náhradní akordy, v kulatých závorkách, po všech značkách akordů v notovém zápisu.
Značky prstokladu pro různé nástroje se nachází v paletě pro prstoklad v pokročilé pracovní ploše.
Noty pro klávesy uplatňují čísla 1–5, aby představovala prsty levé a pravé ruky. Je tu i přídavný modul umísťovače značky pro prstoklad, který má pomoci s vyladěním rozvržení prstokladů pro klavír nebo klávesy.
Noty pro kytaru používají čísla 0–4 , aby představovala prsty levé ruky (pro palec se příležitostně používá písmeno T - thumb). Prstoklad pravé ruky je vyjádřen malými písmeny p, i, m, a, c. Čísla v kroužku představují struny nástroje.
Posledních pět symbolů v paletě se v historickém hudebním zápisu používá na prstoklad loutny.
Použijte kterýkoli z následujících postupů:
Když je prstoklad přidán k notě, zaměření se okamžitě přesune na značku, takže ji rovnou můžete upravit.
Pro změnu polohy jedné značky použijte kterýkoli z následujících postupů:
Pro změnu polohy více značek:
Poznámka: Také můžete použít přídavný modul umísťovače značky pro prstoklad, již zmíněný výše, pro vyladění prstokladů pro klavír.
Pro obnovení značky v její výchozí poloze tuto vyberte a stiskněte Ctrl+R.
Prstoklad je druh textové značky a lze jej upravovat a provádět jako jakýkoli jiný text. Klepnutí pravým tlačítkem myši na značku dá řadu voleb.
Pro připojení textu písně k notám v notovém zápisu:
Melisma je slabika nebo slovo, které se táhne přes dvě nebo více not (řada tónů zpívaných na jednu slabiku textu). Je naznačena podtržítkem sahajícím od výchozího bodu slabiky po poslední notu melismy. Podtržítko je vytvořeno umístěním ukazatele na konec slabiky a stisknutím Shift+_: jednou pro každou notu v melismě. Podívejte se na obrázek níže:
Text písně výše byl vytvořen následujícím způsobem:
Pro rozšíření slabik, jež nejsou poslední, jednoduše použijte další spojovníky -, ukáže se jen jeden z nich, a slabika bude zarovnána doprava k první notě. Podobá se to posledním slabikám, které se zapisují melismou. Podívejte se výše.
Elize je vypouštění samohlásky na konci slova, pokud další slovo začíná též samohláskou. Dvě slabiky pod notou lze spojit znakem elize, také známé jako lyrický legatový oblouček.
V nástrojovém panelu pro text klepněte na ikonu klávesnice.
Nebo stiskněte F2 pro otevření palety s textovými značkami. Elize je čtvrtá od konce (U+203F ‿ "spodní oblouček", ligatura). Elize bude rovnoměrně vystředěna. Slabiky budou rozděleny dvěma mezerami. Vložena bude po první. Pro příklad e͜ A ukázaný výše:
Ne všechna písma obsahují znak elize. Pro zjištění, která písma ve vašem počítači podporují elizi, se podívejte na seznam písem (hledejte všechna písma, která namísto prázdného obdélníku ukazují mezi písmenem e a písmenem A ligaturu). Zarovnání znaku se různí i mezi jednotlivými písmeny.
Text písně lze s výjimkou několika znaků upravovat jako běžný text. Pokud chcete přidat mezeru, spojovník (spojovací čárku) nebo podtržení k jednotlivé slabice, použijte následující zkratky:
Orientační značky se často používají v notových zápisech, zvláště v těch nových. Starají se o to, aby všichni hudebníci začínali na stejném místě, aniž by kvůli tomu museli počítat takty. Mohou však odkazovat na čísla taktů. Jsou zřetelnější, obecně viditelnější. Obvykle sestávají z po sobě jdoucích písmen nebo čísel.
Orientační značky lze použít jedním nebo více způsoby:
Obyčejně se orientační značka skládá z jednoho nebo více písmen nebo čísel, nebo ze spojení obou. Značky se v notovém zápisu objevují v řadě — např. A, B, C…, nebo 1, 2, 3… atd.; nebo mohou obsahovat číslo taktu, k němuž jsou připojeny (obvykle větší než běžná čísla taktů, často provedená tučným řezem písma a/nebo uzavřená v okéncích).
Orientační značky lze do notového zápisu přidávat (i) automaticky — což zajišťuje, že jsou pojmenovávány popořadě — nebo (ii) ručně, což umožňuje, abyste je nazvali, jak chcete.
Nejjednodušším způsobem, jak přidat orientační značku, je klepnout na notu (nebo pomlku) na začátku hudebního oddílu, který byste chtěli např. nacvičit, a použít klávesovou zkratku Ctrl+M (Mac: Cmd+M), nebo použít příkaz v hlavní nabídce Přidání → Text → Orientační značka: potom zadejte požadovaný text.
Případně vyberte notu, otevřete paletu pro text, a dvakrát klepněte na symbol orientační značky [B1]: správné písmeno nebo číslo je zadáno automaticky, podle následujících pravidel:
První automaticky vytvořená orientační značka je popsána jako A, druhá jako B, třetí jako C a tak dále. Pokud chcete stanovit jiný formát (malé písmeno, číslo nebo takt-číslo), změňte v souladu s tím první orientační značku, předtím než přidáte druhou. Později přidané orientační značky následují formát předtím přidané značky.
Pokud přidáte (paleta) orientační značku mezi dvě stávající abecední značky, je k názvu nové značky přidáno číslo 1: takže ze značky přidané mezi písmena C a D se stane C1 atd. Podobně, pokud mezi dvě stávající číselné orientační značky přidáte novou orientační značku, je přidáno písmeno A: takže ze značky přidané mezi čísla 3 a 4 se stane 3A atd. Později můžete v případě potřeby orientační značky automaticky seřadit znovu (podívejte se →níže).
Pro vytvoření posloupnosti založené na čísle taktu by měla být, před vytvořením druhé orientační značky, změněna první orientační značka, takže se přečte stejně jako číslo taktu, k němuž je připojena. (Pokud je číslo orientační značky jiné, než je skutečné číslo taktu, následující značky převezmou číselné pořadí.)
MuseScore uživateli umožňuje automatické seřazení řady orientačních značek, pokud se z nějakého důvodu dostaly mimo pořadí. Použijte následující postup:
MuseScore automaticky podle orientační značky ve výběru rozpozná řadu — orientační značky ve výběru jsou potom změněny podle toho. Jsou možné následující posloupnosti:
Abyste se dostal na určitou orientační značku, stiskněte Ctrl+F (Mac: Cmd+F) pro otevření vyhledávacího pruhu, potom zadejte název orientační značky. První znak orientační značky musí být, aby ji šlo najít, písmeno pro ni: následné znaky mohou být písmena nebo čísla. Od verze MuseScore 2.1 je možné všechny orientační značky hledat napsáním písmene "r" následovaného orientační značkou.
Poznámka: Pokud se text zadaný v poli Najít skládá jen z čísel, program předpokládá, že hledáte číslo taktu. Podívejte se na pohled a pohyb: najít.
Orientační značky jsou druhem textu u notového systému. Objeví se v každém partu a v notovém zápisu. Vícetaktové pomlky jsou automaticky zalomeny před a po orientačních značkách.
Ve výchozím nastavení jsou orientační značky tučně, ve velké velikosti písma a uzavřené v rámečcích se zakulacenými okraji. Všechny stránky jejich vzhledu lze měnit celkově přes styl textu orientační značky.
Dokončil jste svůj notový zápis a chcete jej vytisknout. Chcete ale vylepšit jeho vzhled. Tato stránka příručky popisuje mnoho různých způsobů a to, jak pracují dohromady.
Poznámka: Volby zde se téměř vždy použijí na všechny předměty, na které se odkazuje v notovém zápisu. Některé volby mohou být udělány jednotlivě pomocí správce a vlastností předmětů pro jeden nebo výběr předmětů...
Budete moci nastavit jednotku velikosti a okraje. To je hlavní způsob, jak ovlivnit rozvržení, protože touto jednotkou lze stanovit mnoho věcí.
Může být v mm nebo palcích. Podívejte se na nastavení strany.
Měřítko → Mezera
Toto je velikost mezery mezi dvěma linkami osnovy. Protože se noty umísťují do tohoto prostoru, určuje se takto i velikost notových hlaviček. Protože jsou noty proporční k notám, má to také vliv na nožičky not, posuvky, klíče atd. Ukazuje se to také jako sp v mnoha dalších nastaveních (příklad: vzdálenost osnov "9.2sp"). Takže, když změníte parametr pro "mezeru (spatium)", dojde k proporční změně u mnoha dalších nastavení. Z toho důvodu se tomu někdy říká "měřítko".
Změna měřítka nemusí změnit počet osnov na straně, to pak záleží na "míře naplnění strany" (viz níže). Abyste viděli účinek změn na měřítko bez rušení, nastavte "míru naplnění strany" na 100 %.
Tisknutelná oblast → Okraje
Zde se dají nastavit okraje strany. Pro zobrazení okrajů strany ve vašem notovém zápisu na obrazovce jděte do Pohled → Okraj strany a vyberte jej.
Poznámka: Není možné, aby měly liché a sudé strany různé okraje. Můžete se na ně podívat pomocí Pohybu v notách na pravé straně okna.
Velikost strany
Můžete vybrat formát papíru, který se použije, buď podle názvu (Letter, A4...) nebo podle výšky a šířky v mm nebo palcích. Výchozí nastavení závisí na zemi.
Můžete také zaškrtnout volbu formátu Na šířku (není-li zaškrtnuto, použije se formát na výšku) a Dvoustránkový (dvě strany: sudá a lichá). Všimněte si, že v případě že není zaškrtnut dvoustránkový formát, budete moci měnit pouze okraj lichých stran, ale ten se potom použije na všechny strany.
Číslo první strany
Nastaví číslo první strany jednotlivého notového zápisu.
Čísla stran nižší než 1 se nevytisknou, takže např. -1 povede k tomu, že na první a druhé straně se neukáže žádné číslo strany, a na třetí straně se ukáže 1.
Použít na všechny party
Při upravování partu notového zápisu (znamená to, že jste při přistoupení k tomuto dialogu na kartě pro part, spíše než na kartě notového zápisu), toto tlačítko umožňuje použití změny na všechny party v jednom kroku.
Můžete vybrat takty, a tyto potom rozšířit (natáhnout), takže se jich na řádek notové osnovy vejde méně (Zvětšit natažení), nebo je zmáčknout (stáhnout), aby se jich na řádek notové osnovy vešlo více (Zmenšit natažení).
Zde můžete vybrat, zda vytvořit vícetaktové pomlky a zda skrýt prázdné notové osnovy. Obojí může výrazně ovlivnit velikost notového zápisu; Skrýt prázdné notové osnovy se používá na vytvoření zestručněných notových zápisů. Také můžete určit nejmenší velikost a nejmenší dobu trvání vícetaktových pomlk.
Volba Skrýt název nástroje, je-li jen 1 ve vašich partech také může být dobrým šetřičem místa (nebo v samostatném notovém zápisu), jelikož se na začátku notového systému nebude psát název nástroje.
Také můžete změnit písmo not pro text a symboly. Jsou dostupná 3 hudební písma (používaná v notových osnovách pro symboly): Emmentaler, Gonville a Bravura. Jsou dostupná 4 písma hudebního textu (pro užití v textech jako je dynamika, označení tempa atd.): Emmentaler, Gonville, Bravura a MuseJazz. Z těchto písem je Emmentaler tím výchozím a Bravura tím nejúplnějším.
(Na to, jak změnit písmo textu a vlastnosti se podívejte ve stylu textu)
Některé volby jsou vlastní early music a pro přehrávání swingu.
Volby dostupné zde ovlivní celé rozvržení notového zápisu na straně. Můžete:
Poznámka: Pro změnu mezery nad jednou určitou notovou osnovou se podívejte na mezera navíc nad osnovou (vlastnosti osnovy).
Můžete ukázat obsah popisných značek notového zápisu (podívejte se na informace o notovém zápisu) nebo ukázat čísla stran notového zápisu v záhlaví nebo zápatí. Pro vytvoření záhlaví nebo zápatí notového zápisu se zrcadlenými party se ujistěte, že hlavní notový zápis je v činné kartě. Pro vytvoření záhlaví nebo zápatí pro jednotlivý part tento part musí být v činné kartě.
Pokud ukazovátkem myši přejedete nad oblastí s textem záhlaví nebo zápatí, objeví se seznam maker ukazující jejich význam, stejně jako stávající popisné značky a jejich obsah.
Můžete vytvořit různá záhlaví nebo zápatí pro sudé a liché strany, jako je vložení čísel stran napravo pro strany číslované lichými čísly a nalevo pro strany číslované sudými čísly.
Také můžete upravit, zda a jak často se objevují čísla taktů.
Svorky a závorky
Podívejte se na svorky.
Podívejte se na obecný styl: takt.
Podívejte se na zalomení a odstupy.
K této stránce lze přistupovat i přímo z notového zápisu klepnutím pravým tlačítkem myši na kteroukoli notu a vybráním Styl… Zde můžete upravit vzdálenost a tloušťku s notou souvisejících předmětů (nožičky, pomocné linky, tečky, posuvky). Změna těchto nastavení by byla neobvyklá.
Můžete volit mezi patkovým a standardním klíčem pro notový list s tabulaturou.
Zde můžete změnit tloušťku, odstup a délku háčku následujících značek pro arpeggio a zabrnkání:
Změna v těchto vlastnostech by byla neobvyklá.
Nastaví poměrnou velikost malých a ozdobných not, stejně tak malých notových osnov a klíčů. Změna tohoto by byla neobvyklá.
Tlačítko pro obnovení výchozí hodnoty nastavení vrátí na původní hodnotu.
Tato část umožňuje upravení formátu a umístění značek akordů a nákresů hmatů.
Vzhled: Vyberte výchozí styl značky pro akord —standardní, džez nebo vlastní.
Způsob psaní not: Vyberte pravidlo způsobu psaní not pro značky akordů a zda se mají používat velká nebo malá písmena.
Umístění:
Kapodastr: Zadejte číslo polohy kapodastru, v níž chcete zobrazit náhradní akordy, v závorkách, pro všechny značky akordů v notovém zápisu.
Nákresy hmatu:
Volby pro písmo číslovaného basu, styl a zarovnání.
Podívejte se také na Číslovaný bas
Poloha artikulace se zřetelem k notám a notovým osnovám
Volby pro změny posuvek a předznamenání
Pomocí tlačítka Použít můžete vidět (bez zavření okna), jak vypadají provedené změny.
Tlačítkem OK se změny udělané v notách uloží a okno se zavře.
Když jste na kartě pro part, zatímco měníte rozvržení a formátování, můžete použít tlačítko Použít na všechny party, aby se použily všechny změny (buď v Rozvržení → Nastavení strany... nebo Styl → Obecné...) aby se použila nová nastavení na všechny party jen na jedno klepnutí.
Je snadné přesunout celou sadu stylů (veškerá nastavení obecného stylu, všechny styly textu a nastavení strany) z jednoho notového zápisu do jiného pomocí funkcí pro uložení/nahrání stylu.
Pro uložení vlastního stylu:
*.mss
.Poznámka: Také můžete stanovit upřednostňovaný styl pro notové zápisy a party v části s nastaveními pro MuseScore Noty.
Pro nahrání vlastního stylu:
Všechny stávající styly v notovém zápisu budou obnoveny automaticky.
V nabídce Styl → Obecné → Takt můžete nastavit vzdálenosti různých prvků v rámci taktu.
Poznámka: Během změny vzdáleností mezi notami a pomlkami se MuseScore vždy snaží zachovat nejlepší rozmístění vzhledem k zobrazení notového zápisu v tisku. Po úpravě vzdáleností mezi prvky zachovává MuseScore typografii standardního notového zápisu (vzdálenosti mezi kratšími hodnotami not jsou kratší a naopak). Prvky, které jsou navázány na noty nebo pomlky (prstoklad, dynamické šipky, linky a podobně) budou posunuty spolu s notou anebo pomlkou. Nemusíte se proto zaobírat samostatným přesouváním těchto prvků.
Všechna nastavení spojená se šířkou taktu a rozmístěním not jsou minimem. Takty jsou v případě potřeby automaticky natáhnuty v rozmezí obou okrajů.
Všechny parametry zde používají jednotku mezery notové osnovy, zkráceně sp (spatium). Mezera notové osnovy je svislá vzdálenosť mezi linkami (čárami) notové osnovy (pětilinková notová osnova má čtyři mezery notové osnovy). Stejná měrná jednotka se používá i pro vodorovné vzdálenosti a v některých případech tak musíte vzdálenost mezery notovéj osnovy vnímat (ve své mysli provést natočení) v 90 stupňovém úhlu. Měření pomocí mezer notové osnovy umožňuje, v případě, že měníte velikost notové osnovy, úměrné měnění všech prvků v notovém zápisu. Na podrobnosti se podívejte v nastavení strany: mezera osnovy/měřítko.
Nejmenší šířka taktu
Sets the minimum horizontal length of measures. In measures containing very little content (e.g., a single whole note or whole measure rest), the measure will only shrink as far as this minimum.
Odstupy (1 = těsný)
Condenses or expands the space after notes or rests. This setting thus affects not only space between notes but also between the last note and the ending barline. For the space between the beginning of the measure and the first note or rest, see Barline to note distance (below).
Poznámka: Changes to an individual measure's Stretch (under Layout → Increase Stretch, Decrease Stretch) are calculated after, and proportional to, the global Spacing setting.
Vzdálenost mezi taktovou čárou a notou vlevo
Sets the distance between the barline which begins a measure and the first note or rest in that measure. For the initial measures of systems, which start with clefs instead of barlines, use Clef/key right margin (below).
The following two options set the distance between barlines and specific elements that may come between a barline and the first note in a measure, independent of the Barline to note distance setting.
Vzdálenost mezi taktovou čárou a ozdobnou notou
Sets the distance between a barline and a grace note that occurs before the first actual note in a measure.
Vzdálenost mezi taktovou čárou a posuvkou
Sets the distance between a barline and an accidental placed before the first note in a measure.
Vzdálenost mezi taktovou čárou a notou vlevo
Nejmenší vzdálenost mezi notami
Specifies the smallest amount of space MuseScore will allow after each note (depending on other factors, more space may be allowed).
Levý okraj klíče
Sets the distance between the very beginning of each line and the clef. (This option is rarely needed.)
Levý okraj předznamenání
Sets the distance between the key signature and the clef preceding it.
Levý okraj taktového označení
Sets the distance between the time signature and the key signature or clef preceding it.
Levý okraj klíče/předznamenání
Sets the distance between the material at the beginning of each line (such as the clef and key signature) and the first note or rest of the first measure on the line. (Note that, although not named in the option, if a time signature is present, it is the element from which the spacing begins.)
Vzdálenost mezi taktovou čárou a klíčem vlevo
Sets the distance between a barline and a clef change preceding it.
Okraje vícetaktové pomlky
Sets the distance between a multimeasure rest and the barlines on either side.
Tloušťka linky notové osnovy
Sets the thickness of the lines of the staff, which allows you to make the staff thicker and darker, if you need greater visibility on your printouts.
Rozvržení → Nastavení strany... (jako Styl → Obecné...) umožňuje změnu rozvržení a formátování notového zápisu. Dialog pro nastavení strany ovládá obecné volby pro formátování včetně velikosti strany, tisknutelných okrajů a toho, jak je velká mezera osnovy (měřítko). Nastavení strany je prvním místem, kam jít, když je potřeba udělat velikost not větší nebo menší.
Zde můžete vybrat formát papíru, buď podle obvyklého názvu (např. Letter nebo A4), nebo zadáním výšky a šířky buď v mm nebo v palcích (k vybrání toho, jakou měřicí jednotku použít, použijte kulaté přepínače). Počáteční výchozí velikost strany závisí na nastavení vašeho jazyka — ve Spojených státech je běžnou velikostí papíru Letter. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku to je A4.
Také můžete pomocí kulatých přepínačů zvolit postavení not v natočení na šířku nebo na výšku. Před verzí MuseScore 2.1 povolilo zrušení zaškrtnutí Na šířku formát Na výšku. Volitelně můžete použít dvoustranné rozvržení (dvoustrana, to jest formát knihy, se zrcadlením levého a pravého okraje pro sudé a liché strany — podívejte se níže).
Nastavení pro okraje sudých stran a okraje lichých stran umožňuje stanovení tisknutelné oblasti stran. Stranou měnění okrajů okolo not na straně, jsou jiná nastavení, jako je umístění záhlaví a zápatí, počítána v poměru ke zde stanoveným okrajům.
Pokud je vybráno zaškrtávací okénko Dvoustrana pod Velikost strany, můžete okraje nastavit odlišně, aby zrcadlily liché a sudé strany. Jinak lze změnit jen jednu sadu okrajů, použije se ale na všechny strany.
Pro zobrazení okrajů stran v notovém zápisu na obrazovce (třebaže nikoli v tisku) jděte do Pohled → Ukázat okraje stran.
Mezera osnovy (sp) je velikost mezery mezi dvěma řádky notové osnovy (nebo jedna čtvrtina velikosti plné pětilinkové notové osnovy). Protože se do té mezery vejdou noty, řídí i velikost notových hlaviček, a postupně úměrně velikost notových nožiček, posuvek, klíčů atd. Vedle toho jsou mnohé další formátovací volby vymezeny v mezích jednotky mezery (sp) jako jednotky měření (např. 5,0 sp). Protože změna velikosti mezery osnovy má úměrný účinek na skoro vše, někdy se jí říká měřítko.
Poznámka: Změna měřítka vždy nezmění počet notových systémů na straně, protože vzdálenost notových systémů může kolísat v mezních hodnotách nastavených v Nejmenší vzdálenost mezi notovými systémy a Největší vzdálenost mezi notovými systémy (podívejte se na Styl → Obecné... → Strana).
Číslo první strany nastavuje číslo první strany určitého notového zápisu. Čísla stran menší než 1 nebudou vytištěna — např. nastavení čísla první strany na -1 povede k tomu, že na první a druhé straně se neukáže žádné číslo strany, a číslo strany 1 se objeví na třetí straně.
Tlačítko Použít na všechny party je dostupné při měnění partu, spíše než hlavního notového zápisu (podívejte se na vytažení partů). Pokud změníte nastavení strany jednoho partu a chcete, aby měl zbytek partů stejné nastavení, tímto tlačítkem se změna použije na všechny party najednou.
Zalomení stran, zalomení řádků (zalomení osnov) nebo zalomení úseků lze vynutit přetažením odpovídajícího symbolu z palety se zalomeními na prázdné místo taktu nebo na vodorovný rámeček v notovém zápisu. Zalomení se provede po vybraném taktu nebo rámečku. Modré značky pro zalomení jsou viditelné na obrazovce, ale neobjevují se v tisku.
Paleta Zalomení a odstupy v rozšířené pracovní ploše obsahuje následující netisknutelné symboly:
Zalomení je možné použít buď na takt nebo na rámeček. Vymezovač odstupu (nahoru nebo dolů) je použit jen na takt.
Použijte jednu z následujících voleb:
Pro přidání zalomení nebo vymezení odstupu:
Zalomení je vloženo za označeným taktem nebo rámečkem. MOdré symboly pro zalomení jsou viditelné na obrazovce, ale neobjeví se ve výtiscích.
Poznámka 1: Jak přidat nebo odstranit zalomení notových systémů v celém nebo v části notového zápisu se podívejte v přidání/odstranění zalomení notových systémů.
Poznámka 2: Jak rozdělit takt se podívejte v operacích s takty: rozdělení a spojení.
Použijte některou z následujících voleb:
Modré symboly vymezovačů odstupu jsou viditelné na obrazovce, ele neobjeví se ve výtiscích.
Poznámka: Vymezovače odstupu jsou navrženy jen pro místní úpravy. Pokud chcete upravit mezeru mezi notovými osnovami v celém notovém zápisu, použijte místo toho nastavení v Styl → Obecné... → Strana.
Pro upravení výšky vymezovače odstupu vyberte jednu z těchto voleb:
Pro smazání zalomení nebo vymezení odstupu:
Zalomení hudebního oddílu se, jak napovídá název, používá k vytváření samostatných hudebních oddílů v notovém zápisu. Tak jako zalomení notového systému přinutí další takt nebo rámeček, aby začínaly nový notový systém, a v případě potřeby je lze použít ve spojení se zalomením strany.
Zalomení hudebního oddílu by se dalo například použít na rozdělení skladby do samostatných vět.
Každý hudební oddíl může mít své vlastní číslování taktů nezávislé na zbytku notového zápisu. Ve výchozím nastavení je první takt hudebního oddílu číslován 1 (podívejte se na obrázek níže), ač tak jako první takt notového zápisu, číslo není zobrazeno, dokud není nastaveno v dialogu s vlastnostmi taktu. Týž dialog lze použít ke změně číslování dle vaší volby.
Pokud na začátku nového hudebního oddílu změníte taktové označení nebo předznamenání, nebude předtím na konci předchozího hudebního oddílu žádné upozornění na změnu označení. Podívejte se na příklad níže:
Když přehráváte notový zápis, program mezi každé dva hudební oddíly přidá krátkou přestávku. Kromě toho první taktová čára konce repetice v hudebním oddílu ukazatel přehrávání vždy pošle na začátek hudebního oddílu, takže taktová čára začátku repetice je volitelná.
Klepněte na zalomení hudebního oddílu pravým tlačítkem myši a vyberte Vlastnosti zalomení hudebního oddílu... pro vymezení:
Rámeček je obdélníková nádoba na prázdné místo, text nebo obrázky v notovém zápisu. Může být jedním ze tří druhů:
Vodorovné rámečky zalamují notovou osnovu. Šířka je nastavitelná a výška odpovídá aktuální výšce osnovy. Vodorovné rámečky je například možné použít na odsazení cody.
Vodorovné rámečky se používají na vytváření zalomení v notovém systému. Například můžete:
Jak vložit nebo připojit vodorovný rámeček se podívejte ve vytvoření rámečku.
Výška rámečku je stejná jako výška rodičovského notového systému a jeho šířku lze upravit dvojitým klepnutím myší na rámeček a tažením úchopu tam a zpět. Jedno klepnutí na rámeček umožní ve správci upravit několik parametrů:
Mezera vlevo: ?
Mezera vpravo: ?
Šířka: Upraví šířku rámečku.
(Poznámka: Tažením úchopu nazpátek přes levý okraj rámečku, je možné vytvořit vodorovný rámeček o záporné šířce. Toto však není standardní vlastnost a jakmile budete hotovi s úpravami, rámeček nemůžete vybrat znovu).
Pro přidání jednoho nebo více textových předmětů nebo obrázků do rámečku na něj klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte Přidat → Text nebo Přidat → Obrázek.
Vodorovný rámeček je také možné vložit do svislého rámečku nebo textového rámečku klepnutím pravým tlačítkem myši na rámeček a vybráním Přidat → Vložit vodorovný rámeček. Je automaticky zarovnán vlevo a vyplní celý svislý rámeček. Dvojité klepnutí na rámeček umožní upravení šířky pomocí upravovacího úchopu. Pro zarovnání vpravo jej pomocí myši táhněte přes svislý rámeček, přičemž se zmenší.
Svislé rámečky poskytují prázdné místo mezi, před nebo po notových systémech. Může obsahovat jeden nebo více textových předmětů a/nebo obrázky. Výška je nastavitelná a šířka se rovná šířce notového systému.
Svislý rámeček můžete použít na:
Jak vložit nebo připojit svislý rámeček se podívejte ve vytvoření rámečku.
Svislý rámeček je automaticky vytvořen na začátku notového zápisu – ukazuje název, podnázev skladatele, textaře atd. – když vyplníte pole s údaji poskytovaná v průvodci novým notovým zápisem.
Pokud notový zápis svislý rámeček nemá na začátku, jeden je automaticky vytvořen, když klepnete pravým tlačítkem myši na prázdné místo a vyberete Text → Název/Podnázev/Skladatel/Textař.
Vybrání rámečku umožní upravení různých parametrů ve správci:
Horní mezera: Upraví vzdálenost mezi rámečkem a prvkem nad ním (záporné hodnoty v současnosti nejsou podporovány).
Dolní mezera: Upraví vzdálenost mezi rámečkem a prvkem pod ním (záporné hodnoty lze zadat).
Výška: Upraví výšku rámečku.
Levý okraj: Posune vlevo zarovnané textové předměty doprava.
Pravý okraj: Posune vpravo zarovnané textové předměty doleva.
Horní okraj: Posune nahoru zarovnané textové předměty dolů (podívejte se také na Styl → Obecné... → Strana).
Dolní okraj: Posune dolů zarovnané textové předměty nahoru (podívejte se také na Styl → Obecné... → Strana).
Dvojité klepnutí na svislý rámeček umožní změnu vlastnosti výšky pomocí upravovacího úchopu. Toto je užitečné na upravení místa mezi určitými notovými systémy.
Klepnutí pravým tlačítkem myši na rámeček vyvolá nabídku umožňující vytvoření předmětu uvnitř rámečku: může to být text (text, název, podnázev, skladatel, textař a název partu), obrázek nebo vodorovný rámeček. Můžete v rámečku vytvořit tolik předmětů, kolik chcete. Každý předmět je možné přesunout a použít na něj styl nezávisle na jiných předmětech. Textové předměty lze umísťovat uvnitř nebo vně hranic rámečku.
Každý textový předmět vytvořený uvnitř rámečku lze posunout klepnutím levým tlačítkem myši na něj a tažením (použijte tlačítko Ctrl nebo Shift na omezení pohybu ve vodorovném nebo svislém směru). Také na textový předmět můžete klepnout a ve správci udělat úpravy barvy, viditelnosti, vodorovného posunu a svislého posunu. Klepnutím pravým tlačítkem myši na textový předmět otevře nabídku umožňující použití jedinečného stylu na text (vlastnosti textu) nebo změnění celkového stylu té třídy předmětu (styl textu).
Textový rámeček vypadá stejně jako svislý rámeček – a sdílí některé z jeho vlastností – je ale navržen výhradně k tomu, aby uživateli umožnil rychlé a snadné zadávání textu: jakmile je rámeček vytvořen, uživatel může začít psát. Na rozdíl od svislého rámečku je povolen jen jeden textový předmět na rámeček, výška se automaticky rozšíří, aby seděla k obsahu, a není tu žádný úchop na upravení výšky.
Jak vložit nebo připojit textový rámeček se podívejte ve vytvoření rámečku.
Vybrání rámečku (ne textového předmětu) umožní upravení různých parametrů ve správci:
Horní mezera: Upraví vzdálenost mezi rámečkem a prvkem nad ním (záporné hodnoty v současnosti nejsou podporovány).
Dolní mezera: Upraví vzdálenost mezi rámečkem a prvkem pod ním (záporné hodnoty lze zadat).
Výška: Na textové rámečky nepoužitelné.
Levý okraj: Posune vlevo zarovnané textové předměty doprava.
Pravý okraj: Posune vpravo zarovnané textové předměty doleva.
Horní okraj: Posune nahoru zarovnané textové předměty dolů.
Dolní okraj: Posune dolů zarovnané textové předměty nahoru.
Také na textový předmět můžete klepnout a ve správci udělat úpravy barvy, viditelnosti, vodorovného posunu a svislého posunu.
Nejprve vyberte takt, před který se má rámeček vložit. Příkaz pro vložení rámečku se nachází v nabídce Přidání → Rámečky. Rámeček je vložen před vybraný takt.
Rámeček lze přidat i do textu. Podívejte se na styl textu.
Vyberte jednu z následujících voleb:
Vyberte rámeček a stiskněte Del.
Na rámečky stejně tak jako na takty lze použít zalomení řádku, strany nebo hudebního oddílu. Použijte jeden ze dvou způsobů:
Můžete do svého notového zápisu pro ilustraci vložit obrázky, nebo přidat symboly, jež nejsou přítomny v běžných paletách.
Pro přidání obrázku soubor s obrázkem táhněte a upusťte na notový zápis, buď na rámeček nebo na notu nebo na pomlku v notovém zápisu.
Případně do rámečku klepněte pravým tlačítkem myši, vyberte Přidání → Obrázek, potom obrázek zvolte ve voliči souborů.
MuseScore podporuje následující obrázkové formáty:
Zachytávání obrázků umožňuje vytvořit výstřižky obrázků notových zápisů. Lze je zapnout/vypnout tlačítkem pro zachytávání obrázků.
V režimu zachytávání obrázků se obdélník s výběrem udělá pomocí klávesy Shift + tažení myší.
Výběrový obdélník lze přesouvat myší, nebo se dá jeho velikost změnit posunutím některého z osmi úchopů.
Jakmile stanovíte ohraničující okénko obrázkového výstřižku, jejž hodláte vytvořit, klepněte pravým tlačítkem myši do obdélníku pro vyvolání související nabídky:
Výsledkem uložení obrázku ve formátu PNG je tento soubor:
Pokud svůj výstřižek uložíte v režimu tisku, objeví se jako výřez notového zápisu v podobě, v jaké by byl vytištěn. V režimu zachytávání obrázků bude obrázek vypadat jako notový zápis na vaší obrazovce (včetně značek pro zalomení řádků atd., které nejsou tištěny; příklad 100 DPI):
Při tažení prvku:
Zapadnutí do mřížky je vlastnost, která umožňuje tažení prvku v přesných krocích — užitečné pro přesné umístění.
Pro povolení zapadnutí do mřížky vyberte prvek a klepněte na jedno nebo na obě tlačítka pro zapadnutí do mřížky, která jsou umístěna napravo od vodorovného nebo svislého pole pro posun ve správci. Potom můžete prvek táhnout v krocích stejných, jako jsou odstupy v mřížce. Výchozí hodnota je 0,5 jednotky mezery (sp).
Pro změnu odstupů v mřížce:
Správce alba umožňuje připravit seznam notových zápisů. Tento seznam je potom možné uložit jako soubor s albem ("*.album").
Notové zápisy jsou vytištěny ve zvoleném pořadí se správnými čísly stran. Hodnoty posunu v čísle strany jsou potlačeny v Rozvržení → Nastavení strany.... Album je tištěno v jedné tiskové úloze, takže i dvoustranný tisk (duplexní tisknutí) pracuje dle očekávání.
Notové zápisy jsou ve vybraném pořadí spojeny do jediného notového zápisu.
Pokud již nejsou přítomna, jsou do posledního taktu nebo rámečku každého notového zápisu přidána zalomení notových systémů a zalomení hudebních oddílů.
Požaduje se, aby měly všechny notové zápisy stejný nebo menší počet partů a notových osnov, než má první notový zápis. Každý part nebo notová osnova, jež nejsou v prvním notovém zápisu, budou ve spojeném notovém zápisu ztraceny.
Tyto mají představovat týž nástroj v tomtéž pořadí, v opačném případě přepíší nástroje v prvním notovém zápisu nástroje v následujících notových zápisech.
MuseScore 2.0 nabízí několik nových funkcí na tvoření grafických listů staré hudby (obzvláště pro středověkou a renesanční) podobných komerčním vydáním z 20. století a dále.
Protože většina renesanční hudby byla psána bez taktů (to jest nerozdělená do taktů), dlouhé noty rozdělené a vázané nad taktovými čarami podstatně mění vzhled notového zápisu. Rozpoznávání rozsáhlých melodických linek a opakovaných motivů se může stát obtížnějším. Z toho důvodu MuseScore poskytuje pokusnou zobrazovací metodu, při níž zůstávají hodnoty not nedotčeny. Tento způsob lze zapnout zaškrtnutím okénka v části Noty dialogu pro styl, který se nachází v Styl → Obecné...
Použijte a zobrazení je okamžitě přizpůsobeno.
Původní notace (De Profundis Clamavi pro 4 hlasy od Nicolase Championa)
Před změnou stylu
Po změně stylu
Uvědomte si, že se tato funkce stále zkouší a může obsahovat chyby. Nejdelší podporovanou notovou hodnotou je longa (tečkovaná longa is still broken up and tied over).
Abyste se zbavili taktových čar, prostě zrušte zaškrtnutí u okénka “Ukázat taktové čáry” v dialogu s vlastnostmi notové osnovy. Nicméně je tu ještě jiná možnost.
Since a complete lack of barlines could make performing the music more difficult for current musicians, many modern engravers settled on a compromise called Mensurstrich, where barlines are drawn between, but not across, staves. This is also possible now: double click a barline, drag the lower end to the top of the staff below it, and drag the upper end to the bottom of the current staff. Do this in precision mode (hold down Shift). Then deselect the barline and the changes should be applied to the entire staff.
It may be easier to use the Inspector to change the numbers manually. To open the Inspector, press F8 and select a barline. The correct values are:
Default | Mensurstrich | |
---|---|---|
Spanned staves | 1 | 2 |
Span from | 0 | 8 |
Span to | 8 | 0 |
You may want to set the barlines back to the default values at the end of the score or a section, but remember to hold down Ctrl, or else the entire staff will be reset.
Before there was the concept of an absolute pitch, performers were required to transpose vocal music to a singable range for their ensemble on the fly. To aid them, an ambitus was sometimes included, marking the entire range of a voice at the beginning of the piece. The ambitus is located in the palette at the bottom of the Lines section, from there drag it onto a clef. It will automatically detect the range.
The ambitus will consider all measures of music up until the next section break, beyond which a new ambitus may be applied. It can be adjusted manually or automatically in the Inspector. First select the ambitus to adjust. For manual adjustments edit the top and bottom note values. For automatic adjustment click the Update Range button in the inspector.
In the mensural notation system, time signatures did not define the length of a measure, but the length of breves and semibreves. MuseScore supports mensural time symbols as a display method in the Time signature properties dialog rather than as symbols, but they are just for show, as the proportion of e.g. half notes per whole notes cannot be modified.
One way to make use of these symbols is to replicate when composers of the renaissance had multiple voices in different time signatures simultaneously without using tuplets. Edit the time signature on a per-staff basis, as long as the beginning and end of a measure in all staves match up. If they do not, then consider increasing the size of the measures to the lowest common denominator.
De Profundis Clamavi for 5 voices by Josquin Des Prez
Hlavní paleta umožňuje přistupovat ke všem možným prvkům, jež se dají přidat do vlastních palet, a v případě taktových označení a předznamenání si udělat své vlastní.
Jděte do Pohled → Hlavní paleta... nebo použijte klávesovou zkratku Shift+F9 (Mac: fn+Shift+F9).
Přejetí nad položkou ukazovátkem myši ukáže nástrojovou radu (stručné vymezení černým písmemna žlutém pozadí).
Several meta tags are generated automatically on creation of a score, and more may be created later. These may be used in the Footer / Header of your score.
File → Info shows the values of the existing meta tags (some may be empty).
NOT FOUND: Score_information.png
Every score has the following meta tags. Some are automatically filled in on score creation, as the following list details:
Every part has the following meta tags, generated and partly filled on part creation:
The first three meta tags in the above lists cannot be used in the Header or Footer.
To modify a meta tag of a score with linked parts, make sure the score is in the active tab. To modify a meta tag for an individual part, that part needs to be the active tab.
Go to File → Info and change the current text or fill in the empty field for any of the tags listed.
To add a meta tag to a score with linked parts, make sure the score is in the active tab. To add a meta tag to an individual part, that part needs to be the active tab.
Go to File → Info → New
Fill in the name of your new meta tag and click OK (or Cancel). The meta tag will be added to your tag list. You can then fill in the content of the tag.
You can show the content of meta tags in a header or footer for your score. To create a header or footer for a score with linked parts, make sure the score is in the active tab. To create a header or footer for an individual part, that part needs to be the active tab.
Go to Style → General... to open the Edit Style window and choose Header, Footer, Numbers from the sidebar on the left.
If you hover with your mouse over the Header or Footer text region, a list of macros will appear, showing their meaning, as well as the existing meta tags and their content.
You can use the tags with $:NameOfTheTag: in the appropriate boxes to create headers or footers.
Click Apply to see how the header or footer looks in the score. Click OK to assign the header or footer to the score or the active part. If a part is in the active tab, you can also click Apply to all parts if you want that and then OK to leave the dialog. Cancel allows you to exit without applying the changes.
V MuseScore můžete vytvořit přes přednastavení pracovní plochu s osobním stylem a/nebo přednastavenými složkami.
Klepněte na Úpravy → Nastavení... (Mac: MuseScore → Nastavení...):
Objeví se následující okno s různými kartami, kterými se budete pohybovat:
Některé změny mohou k tomu, aby začaly účinkovat, vyžadovat opětovné spuštění (ukončení a opětovné otevření) MuseScore. Poví vám to oznamovací okno, když klepnete buď na Použít nebo na OK.
Vrácení všech nastavení na výchozí hodnoty vrátí MuseScore zpět do stavu, jaký mělo, když jste je čerstvě nainstaloval.
Zrušit vrátí zpět všechny právě provedené změny.
Zde můžete nastavit:
Použijte povrch k nastavení vámi upřednostňované barvy a složení povrchu pozadí a papíru.
Pod Různé
se stará vyhlazování obrazu
(ve výchozím nastavení zapnuto) o to, aby úhlopříčné čáry a okraje tvarů vypadaly hladčeji (méně roztřepené). Poloměr odchytu při výběr prvků
řídí odstup, který může mít myš od předmětu, a tento pořád ještě odpovídá na činnosti myši. Menší hodnoty vyžadují větší přesnost a dělají obtížnějším klepnutí na malé předměty. Vyšší hodnoty jsou méně přesné, je přitom ale těžší, když předměty leží blízko sebe, zasáhnout požadovaný bod a neklepnout nezáměrně na jiný předmět. Vyberte hodnotu, která vám bude při práci vyhovovat.
Na této kartě je možné nastavit způsob vkládání not a vzdálené ovládání MIDI. Jsou tu následující možnosti nastavení:
Nastavení notového zápisu zahrnuje
Vstup/Výstup (I/O). Zde můžete nastavit přípojku zvuku, přes kterou MuseScore směřuje přehrávání zvuku, případně přijímá signály MIDI.
Tato nastavení určují, jak jsou zaváděny soubory z jiných zdrojů:
Tato nastavení určují, jak jsou soubory MuseScore vyváděny:
Je zde uvedena každá činnost proveditelná s MuseScore společně s příslušnou klávesovou zkratkou, pokud tato existuje. Pomocí tlačítka Stanovit... můžete určit novou klávesovou zkratku pro novou činnost. Ke stanovení zkratky můžete použít až čtyři klávesy.
Také můžete vše vrátit znovu do výchozího stavu, nebo odstranit všechny přednastavené či jen smazat vybranou zkratku.
(Upozornění: Některé klávesové zkratky včetně některých výchozích, nepracují se všemi klávesnicemi. Jednoduše je vyzkoušejte.)
Zde se nastavuje, zda má MuseScore při spuštění automaticky pátrat po aktualizacích.
Aktualizace je také možné hledat ručně pod Nápověda → Získat aktualizace
A range of alternative noteheads – in addition to the "normal" – can be found in the Note Heads palette of the advanced workspace and via the Inspector (see Change notehead group, below).
Note: The design of the notehead may vary depending on the music font selected (Emmentaler, Gonville or Bravura). Those in the palette are displayed as half notes in Bravura font.
MuseScore supports a number of notehead styles:
To change the shape of one or more noteheads in the score, use one of the following:
Occasionally you may need to change the apparent duration of a notehead—i.e., notehead type—without altering its actual, underlying duration:
When two notes of the same written pitch fall on the same beat, they are either offset – arranged side by side – or allowed to share the same notehead (the latter is particularly common in classical and fingerstyle guitar music).
Note: The rules governing the default behavior of such unison notes are as follows:
Offset noteheads can be turned into shared noteheads in one of two ways:
In certain cases, a shared notehead, when pasted to a tablature staff, may result in two separate fret marks on adjacent strings. To correct this, make any extraneous tablature notes invisible by selecting them and using the keyboard shortcut V (or by unchecking the "visible" option in the Inspector).
In the first example below, the notes of voices 1 and 2 share noteheads by default, because they are all black, undotted notes:
By contrast, in the next example, white notes cannot share noteheads with black notes, so are offset to the right:
To create a shared notehead, make the black eighth note invisible or change its head type to match that of the white note (as explained above):
Shape Notes at Wikipedia.
Ghost notes at Wikipedia.
Abyste například dostal akord F dur, nejprve nastavte toto nastavení (můžete vidět číslo 6 pro struny v zadávacím poli v dolní části tohoto okna)
Stiskněte Shift, potom klepněte na první pražec 6. struny, jak to vidíte zde:
První výsledek:
Konečný výsledek v notovém zápisu pro akord F dur:
Můžete změnit šířku čáry barré, aby vám to vyhovovalo. Jděte do Styl → Obecné... → Akordové značky → Tloušťka čáry barré
Všimněte si, že podstata je stejná, když chcete čtyřstrunné barré (nebo jiné). V tomto případě jde o akord A7: Stiskněte Shift, potom klepněte na 4. strunu, druhý pražec. Výsledkem pak je:
If MuseScore or your computer should crash, or if power is lost, a pop-up message upon restarting MuseScore will ask if you wish to restore the previous session.
If you click No, any work from your previous session will be lost. If you click Yes, MuseScore will attempt to recover the files that were open.
When MuseScore recovers files after a crash, it renames them with the full path name added in front of the original file name. This very long name will appear in the tab(s) above the active score window. On some operating systems, when a user saves any of these recovered files, it will be saved in the folder in which the program itself is running. This is not necessarily the same directory in which the scores were saved when they were created. You may not be able to locate the revised file in the usual folder.
To avoid this, do not use "Save" the first time you save a recovered file. Use the "Save As..." menu item before making any revisions to the score, to save each recovered file under either its original name or a new name. This will open a window to allow you to navigate to the correct folder and directory. This is important in order to ensure that the file is saved to the folder in which you expect to find it later.
In the event that "Save" is used instead of "Save As..." with a recovered file, you will have to find the files in your computer. The actual location of those files will vary, depending on your operating system, and in which directory MuseScore is installed.
For Windows 7, with a default installation of MuseScore to the x86 program files directory, recovered files are auto-saved to C:\Program Files (x86)\MuseScore2\bin
.
For Windows 10, look in C:\Users\[User Name]\AppData\Local\VirtualStore\Program Files (x86)\MuseScore 2\bin
You may need to run a system-wide search in order to find files saved directly after a session recovery. Use keywords from the original file name as well as wildcards, and specify the date modified.
Byly vyvinuty některé nástroje. Nalézají se v Úpravy → Pomůcky
Tento nástroj automaticky přidá nebo odstraní zalomení notových systémů:
Tento příkaz pracuje s vybranými takty, nebo s celým notovým zápisem (ve výchozím nastavení, není-li nic vybráno).
Úpravy → Pomůcky → Přidat/Odstranit zalomení notových systémů
Stisknout OK.
Tyto příkazy vám umožňují rozdělení obsahu notové osnovy obsahující řady akordů do samostatných melodických linek na navazujících osnovách, nebo sloučit notové osnovy obsahující samostatné melodické linky do řad akordů v jedné notové osnově.
Vyberte ve zdrojové notové osnově rozsah obsahijící akordy s více notami. Nechte provést Úpravy → Pomůcky → Rozdělit hlasy. Akordy budou "rozděleny" do cílových notových osnov níže (jedna nota na osnovu). Pokud začnete výběrem rozsahu pouze v jedné osnově, MuseScore použije tolik cílových osnov, kolik je potřeba - pokud má největší akord čtyři noty, použijí se čtyři notové osnovy. Pokud však začnete rozsah vybírat ve více osnovách, MuseScore zastaví s naposledy vybranou osnovou.
Vyberte rozsah taktů napříč osnovami, jež mají v zásadě stejný rytmus. Nechte provést Úpravy → Pomůcky → Sloučit hlasy. MuseScore sloučí obsah osnov do akordů v horní osnově - opak rozdělení. Zvláštní případ představuje výběr jen jedné osnovy - MuseScore udělá v podstatě to samé, ale spojí obsah více hlasů v té osnově do akordů v hlase 1.
Tento příkaz vyplní výběr lomítky, jedno na každou dobu. Lomítka budou vystředěna na prostřední lince notové osnovy a jsou nastavena tak, že se netransponují ani nepřehrávají.
This command converts selected notes into rhythmic slash notation: notes with slash heads, set to not transpose or playback. For notes in voices one or two, the notes are fixed to the middle staff line.
For notes in voices three or four, the notes are fixed above or below the staff and are also marked small (also known as "accent" notation). You may find it helpful to use the selection filter to exclude voices one and two from your selection before running this command, so only the notes in voices three and four are affected.
Tento příkaz seřadí orientační značky ve vybraném rozsahu:
MuseScore automatically detects the sequence based on the first rehearsal mark in the selection - all rehearsal marks in the selection are then altered accordingly.
Pořadí může být:
Plugins are small pieces of code that add a particular feature to MuseScore. By adding a plugin, a new menu will be appended to the Plugins menu in MuseScore to accomplish a given action on the score or a part of it. Plugins are a way to let users with minimal programming skills add features to the software.
Some plugins are already delivered with MuseScore, see →below. You can find more plugins in the plugin repository. Some plugins there work with MuseScore 2; others will only work with older versions of MuseScore.
Note that some plugins may require the installation of other components (fonts, e.g.) to work. Check the plugin's documentation for more information.
Most plugins are provided as ZIP archives, so download the plugin's .zip file and uncompress it to one of the directories mentioned below.
Some may be provided directly as a .qml file, download and place into one of these directories.
MuseScore looks for plugins in %ProgramFiles%\MuseScore 2\Plugins
(or %ProgramFiles(x86)%\MuseScore 2\Plugins
for the 64-bit versions) and in %LOCALAPPDATA%\MuseScore\MuseScore 2\plugins
on Vista and Seven or C:\Documents and Settings\USERNAME\Local Settings\Application Data\MuseScore\MuseScore 2\plugins
(adjusted to your language version) on XP.
On Mac OS X, MuseScore looks for plugins in the MuseScore bundle in /Applications/MuseScore 2.app/Contents/Resources/plugins
and in ~/Library/Application Support/MuseScore/MuseScore 2/plugins
. To be able to move files in the app bundle, right click (Control-click) on MuseScore.app and choose "Show package contents" to reveal the Contents
directory. Be careful to use Contents/Resources/plugins
and not Contents/plugins
.
In Linux, MuseScore looks for plugins in /usr/share/mscore-2.0/plugins
and in ~/.local/share/data/MuseScore/MuseScore 2/plugins.
To be able to access the installed plugins from the Plugins menu, they need to be enabled in the Plugin Manager:
It is possible to create new or edit existing plugins and run them via the Plugin Creator:
Here also the documentation of all available elements can be found
Some plugins come pre-installed with MuseScore, but they are not enabled by default. See →above to enable plugins.
This plugin imports ABC text from a file or the clipboard. Internet connection is required, because it uses an external web-service for the conversion, which uses abc2xml and gets send the ABC data, returns MusicXML and imports that into MuseScore.
This plugin enters line breaks in the interval you select on the selected measures or, if no measures are selected, the entire score. It is no longer being distributed and has been replaced by Edit → Tools → Add/Remove Line Breaks. If you ever used an early beta version of MuseScore 2, though, you may still see the plugin left over.
This demo plugin colors notes in the selection depending on pitch. It colors the note head of all notes in all staves and voices according to the BoomWhackers convention. Each pitch has a different color. C and C♯ have a different color. C♯ and D♭ have the same color.
To color all the notes in black, just run that plugin again (on the same selection). You could also use the 'Remove Notes Color' plugin for this.
This demo plugin creates a new score. It creates a new piano score with 4 quarters C D E F. It's a good start to learn how to make a new score and add notes from a plugin.
This demo plugin shows some basic tasks.
This plugin names notes. It displays the English names of the notes (as a staff text), for voice 1 and 3 above, for voice 2 and 4 below the staff, chords in a comma separated list, starting with the top note.
A translated version, which uses note names as per your language settings, is available from the plugin repository.
This demo plugin creates a GUI panel.
Creates a random score.
Creates a random score too
This demo plugin runs an external command. Probably this will only work on Linux.
This test plugin iterates through the score list.
Demo plugin to demonstrate the use of a ScoreView
This test plugin walks through all elements in a score
Some tools act as plugin as they "automate" some things, see Tools, actually some of those mentioned there used to be plugins.
From version 2.1, you can enter notation using one of several new note input modes—in addition to the pre-existing V krocích a Změna výšky tónu modes. These are accessed by clicking a small dropdown arrow next to the note entry button on the note input toolbar.
This is the method of note entry that MuseScore has had from the beginning. You enter notes in Step-time mode by choosing a duration using the mouse or keyboard, and then choosing a pitch using the mouse, keyboard, MIDI keyboard or virtual piano.
For details see Basic note entry.
Režim změny výšky tónu umožňuje opravit výšky tónů řady not, zatímco jsou jejich doby trvání ponechány nezměněny (neplést s Posuvka: Zkontrolovat posuvky).
Funkci Změna výšky tónu také můžete použít na vytvoření nového úryvku ze stávajícího téže řady dob trvání — zkopírování a vložením posledně uvedeného, potom použitím Změna výšky tónu.
Rhythm mode allows you to enter durations with a single keypress. Combining Rhythm and Re-pitch modes makes for a very efficient method of note entry.
The Real-time modes basically allow you to perform the piece on a MIDI keyboard (or MuseScore's virtual piano keyboard) and have the notation added for you. However, you should be aware of the following limitations which currently apply:
However, these restrictions mean that MuseScore has very little guessing to do when working out how your input should be notated, which helps to keep the Real-time modes accurate.
In the automatic version of Real-time input, you play at a fixed tempo indicated by a metronome click. You can adjust the tempo by changing the delay between clicks via Edit → Preferences...→ Note Input (Mac: MuseScore → Preferences...→ Note Input).
The score stops advancing as soon as you release the key. If you want the score to continue advancing (e.g. to allow you to enter rests) then you can use the Real-time Advance shortcut to start the metronome.
In the manual version of Real-time input, you have to indicate your input tempo by tapping on a key or pedal, but you can play at any speed you like and it doesn't have to be constant. The default key for setting the tempo (called "Real-time Advance") is Enter on the numeric keypad (Mac: fn+Return, but it is highly recommended that you change this to a MIDI key or MIDI pedal (see below).
Zkratka pro Postup ve skutečném čase is used to tap beats in manual Real-time mode, or to start the metronome clicks in automatic Real-time mode. It is called "Real-time Advance" because it causes the input position to more forward, or "advance", through the score.
The default key for Real-time Advance is Enter on the numeric keypad (Mac: fn+Return, but it is highly recommended that you assign this to a MIDI key or MIDI pedal via MuseScore's MIDI remote control. The MIDI remote control is available via Preferences > Note Input.
Alternatively, if you have a USB footswitch or computer pedal which can simulate keyboard keys, you could set it to simulate Enter on the numeric keypad.
MuseScore podporuje hodně souborových formátů, které vám dovolují sdílet a zveřejňovat noty ve formátu, který nejlépe vyhovuje vašim potřebám.
Soubory zavedete přes nabídku Soubor → Otevřít... a vyvedete přes nabídku Soubor → Vyvést....
Při použití níže uvedených formátů můžete své notové zápisy uložit a sdílet na internetu na MuseScore.com přes Soubor → Uložit na internet.... Podívejte se na Sdílení not po internetu.
Tyto formáty MuseScore vytváří
* přes nabídku Soubor → Uložit
* po klepnutí na tlačítko pro uložení
* klávesovou zkratkou (Ctrl+S)
* pomocí dialogu Soubor → Uložit jako....
*.mscz
)MSCZ je standardní souborový formát MuseScore a doporučuje se při většině užití.
Notový zápis uložený v tomto formátu zabírá velmi málo prostoru na disku, ale uchovává všechny nezbytné informace. Formát je ZIPem zabalenou verzí souborového formátu .mscx
a zahrnuje obrázky.
*.mscx
)MSCX je nekomprimovanou verzí souborového formátu MuseScore.
Notový zápis uložený v tomto formátu neztratí žádnou informaci kromě obrázků a doporučuje se, pokud potřebujete formát souboru upravit ručně v textovém editoru.
Předchozí verze MuseScore používaly souborový formát s příponou *.msc
. Přípona *.msc
však stojí ve střetu se souborovou příponou používanou Microsoft Windows a je blokována některými poskytovateli elektronické pošty. Nová souborová přípona MSCX nahrazuje starou souborovou příponu MSC kvůli potížím, jež byly nastíněny výše.
Formáty MSCZ a MSCX MuseScore 2.0 nemohou být přečteny verzí MuseScore 1.3 a staršími. Rada: Nejprve vyveďte soubory uložené v těchto starších verzích do formátu →XML nebo →MXL, který potom zase načtěte v MuseScore 2.0.
Poznámka k písmům: MuseScore nevkládá písma do souboru, kromě rodin písem FreeSerif, FreeSerifBold, FreeSerifItalic, FreeSerifBoldItalic a FreeSans. Pokud chcete soubor MuseScore sdílet s dalšími stranami, zvolte pro svůj text písmo, jež mají ostatní nainstalováno. Když počítač písmo stanovené v souboru nemá, MuseScore namísto něj použije záložní písmo. Záložní písmo bude samozřejmě vypadat jinak.
*.mscz,
nebo *.mscx,
)Záložní soubory jsou vytvářeny automaticky a jsou ukládány v téže souborové složce jako váš normální soubor MuseScore. Záložní soubor přidává na začátek názvu souboru tečku (.
) a čárku (,
) na konec (má-li například váš normální soubor název "bez názvu.mscz
", potom je záložní kopie pojmenována ".bez názvu.mscz,
").
Záložní kopie obsahuje předchozí uloženou verzi souboru MuseScore a může se stát důležitou v případě, že se vaše normální kopie poškodí, nebo se potřebujete podívat na o něco starší verzi vašeho notového zápisu.
Pro otevření záložní souboru MuseScore je potřeba soubor přejmenovat odstraněním tečky a čárky. Protože je uložen v téže souborové složce jako váš normální soubor MuseScore, je rovněž potřeba dát mu jedinečný souborový název (můžete například změnit souborový název ".bez názvu.mscz,
" na "bez názvu-záloha1.mscz
").
Abyste záložní soubory MuseScore viděli, bude potřeba systémové nastavení změnit na "Ukázat skryté soubory". Podívejte se také na How to recover a backup copy of a score (MuseScore 2.x).
Připomenutí uživatelům Windows: Po přejmenování takového záložního souboru byste souboru měli znovu nastavit vlastnost Skrytý.
*.pdf
)Portable Document Format (PDF) je ideální pro sdílení vašich not s ostatními, kteří je nepotřebují upravovat. Většina uživatelů počítačů již ve svém počítači má prohlížeč souborů PDF, takže nebudou k tomu, aby uviděli váš notový zápis, potřebovat instalovat nějaký další program navíc.
*.png
)Portable Network Graphics (PNG) je bitmapový obrázkový formát široce podporovaný programy běžícími ve Windows, Mac OS a Linuxu.
Tento obrázkový formát je velmi oblíbený na internetových stránkách. MuseScore ukládá vícestránkové notové zápisy do souborů PNG pro každou stranu. MuseScore vytváří obrázky tak, jak by byly vidět jako výsledek tisku. Na kartě pro vyvedení pod Úpravy → Nastavení... (Mac: MuseScore → Nastavení...) můžete nastavit rozlišení a zda se má použít průhledné pozadí.
Pokud chcete vytvořit obrázky, které ukazují jen část notového zápisu, s nebo bez prvků, které jsou vidět jen na obrazovce (například rámečky, neviditelné noty a obarvení not mimo tónový rozsah), použijte, prosím, funkci pro snímek obrazovky
*.svg
)Scalable Vector Graphics (SVG) dokáže otevřít většina prohlížečů internetových stránek (kromě prohlížeče Internet Explorer před verzí 9) a většina programu na práci s vektorovou grafikou. Většina programů pro práci s SVG však nepodporuje vložená písma, takže se kvůli správnému zobrazení těchto souborů musí nainstalovat odpovídající písma MuseScore.
*.wav
)WAV (Waveform Audio Format) je nekomprimovaný zvukový formát.
Byl vyvinut firmami Microsoft a IBM, široce jej ale podporují programy pro Windows, Mac OS a Linux. Je to ideální formát pro tvorbu CD, protože během ukládání souboru není ztracena zvuková kvalita. Velké velikosti souborů však ztěžují sdílení pomocí elektronické pošty nebo přes internet.
*.flac
)Free Lossless Audio Codec (FLAC) je komprimovaný zvukový formát.
Soubory FLAC jsou oproti nestlačenému zvuku zhruba poloviční a mají stejně tak dobrou jakost. Windows a Mac OS pro FLAC vestavěnou podporu nemají, ale programy jako VLC media player umí soubory FLAC přehrát na jakémkoli operačním systému.
*.ogg
)Ogg Vorbis je zamýšlen jako patentově svobodná náhrada za oblíbený zvukový formát MP3.
Tak jako soubory MP3, jsou soubory Ogg Vorbis poměrně malé (často desetina nestlačeného zvuku), ale nějaká zvuková kvalita je přece jen ztracena. Windows a Mac OS pro Ogg Vorbis vestavěnou podporu nemají, ale programy jako VLC media player a Firefox umí soubory Ogg Vorbis přehrát na jakémkoli operačním systému.
*.mp3
)Soubory MP3 jsou poměrně malé (často desetina nestlačeného zvuku), ale nějaká zvuková kvalita je přece jen ztracena.
Aby bylo možné vytvářet soubory MP3, je potřeba, aby byla nainstalována dodatečná knihovna, lame_enc.dll (Windows) nebo libmp3lame.dylib (Mac) a umístění knihovny bylo sděleno MuseScore. Dostanete ji na http://lame.buanzo.org/.
Někteří uživatelé OS X se mohou setkat s tím, že MuseScore při nahrávání knihovny MP3 narazí na chybu. Potíž může spočívat v tom, že se jedná o knihovnu 32-bitovou. Sestavená 64-bitová verze, která pracuje s MuseScore je dostupná na http://www.thalictrum.com/en/products/lame.html (všimněte si, že soubor je, aby jej MuseScore rozpoznalo, potřeba přejmenovat na libmp3lame.dylib).
*.xml
)MusicXML je obecný standard pro vytahování not.
Je podporován většinou z dnes dostupných notačních programů, jako jsou Sibelius, Finale a dalších více než 100. Je to doporučený formát pro výměnu notových zápisů mezi různými programy na sazbu not.
*.mxl
)Komprimovaný MusicXML vytváří menší soubory než běžný formát MusicXML.
Je to novější standard a není tolik rozšířen jako nekomprimovaná verze.
*.mid
, *.midi
, *.kar
)Musical Instrument Digital Interface (MIDI) je formát široce podporovaný sekvencery a programy na sazbu not.
Soubory MIDI byly nicméně v první řadě vyvinuty pro čtení a přehrávání not ne pro jejich sazbu, a proto neobsahují údaje o formátování, volbě posuvek pro výšku tónů, rozdělení hlasů, ozdobách, artikulacích, opakováních nebo předznamenáních. Když chcete soubory sdílet mezi různými notačními programy, použijte MusicXML. Pokud je vše, co vás zajímá, přehrávání, použijte MIDI.
*.md
) (pouze zavedení)MuseData je formát vyvíjený Walterem B. Hewlettem od roku 1983 jako raný prostředek sdílení hudební notace mezi programy.
Od té doby byl zastíněn formátem MusicXML, ale na internetu je stále ještě dostupných několik tisíc notových zápisů v tomto formátu.
*.cap
, *.capx
) (pouze zavedení)Soubory CAP a CAPX jsou vytvářeny notačním programem "Capella".
MuseScore zavádí verzi 2000 (3.0) nebo novější docela přesně (2.x nepracuje, a formát *.all
z verze 1.x není podporován vůbec).
*.bww
) (pouze zavedení)Soubory BWW jsou vytvářeny specializovaným notačním programem "Bagpipe Music Writer".
*.mgu
, *.sgu
) (pouze zavedení)Soubory BB jsou vytvářeny programem pro aranžování hudby "Band-in-a-Box".
MuseScore obsahuje pokusnou podporu pro zavedení BB.
*.ove
) (pouze zavedení)Soubory OVE vytváří notační program "Overture".
Tento formát je oblíbený zejména v čínském prostředí (Čína, Hong Kong a Tchaiwan).
MuseScore nyní obsahuje pokusnou podporu pro zavedení OVE.
*.GTP
, *.GP3
, *.GP4
, *.GP5
, *.GPX
) (pouze zavedení)V notách pro klavír je pro zápis hudební fráze běžné používat obě osnovy (basový a houslový klíč).
Toto se v MuseScore dá zadat takto:
Zadejte všechny noty do jedné osnovy:
Ctrl+Shift+↓ přesune vybranou notu nebo akord na další osnovu (Mac: ⌘+Shift+↓.)
Pokud chcete trámec posunout, klepněte na něj dvakrát, až se ukážou úchopy. Táhněte úchopy a upravte rozvržení.
In MuseScore, each instrument’s staff has a number of properties which can be modified. Each staff belongs to one of 3 groups:
Some of the properties of a staff depends on the group it belongs to. The general properties can be examined and modified with the Edit Staff/Part Properties dialog box; this dialog box allows to review and modify the group-specific properties.
The staff groups to which an instrument staff can belong depend on the instrument: any staff can be a standard staff, but only staves of percussion instruments can be (or be turned into) percussion staves and only staves of stringed instrument can be (or be turned into) tablature staves.
Each score is initially created with 17 built-in staff templates - one standard, three percussion and 13 tablature templates. Each template addresses a specific need, common enough or standardized enough to deserve a specific template; each template can be modified (independently for each score staff) and new templates can be created to accommodate specialized needs.
This dialog box is accessed by right-clicking on an empty spot of a staff, selecting Staff Properties...
and then pressing the Advanced Style Properties... button, which for a normal staff looks like this:
For a percussion staff it looks like this:
For a tablature staff it looks like this
and this
The dialog box shows different items depending on the group of the selected staff type: standard, tablature or percussion.
Some dialog items, however, are common to all types:
There are also some buttons:
Displays the list of all the staff templates available in the score and which can be applied to the current staff.
Resets all the staff properties to the properties of the selected template.
Adds the current property set to the score as a new template (not yet implemented).
Closes the dialog box, accepting the changes.
Closes the dialog box, rejecting the changes.
This group of properties defines the appearance of fret marks.
Whether string lines should pass ‘through’ fret marks or should stop at them.
Example of numbers on broken lines:
Example of letters above continuous lines:
Example of 'upside down' tablature (same contents as number example above):
This group of properties defines the appearance of the symbols indicating note values.
Symbols in the shape of notes will be drawn above the staff. When this option is selected, symbols are drawn only when the note value changes, without being repeated (by default) for a sequence of notes all of the same value.
Example of values indicated by note symbols:
Note stems and beams (or hooks) will be drawn. Values are indicated for each note, using the same typographic devices as for a regular staff; all commands of the standard Beam Palette can be applied to these beams too.
Example of values indicated by note stems:
Displays a short score in tablature format with all the current parameters applied.
Pokud jste napsal celý orchestrální notový zápis, MuseScore může vytvořit noty ukazující pouze jednotlivé party pro každého hudebníka v orchestru.
Party můžete vytvořit kdykoli po vytvoření notového zápisu. Party je pro každý notový zápis potřeba stanovit jen jenou, ale v případě potřeby je možné udělat změny. Následující pokyny jako příklad využívají smyčcový kvartet, ale stejné zásady se používají na jakékoli jiné hudební těleso.
V hlavní nabídce vyberte Soubor → Party...
V okně s party klepněte na Nový, abyste vytvořil "vymezení partu"
V pravém panelu napište slova, která chcete použít pro Název partu (toto rovněž slouží při vyvedení i pro odpovídající part v názvu souboru)
Zvolte nástroj, který se má objevit v partu, označením příslušného okénka v panelu na pravé straně. Obyčejně chcete jen jeden nástroj na part, ale někdy je potřeba mít part, který zahrnuje více než jeden nástroj (takovým jsou notové osnovy s několika bicími). MuseScore umožňuje označení tolika nástrojů na part, kolik je potřeba
Podle potřeby opakujte kroky dva až čtyři (výše) pro každý part
Jakmile budete hotov, stiskněte OK pro zavření okna s party
Dokončil jste zřízení partů. Nemusíte to dělat znovu, dokud do celého notového zápisu nepřidáte anebo z něj neodeberete nějaký nástroj. V nynější verzi MuseScore není možné rozdělení jedné notové osnovy (která obsahuje dva nebo více hlasů) do samostatných partů. Takže každý nástroj, z něhož chcete vytisknout samostatný part, také potřebuje mít svoji vlastní notovou osnovu v úplném notovém zápisu.
Pokud máte souborový notový zápis, z něhož se mají vytáhnout všechny nástroje, můžete party vytvořit daleko snadněji:
Jděte do Soubor → Party...
Stiskněte tlačítko Vše nové (party jsou pojmenovány pomocí názvu nástroje, a v případě potřeby je připojeno "-<number>")
Stiskněte OK
Nyní pro každý part v notovém zápisu uvidíte kartu.
Jděte do Soubor → Vyvést party...
Projděte souborovým systémem na místo, kam je chcete vyvést, a vyberte souborový formát (výchozím je PDF)
jako název souboru jednoduše zadejte jakoukoli předponu užitečnou pro všechny party, nebo ponechejte výchozí (název souboru notového zápisu)
Stiskněte OK
Tímto budou vytvořeny soubory s názvy "<předpona>" + "-" + "<název part u>.<přípona>". Dodatečně, při vyvádění do PDF, bude tímto vytvořen i "<předpona>" + "-Partitura_a_party.pdf".
Party a notový zápis jsou "spojeny", což znamená, že jakákoli změna obsahu jednoho ovlivní druhého, ale změny v rozvržení ne. Když jste vytvořil party, jsou uloženy společně s notovým zápisem (pokud otevřete notový zápis, máte karty pro notový zápis a každý vytvořený part).
Každý part však můžete uložit jednotlivě vybráním jeho karty a použitím Soubor → Uložit jako...
Zavádění MIDI se dá doladit přes panel pro zavádění MIDI, který se objeví pokaždé, když jsou v MuseScore otevřeny soubory .mid/.midi/.kar. S tímto panelem uživatel získává citlivější řízení zpracování výběrem stop a použitím činností na ně (např. kvantizace, použití teček/ligatur atd.). Tlačítkem Použít (nahoře) se všechny změny odešlou, s okamžitým účinkem. Tlačítkem Zrušit se všechny neuložené změny okamžitě zruší.
Použijte Shift+kolečko myši nebo Ctrl+kolečko myši k vodorovnému projíždění voleb pro stopu; bez těchto modifikátorů projíždíte stopy svisle.
Výsledkem má být lepší jakost rozmnoženiny notového zápisu ze souboru.
Panel pro zavádění MIDI ukazuje seznam stop (jsou ukázány pouze stopy s událostmi not) a pro každou stopu dostupné činnosti.
Pokud je stop více, potom je na začátek seznamu přidána jedna další stopa pro vybrání všech stop zároveň.
V panelu lze vybrat stopy k zavedení a přeuspořádat je. Jsou zde zobrazeny také popisné informace (zvuk, název notové osnovy a text písně - je-li jaký). Přítomnost sloupce se slovy písně je známkou toho, že soubor obsahuje stopu s textem písně - přiřaditelnou k různým stopám přes rozbalovací seznam, který je dostupný po klepnutí.
Činnosti (napravo) jsou přítomny ve dvojicích: název - hodnota. Na každou hodnotu se dá klepnout a změnit ji. Může to být vysouvací seznam nebo zaškrtávací okénko (seznam dostupných voleb). Soubor dostupných voleb se může měnit skladbu od skladby, v závislosti na jejím typu (stopa s notami, které představují výšku tónu, nebo stopa bicích).
Panel pro zavádění MIDI obnovuje náležité údaje každého znázorněného souboru, pokud jich má uživatel otevřeno několik. Pokud není panel pro zavádění MIDI nadále potřebný, je možné jej zavřít klepnutím na zavírací tlačítko v levém horním rohu. Panel se znovu objeví po klepnutí na tlačítko Ukázat panel pro zavedení MIDI, které se objeví hned po zavření panelu.
Kvantizovat noty MIDI podle pravidelné mřížky. NEJVĚTŠÍ rozlišení mřížky lze nastavit přes vysouvací nabídku:
importmidi_clef.cpp
). Tato volba je dostupná jen pro stopy, které nejsou bicí.MuseScore comes with support for the free and open source NVDA screen reader for Windows. There is no support at the moment for other screen readers such as Jaws for Windows, or VoiceOver for Mac OS X.
This document is written for blind and visually impaired users of MuseScore 2.0. It is not intended to provide a full description of all of the features of MuseScore; you should read this in conjunction with the regular MuseScore documentation. However, it should be noted that MuseScore 2.0 is not yet released, so documentation is still very incomplete.
This document applies to any recent nightly builds (since November 1, 2014). The accessibility features were introduced with the Beta 1 release from August 2014, but there have been a large number of fixes and improvements since then, both in accessibility and core functionality. The features in this document have been tested on Windows with NVDA. Other screen readers and other operating systems may work differently, or not at all.
At this point in time, MuseScore 2.0 is mostly accessible as a score reader, not so much as a score editor. This document will focus on the score reading features, with only a brief description of score editing.
When you run MuseScore for the first time, you may want to permanently disable the Start Center window. To do so, go close the Start Center window first, then the Edit menu (Alt+E), choose Preferences, and in there, uncheck Show Start Center. Save and close the preferences window.
The user interface in MuseScore works much like other notation programs, or other document-oriented programs in general. It has a single main document window in which you can work with a score. MuseScore supports multiple document tabs within this window. It also supports a split-screen view to let you work with two documents at once, and you can have multiple tabs in each window.
In addition to the score window, MuseScore has a menu bar that you can access via the shortcuts for the individual menus:
Of these, only the File menu is of much interest when using MuseScore as a score reader. Once opening a menu, it may take several presses of the Up or Down keys before everything is read properly.
There are also a number of toolbars, palettes, and subwindows within MuseScore, and you can cycle through the controls in these using Tab (or Shift+Tab to move backwards through this same cycle). When you first start MuseScore, or load a score, focus should be in the main score window. Pressing Tab takes you to a toolbar containing a series of buttons for operations like New, Open, Play, and so forth. Tab will skip any buttons that aren't currently active. The names and shortcuts (where applicable) for these buttons should be read by your screen reader.
Once you have cycled through the buttons on the toolbar, the next window Tab will visit is the Palette. This would be used to add various elements to a score, but it is not currently accessible except for two buttons that are visited by Tab: a drop down to select between different workspaces (a saved arrangement of palettes), and a button to create a new workspace.
If you have opened one of the optional windows, such as the Inspector, or the Selection Filter, the Tab key will also visit these. You can close windows you do not need by going to the View menu and making sure none of the first set of checkboxes are selected (the windows that appear before the Zoom settings). By default, only the Palette, Navigator and MuseScore Connect should be selected, and the latter two are not included in the Tab order.
To return focus to the score window after visiting the toolbar, or a subwindow, press Esc. This also clears any selection you may have made in the score window.
When you first start MuseScore 2.0, an empty example score entitled “My First Score” is loaded by default. If you wish to experiment with editing features, this would be a good place to begin. Otherwise, you will probably want to start by loading a score. MuseScore uses the standard shortcuts to access system commands like Ctrl+O (Mac: Cmd+O) to open a file, Ctrl+S (Mac: Cmd+S) to save, Ctrl+W (Mac: Cmd+W) to close, etc.
If you press Ctrl+O (Mac: Cmd+O) to load a score, you are presented with a fairly standard file dialog (actually provided by Qt). MuseScore can open scores in its own format (MSCZ or MSCX) as well as import scores in the standard MusicXML format, in MIDI format, or from a few other programs such as Guitar Pro, Capella, and Band-in-a-Box. Once you have loaded a score, it is displayed in a new tab within the score window. You can move between the tabs in the score window using Ctrl+Tab (does not apply for Mac).
There are a few interesting things you can do with a loaded score besides reading it note by note. You can press Space to have MuseScore play the score for you. You can use File / Export to convert to another format, including PDF, PNG, WAV, MP3, MIDI, MusicXML, etc. And of course, you can print it via File / Print or Ctrl+P (Mac: Cmd+P).
If a score contains multiple instruments, it may already have linked parts generated. Linked parts are presented as part tabs within score tabs, but currently, there is no way to navigate these part tabs using the keyboard. The parts would not normally contain information different from the score; they would just be displayed differently (each part on its own page). If a score does not already have parts generated, you can do so through File / Parts, and that dialog is accessible. If you wish to print the parts, you can work around the inability of accessing part tabs individually by using the File / Export Parts dialog, which automatically exports PDF’s (or other formats) for all parts in one step.
When you first load a score, the score window has the keyboard focus, but there will be nothing selected. The first step to reading a score is to select something, and the most natural place to begin is with the first element of the score. Ctrl+Home (Mac: Cmd+Home) will do this. You will probably also want to use this, should you ever clear your selection by pressing Esc.
As you navigate between elements, your screen reader should give the name of the selected element (most likely the clef at the beginning of the top staff of your score). You will hear it read the name of the element (for example, “Treble clef”) and also give position information (for example, “Measure 1; Beat 1; Staff 1”). The amount of information read is not currently customizable, but we tried to place the most important first so you can quickly move on to the next element before it has finished reading, or just ignore the rest of what is read. Pressing Shift currently interrupts the reading, which might also be useful.
Most navigation in MuseScore is centered around notes and rests only – it will skip clefs, key signatures, time signatures, barlines, and other elements. So if you just use the standard Right and Left keys to move through your score, you will only hear about notes and rests (and the elements attached to them). However, there are two special navigation commands that you will find useful to gain a more complete summarization of the score:
These commands include clefs and other elements that the other navigation commands skip, and also navigate through all voices within the current staff, whereas other navigation commands such as Right and Left only navigate through the currently selected voice until you explicitly change voices. For instance, if you are on a quarter note on beat 1 of measure 1, and there are two voices in that measure, then pressing Right will move on to the next note of voice 1—which will be on beat 2—whereas pressing Ctrl+Alt+Shift+Right (Mac: Cmd+Option+Shift+Right) will stay on beat 1 but move to the note on voice 2. Only once you have moved through all notes on the current beat on the current staff will the shortcut move you on to the next beat. The intent is that this shortcut should be useful for navigating through a score if you don’t already know what the contents are.
When you navigate to an element, your screen reader should read information about it. For notes and rests, it will also read information about elements attached to them, such as lyrics, articulations, chord symbols, etc. For the time being, there is no way to navigate directly to these elements.
One important note: Up and Down by themselves, with Shift, or with Ctrl / Cmd are not useful shortcuts for navigation! Instead, they change the pitch of the currently selected note or notes. Be careful not to inadvertently edit a score you are trying to read. Up and Down should only be used with Alt/Option if your intent is navigation only. See the list of navigation shortcuts below.
The following shortcuts are useful for moving “horizontally” through a score:
The following shortcuts are useful for moving “vertically” through a score:
Next element: Ctrl+Alt+Shift+Right
The Alt+Up and Alt+Down commands are similar to the Ctrl+Alt+Shift+Right and Ctrl+Alt+Shift+Left commands in that they are designed to help you discover the content of a score. You do not need to know how many notes are in a chord, how many voices are in a staff, or how many staves are in a score in order to move vertically through the score using these commands.
Excluding certain elements like lyrics, or chord names while reading the score is possible by using the Selection filter (F6). Uncheck those elements you don't want to read.
The Space bar serves both to start and stop playback. Playback will start with the currently selected note if one is selected; where playback was last stopped if no note is selected; or at the beginning of the score on first playback.
MuseScore supports looped playback so you can repeat a section of a piece for practice purposes. To set the “in” and “out” points for the loop playback via the Play Panel (F11):
You can also control the loop playback and control other playback parameters, such as overriding the basic tempo of a score, using the View / Play Panel (F11).
Score editing is currently not very accessible – too many score elements require intervention of the mouse in order to place objects onto a score. Additionally, visual reference and manual adjustment of the position of various elements is sometimes necessary due to MuseScore's limited support for conflict avoidance of elements.
In contrast, MuseScore does often provide ample default, and a platform to experiment with the basics of note input.
To enter note input mode, first navigate to the measure in which you would like to enter notes, then press “N”. Almost everything about note input is designed to be keyboard accessible, and the standard documentation should be good to help you through the process. Bear in mind that MuseScore can either be in note input or normal mode, and it won’t always be clear which mode of these you are in. When in doubt, press Esc. If you were in note input mode, this will take you out. If you were in normal mode, you will stay there, although you will also lose your selection.
You can customize the keyboard shortcuts using Edit / Preferences / Shortcuts. At some point, we may provide a set of special accessibility-optimized shortcuts and/or a way of saving and loading sets of shortcut definitions.
Použitím mezerníku editor postoupí k další notě nebo pomlce notové osnovy, k níž je číslovaný bas přidáván. jak postoupit do bodu mezi značkami not nebo jak rozšířit skupinu číslovaného basu na delší dobu trvání se podívejte níže na dobu trvání skupiny.
Klávesa tabulátoru rozšíří okénko úprav po začátek dalšího taktu.
Klávesová zkratka Shift+mezerník posune okénko úprav na předcházející notu nebo pomlku v notové osnově.
Klávesová zkratka Shift+Tab mezerník posune okénko úprav na začátek předchozího taktu.
Číslice se zadávají přímo. Skupiny několika číslic naskládaných jedna na druhé se rovněž zadávají přímo v jednom textu. Rovnají se na sebe pomocí klávesy Enter:
Posuvky lze vkládat pomocí běžných kláves:
K vložení: | pište: |
---|---|
dvojité bé | bb |
bé | b |
odrážka | h |
křížek | # |
dvojitý křížek | ## |
Tyto znaky budou při opuštění editoru automaticky přeměněny na správné značky. Posuvky je možné vložit před, nebo za číslici (a samozřejmě v místě číslice, pro pozměněné tercie), podle požadovaného stylu; oba styly jsou náležitě zarovnány, s posuvkou 'zavěšenou' nalevo nebo napravo.
Slashed digits or digits with a cross can be entered by adding \, / or + after the digit (combining suffixes); the proper combined shape will be substituted when leaving the editor:
The built-in font can manage combination equivalence, favoring the more common substitution:
1+, 2+, 3+, 4+ result in (or )
and 5\, 6\, 7\, 8\, 9\ result in (or )
Please remember that / can only by combined with 5; any other 'slashed' figure is rendered with a question mark.
+ can also be used before a digit; in this case it is not combined, but it is properly aligned ('+' hanging at the left side).
Open and closed parentheses, both round: '(', ')' and square: '[', ']', can be inserted before and after accidentals, before and after a digit, before and after a continuation line; added parentheses will not disturb the proper alignment of the main character.
Notes:
Continuation lines are input by adding an '_' (underscore) at the end of the line. Each digit of a group can have its own continuation line:
Continuation lines are drawn for the whole duration of the figured bass group (but currently are not continued on following systems, the same as for lyric continuation lines).
'Extended' continuation lines
Occasionally, a continuation line has to connect with the continuation line of a following group, when a chord degree has to be kept across two groups. Examples (both from J. Boismortier, Pièces de viole, op. 31, Paris 1730):
In the first case, each group has its own continuation line; in the second, the continuation line of the first group is carried 'into' the second.
This can be obtained by entering several (two or more) underscores "__" at the end of the text line of the first group.
Each figured bass group has a duration, which is indicated by a light gray line above it (of course, this line is for information only and it is not printed or exported to PDF).
Initially, a group has the same duration of the note to which it is attached. A different duration may be required to fit several groups under a single note or to extend a group to span several notes.
To achieve this, the key combinations listed below can be used; each of them
Pressing several of them in sequence without entering any figured bass text repeatedly extends the previous group.
Type: | to get: |
---|---|
Ctrl+1 | 1/64 |
Ctrl+2 | 1/32 |
Ctrl+3 | 1/16 |
Ctrl+4 | 1/8 (quaver) |
Ctrl+5 | 1/4 (crochet) |
Ctrl+6 | half note (minim) |
Ctrl+7 | whole note (semibreve) |
Ctrl+8 | 2 whole notes (breve) |
(The digits are the same as are used to set the note durations)
Setting the exact figured bass group duration is only mandatory in two cases:
However, it is a good practice to always set the duration to the intended value for the purposes of plugins and MusicXML.
To edit a figured bass indication already entered:
The usual text editor box will open with the text converted back to plain characters ('b', '#' and 'h' for accidentals, separate combining suffixes, underscores, etc.) for simpler editing.
Once done, press Space to move to a next note, or click outside the editor box to exit it, as for newly created figured basses.
The Style → General... menu command allows to configure how figured bass is rendered. Select "Figured Bass" in the list on the left side to display the following dialogue box:
The Font drop list contains all the fonts which have been configured for figured bass. A standard installation contains only one font, "MuseScore Figured Bass", which is also the default font.
The Size is the size of the font (in points). It is linked to the spatium value: for the default spatium, the entered value is used; for smaller or larger spatium values, a size value proportionally smaller or larger is used.
Vertical Position is the distance (in spatia) from the top of the staff to the top margin of the figured bass text. Negative values go up (figured bass above the staff) and positive values go down (figured bass below the staff: a value greater than 4 is needed to step over the staff itself).
Line Height is the distance between the base line of each figured bass line; it is expressed in percent of the font size.
The following picture visualizes each numeric parameter:
The Top / Bottom radio buttons select the vertical alignment: with Top, the top line of each group is aligned with the main vertical position and the group 'hangs' from it (this is normally used with figured bass notation and is the default); with Bottom, the bottom line is aligned with the main vertical position and the group 'sits' on it (this is sometimes used in some kinds of harmonic analysis notations):
The Modern / Historic radio buttons select the typographic style of the combined shapes. The difference between the two styles is shown below:
For the relevant substitutions and shape combinations to take effect and for proper alignment, the figured bass mechanism expects input texts to follow some rules (which are in any case, the rules for a syntactical figured bass indication):
If a text entered does not follow these rules, it will not be processed: it will be stored and displayed as it is, without any layout.
Type: | to get: |
---|---|
Ctrl+G | Adds a new figured bass group to the selected note. |
Space | Advances the editing box to the next note. |
Shift+Space | Moves the editing box to the previous note. |
Tab | Advances the editing box to the next measure. |
Shift+Tab | Moves the editing box to the previous measure. |
Ctrl+1 | Advances the editing box by 1/64, setting the duration of the previous group. |
Ctrl+2 | Advances the editing box by 1/32, setting the duration of the previous group. |
Ctrl+3 | Advances the editing box by 1/16, setting the duration of the previous group. |
Ctrl+4 | Advances the editing box by 1/8 (quaver), setting the duration of the previous group. |
Ctrl+5 | Advances the editing box by 1/4 (crochet), setting the duration of the previous group. |
Ctrl+6 | Advances the editing box by a half note (minim), setting the duration of the previous group. |
Ctrl+7 | Advances the editing box by a whole note (semibreve), setting the duration of the previous group. |
Ctrl+8 | Advances the editing box by two whole notes (breve), setting the duration of the previous group. |
B B | Enters a double flat. |
B | Enters a flat. |
H | Enters a natural. |
# | Enters a sharp. |
# # | Enters a double sharp. |
_ | Enters a continuation line. |
_ _ | Enters an extended continuation line. |
Na přehled nových vlastností se podívejte v článku Novinky MuseScore 2, Poznámky k vydání MuseScore 2.0, Poznámky k vydání MuseScore 2.0.1, and Změny v MuseScore 2.0.
Dokumentace nových funkcí je dostupná v kapitole, ke které logicky náleží (kromě té, která odkazuje na povýšení z 1.3 na 2.0) , ale pro uživatele přicházející z 1.x je zde sbírka odkazů, aby hned viděli, co se teď dá dělat...
Download and install the latest version from the download page as described at Installation. If you want to remove 1.x, check the installation page of the 1.x handbook.
Installing MuseScore 2 won't uninstall 1.x—both versions can coexist peacefully and can even be used in parallel. So this isn't really an upgrade but an installation of a new and different program.
MuseScore 2 significantly improved the typesetting quality to make scores attractive and easier to read. Improvements cover many items such as beam slope, stem height, layout of accidentals in chords and general note spacing. However, this means that sheet music made with MuseScore 1.x looks slightly different from sheet music made with 2.x.
It also means that scores saved with 2.x won't open with 1.x.
To prevent you from accidentally overwriting your 1.x scores, 2.x treats them as an import, which means:
If you did not manually adjust the layout of a 1.x score, then MuseScore uses the 2.x typesetting engine to layout the score. If you did touch the layout of the 1.x score, the individual adjustments you may have made should remain after opening it in MuseScore 2.x, but due to slight changes in the surrounding layout they may still not appear correct in context. If you wish to reset even manual adjustments to use the 2.x typesetting engine throughout, select the complete score with the shortcut Ctrl+A (Mac: Cmd+A) and reset the layout with Ctrl+R (Mac: Cmd+R).
While the sound in 2.x has been much improved, you may still prefer the sound from MuseScore 1.x. In that case, you can get the 1.x sound in 2.x by downloading the 1.3 SoundFont and add it in 2.x. You can do this in two steps:
Tato kapitola popisuje, kde a jak najít pomoc pro MuseScore: nejlepší místo, kam se podívat, nejlepší způsob, jak klást otázky ve fórech a rady ohledně hlášení chyb.
Please use the search function of the website to see if someone has already encountered the same problem.
Before submitting your support request in the forum:
If posting in either the issue tracker (for established reports), or forum (for enquiries/discussions):
Please include as much of the following information as you know and limit each issue to one report:
Recent versions of MuseScore have the option to revert back to the standard built-in presets or "factory-settings". This can be helpful if your settings are corrupted. This is not a normal occurrence, so it is best to consult the forums first, as there may be a way to solve your problem without resetting everything.
Warning: Reverting to "factory settings" removes any changes you have made to the preferences, palettes, or window settings.
Click Open to leave the Browse dialog and return to the Run dialog. The following text (or something similar) should display in the Run dialog
"C:\Program Files\MuseScore2\bin\MuseScore.exe"
For 64-bit Windows, the location is
"C:\Program Files (x86)\MuseScore2\bin\MuseScore.exe"
Click after the quote and add a space followed by a hyphen and a capital F: -F
After a few seconds, MuseScore should start and all the settings reverted to "factory settings".
For advanced users, the main preference file is located at:
The other preferences (palette, session...) are in:
Type (or copy/paste) the following command into your terminal line (include the '/' at the front):
/Applications/MuseScore\ 2.app/Contents/MacOS/mscore -F
This resets all MuseScore preferences to factory settings and immediately launches the MuseScore application. You can now quit Terminal, and continue using MuseScore.
For advanced users, the main MuseScore preference file is located at ~/Library/Preferences/org.musescore.MuseScore2.plist.
The other preferences (palette, session...) are in ~/Library/Application\ Support/MuseScore/MuseScore2/
Type, (or just copy/paste) the following command into your terminal line:
mscore -F
This resets all MuseScore preferences to factory settings and immediately launches the MuseScore application. You can now quit Terminal, and continue using MuseScore.
For advanced users, the main MuseScore preference file is located at ~/.config/MuseScore/MuseScore2.ini. The other preferences (palette, session...) are in ~/.local/share/data/MuseScore/MuseScore2/
Do you have a translation to add? That can be done easily via the web, as mentioned in Development / Translating ...
Here is a technical explanation: Continuous translation for MuseScore 2.0
The following software is known to crash MuseScore on startup :
MuseScore requires access to your internet connection with AVG. MuseScore doesn't need an internet connection to function, but if AVG blocks it, MuseScore hangs.
If AVG prompts you, Allow MuseScore and check "Save my answer as a permanent rule and do not ask me next time."
If it doesn't prompt you anymore,
MuseScore is known to display notes as square when some fonts are damaged on Mac OS X.
To troubleshoot this issue:
In this forum article, a user believes to have found the font "Adobe Jenson Pro (ajenson)" to be the culprit, regardless of not being reported as broken, or problematic as per the above validation, and solved the problem by deleting that font, so this is worth checking too.
If the default desktop environment application font is set to bold, MuseScore will not display the notes properly.
To troubleshoot this issue (gnome 2.*/MATE users):
For GNOME 3/SHELL users
Some users reported that the Save As dialog is empty on Debian 6.0 and Lubuntu 10.10.
To troubleshoot this issue:
Type the following in a terminal
which mscore
The command will answer with the path of mscore. Edit it with your preferred text editor and add the following line at the beginning
export QT_NO_GLIB=1
Launch MuseScore and the problem should be solved.
Most keyboard shortcuts can be customized via Edit → Preferences... → Shortcuts tab (Mac: MuseScore → Preferences... → Shortcuts tab). Below is a list of some of the initial shortcut settings.
Beginning of score: Home
Last page of score: End
Next score: Ctrl+Tab
Previous score: Shift+Ctrl+Tab
Zoom in: Ctrl++ or Ctrl + mouse wheel
Zoom out: Ctrl+- or Ctrl + mouse wheel
Next page: Pg Dn or Shift + mouse wheel
Previous page: Pg Up or Shift + mouse wheel
Next measure: Ctrl+→ (Mac: ⌘+→)
Previous measure: Ctrl+← (Mac: ⌘+←)
Next note: →
Previous note: ←
Note below (within a chord or on lower staff): Alt+↓
Note above (within a chord or on higher staff): Alt+↑
Top note in chord: Ctrl+Alt+↑ (Ubuntu uses this shortcut for Workspaces instead)
Bottom note in chord: Ctrl+Alt+↓ (Ubuntu uses this shortcut for Workspaces instead)
Begin note input mode: N
Leave note input mode: N or Esc
1 ... 9 selects a duration. See also Note input.
Half duration of previous note: Q
Double duration of previous note: W
Voice 1: Ctrl+I Ctrl+1 (Mac ⌘+I ⌘+1)
Voice 2: Ctrl+I Ctrl+2 (Mac ⌘+I ⌘+2)
Voice 3: Ctrl+I Ctrl+3 (Mac ⌘+I ⌘+3)
Voice 4: Ctrl+I Ctrl+4 (Mac ⌘+I ⌘+4)
Pitches can be entered by their letter name (A-G), or via MIDI keyboard. See Note input for full details.
Repeat previous note: R
Raise pitch by octave: Ctrl+↑ (Mac: ⌘+↑)
Lower pitch by octave: Ctrl+↓ (Mac: ⌘+↓)
Raise pitch by semi-tone (prefer sharp): ↑
Lower pitch by semi-tone (prefer flat): ↓
Raise pitch diatonically: Alt+Shift+↑
Lower pitch diatonically: Alt+Shift+↓
Circle through enharmonic notes: J
Rest: 0 (zero)
Add interval above current note: Alt+[Number]
Flip direction (stem, slur, tie, tuplet bracket, etc.): X
Mirror note head: Shift+X
Staccato: Shift+S
Crescendo: <
Decrescendo: >
Staff text: Ctrl+T
System text: Ctrl+Shift+T
Tempo text: Ctrl+Alt+T
Rehearsal Mark: Ctrl+M
Enter lyrics on a note: Ctrl+L
Previous lyric syllable: Shift+Space
Next lyric syllable: if the current and the next syllables are separated by a '-': -, else Space
Move lyric syllable left by 1sp: ←
Move lyric syllable right by 1sp: →
Move lyric syllable left by 0.1sp: Ctrl+←
Move lyric syllable right by 0.1sp: Ctrl+→
Move lyric syllable left by 0.01sp: Alt+←
Move lyric syllable right by 0.01sp: Alt+→
Up to previous stanza: Ctrl+↑ (Mac: ⌘+↑)
Down to next stanza: Ctrl+↓ (Mac: ⌘+↓)
For more lyric shortcuts, see Lyrics.
Navigator: F12 (Mac: fn+F12)
Play Panel: F11 (Mac: fn+F11)
Mixer: F10 (Mac: fn+F10)
Palette: F9 (Mac: fn+F9)
Inspector: F8 (Mac: fn+F8)
While all members of the development team did their best to make the software easy to use and bug-free, there are some known issues and limitations in MuseScore 2.0.
'Save Selection...' is currently pretty limited: If the selection doesn't contain a clef, time or key signature, the saved score will be in treble clef, 4/4 time signature, and C major key signature, although all pitches are kept, accidentals added as needed, and even irregular measures are kept.
The local time signature feature, which allows you to have different time signatures in different staves at the same time, is very limited. You can only add a local time signature to measures that are empty, and only if there are no linked parts. When adding notes to measures with local time signatures, you can enter notes normally via note input mode, but copy and paste does not work correctly and may lead to corruption or even crashes. The join and split commands are disabled for measures with local time signatures.
With linked Standard and Tablature staves, if multiple note chords are entered in the Standard staff, each chord should be entered from its top note to the bottom, otherwise the fretting automatically assigned note by note in the Tablature staff may be unexpected (Note: This does not apply to a) note input directly in the Tablature staff nor to b) note input in a Standard staff not linked to a Tablature: in both cases entry order is indifferent).
An instrument change does not change transposition, should any of the instruments involved require that. If this is needed, it is necessary to use different staves and the 'Hide empty staves' option.
Actually there is no real instrument change, just a change of the sound, so not only transposition is not taken into account but also the instrument's range, and the part's name is left unchanged.
Changing values in the mixer does not mark the score 'dirty'. That means if you close a score you may not get the warning "Save changes to the score before closing?". Changing mixer values are also not undoable.
There is no way to edit Header and Footer in a WYSIWYG manner. The fields in Style → General → Header, Footer, Numbers are plain text. They can contain "HTML like" syntax, but the text style, layout, etc. can't be edited with a WYSIWYG editor.
The glossary is a work in progress, please help if you can. You can discuss about this page on the documentation forum
The list below is a glossary of frequently used terms in MuseScore as well as their meaning.
The differences between American English and British English are marked with "(AE)" and "(BE)", respectively.
You can launch MuseScore from the command line by typing
[options] and [filename] are optional. For this to work the MuseScore executable must be in %PATH%
(Windows) resp. $PATH
(Mac and Linux). If it is not, see Revert to factory settings for detailed instructions on how and where to find and execute the MuseScore executable from the command line on the various supported platforms.
The following options are available